Strana 19
19
můžeš / číslo 4 - 2014
ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ
vat ineustálou pomoc asistentů. Už když
ležel vnemocnici, spřádal plány nanávrat
knormálnímu životu. Velmi toužil vrátit se
dosvého bytu naStarém Městě, vekterém
prožil velkou část života akde byl zvyklý.
První překážka byla nasvětě: kbytu
vedruhém patře vedlo množství schodů,
které bylo nutné obejít venkovním výtahem.
Martin měl ale štěstí už vmajitelích domu.
Ti pro plánovanou stavbu uvolnili pozemek
nadvoře akrytá plošina podrobných peri-
petiích skutečně vyrostla. Se stavbou pomoh-
lo iKonto BARIÉRY. „Pomoc se mi nabídla
ještě dříve, než jsem ji začal sám hledat,“
usmívá se Martin anaráží nato, že jej Konto
BARIÉRY samo oslovilo vrámci projektu
Nový start (projekt pomáhající lidem, kterým
náhlý úraz otočil život naruby).
Zbytu byly odstraněny všechny prahy,
aby se vněm dalo bez zbytečného hopsání
pohybovat navozíku, přestavět se musela
koupelna ičást vnitřních prostor. Přes
všechny překážky ivýhrady sousedky, které
výtah narušil výhled dodvora, se Martin
mohl dosvého původního bydliště vrátit.
Život pod kontrolou
Hned, jak se nastěhoval zpět domů, přišla
nařadu otázka finanční nezávislosti. Mar-
tin byl vždy zvyklý postarat se osebe sám,
spostižením se ale takový úkol zdál zprvu
obtížný. Práce vefirmě, kterou založil, pro
něj kvůli náročnosti nadále nepřipadala
vúvahu, akaždodenní péče isnaha osamo-
statný život si kvůli postižení žádaly nemalé
prostředky.
Příležitost pracovat zdomova pomocí
počítače dostal Martin odsvého bývalého
zaměstnavatele, mezinárodní cestovní
společnosti HRG. Přivýdělkem doplnil
svůj invalidní důchod, dozačátků přispěla
ipomoc odhodného člověka, který jej
několik let podporoval. Díky tomu se vedle
zaměstnání mohl Martin pustit idostudia.
Zajímaly jej humanitní vědy adořad svých
studentů ho přijala Karlova univerzita.
Podobně aktivní život by byl náročný ipro
leckterého zdravého člověka, Martin jej však
statečně zvládal poněkolik let. Finanční
náročnost pojící se sjeho postižením jej však
nakonec donutila studia přece jen ukončit
apoté, co přišel osponzora, věnovat svůj
čas pouze zaměstnání. „Nelituji toho. Škola
mě velmi bavila amám vhlavě znalosti
zaněkolik let, aty se rozhodně neztratí.
Jsem naopak pyšný, že jsem to rozhodnutí
udělal, jsem dnes díky tomu zčásti finančně
nezávislý aběžné potřeby včetně pravidelné
asistence si dokážu hradit sám,“ říká pyšně
Martin. Ten pocit je podle nějnesmírně
důležitý. „Chci ale ještě jednou poděkovat
všem, kteří mě tehdy podpořili, protože bez
nich bych se neosamostatnil,“ dodává.
Pomoc ostatním
Se stejnou vervou, jako když před lety
zakládal svoji firmu, založil Martin krátce
poúrazu spřáteli projekt Kvadru. Orga-
nizace, jejímž cílem je pomoc apodpora
lidem se stejným postižením, má dnes
statut občansky prospěšné společnosti.
Dozačátku dokonce dokázal několik
kvadruplegiků, jejichž pozice naběžném
trhu práce patří spíše mezi ty horší,
zaměstnat. Se změnou podmínek státní
podpory před dvěma lety si ale nemohl do-
volit zaměstnance udržet.
Ipřesto se Martinovu projektu dodnes
daří. Základem je poradna, která lidem
poúrazu radí, nakoho se obrátit, jak se co
nejlépe postavit kevzniklým překážkám či
která pomůcka by mohla být nejvhodnější.
Některé kompenzační pomůcky dokonce
spolek Kvadru bezplatně zapůjčuje. Díky
sociálním sítím dochází kefektivní výměně
informací vrámci komunity vozíčkářů
ave-mailové schránce se kupí dotazy nejen
zcelé republiky, ale dokonce ize zahraničí.
Žádost oradu přišla třeba zRuska nebo
Japonska. „To byla vážně legrace, japonský
kvadruplegik neuměl anglicky, text jsem si
musel dát dopřekladače, ze kterého jsem
ho jakžtakž pochopil. Atak jsem odepsal,
azase to nechal přeložit překladač. Naštěstí
to pochopil iten Japonec,“ směje se Martin.
Kdo si prohlédne webové stránky nezis-
kové organizace Kvadru, narazí naheslo:
PŘESTO,
ŽE SE PERE
s poměrně
těžkým
postižením,
zůstává
aktivní.
Málokdy je
zavřený doma.
„MÍT KŘÍDLA JEŠTĚ NEZNAMENÁ LÉTAT.“
Tak nahlíží Martin na svůj život.
Kvadruplegie není postižení, kvadruplegie
je životní styl. Iztoho je patrné, sjakým
zápalem vtéto neziskovce kprojektu
přistupují. Ataké se již našlo několik
finančních partnerů, mezi nimiž nechybí
ani Konto BARIÉRY. „Díky podpoře Bariér
můžeme zdarma zapůjčovat speciálně
upravený handbike pro kvadruplegiky; to
je fantastická pomoc, zakterou jsem moc
vděčný,“ líčí Martin. Doorganizace inves-
tuje ičást svých peněz, stojí to ale podle něj
zato. Avize, jak vozíčkářům dál pomáhat,
mu rozhodně neschází. Snil třeba obez-
bariérové lodi, která by vozíčkáře dokázala
bez překážek vozit napalubě pokrásách
historického centra Prahy, které jsou vidět
jen ajen zVltavy. Přemýšlí také ospeciální
rádiové stanici pro vozíčkáře ijinak
zdravotně postižené. „Detaily vám ale
zatím neprozradím…“ usmívá se šibalsky
Martin. Podnikatelského ducha vsobě
nezapře.
Už když ležel
vnemocnici, spřádal
plány nanávrat
knormálnímu životu.
Práce vefirmě, kterou založil, pro něj kvůli náročnosti
nadále nepřipadala vúvahu, akaždodenní péče isnaha
osamostatný život si kvůli postižení žádaly nemalé prostředky.