Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 19

19
můžeš / číslo 4 - 2014
ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVA
vat ineustálou pomoc asistentů. Už když
ležel vnemocnici, spřádal plány nanávrat
knormálnímu životu. Velmi toužil vrátit se
dosvého bytu naStarém Městě, vekterém
prožil velkou část života akde byl zvyklý.
První překážka byla nasvětě: kbytu
vedruhém patře vedlo množství schodů,
které bylo nutné obejít venkovním výtahem.
Martin měl ale štěstí už vmajitelích domu.
Ti pro plánovanou stavbu uvolnili pozemek
nadvoře akrytá plošina podrobných peri-
petiích skutečně vyrostla. Se stavbou pomoh-
lo iKonto BARIÉRY. „Pomoc se mi nabídla
ještě dříve, než jsem ji začal sám hledat,“
usmívá se Martin anaráží nato, že jej Konto
BARIÉRY samo oslovilo vrámci projektu
Nový start (projekt pomáhající lidem, kterým
náhlý úraz otočil život naruby).
Zbytu byly odstraněny všechny prahy,
aby se vněm dalo bez zbytečného hopsání
pohybovat navozíku, přestavět se musela
koupelna ičást vnitřních prostor. Přes
všechny překážky ivýhrady sousedky, které
výtah narušil výhled dodvora, se Martin
mohl dosvého původního bydliště vrátit.
Život pod kontrolou
Hned, jak se nastěhoval zpět domů, přišla
nařadu otázka finanční nezávislosti. Mar-
tin byl vždy zvyklý postarat se osebe sám,
spostižením se ale takový úkol zdál zprvu
obtížný. Práce vefirmě, kterou založil, pro
něj kvůli náročnosti nadále nepřipadala
vúvahu, akaždodenní péče isnaha osamo-
statný život si kvůli postižení žádaly nemalé
prostředky.
Příležitost pracovat zdomova pomocí
počítače dostal Martin odsvého bývalého
zaměstnavatele, mezinárodní cestovní
společnosti HRG. Přivýdělkem doplnil
svůj invalidní důchod, dozačátků přispěla
ipomoc odhodného člověka, který jej
několik let podporoval. Díky tomu se vedle
zaměstnání mohl Martin pustit idostudia.
Zajímaly jej humanitní vědy adořad svých
studentů ho přijala Karlova univerzita.
Podobně aktivní život by byl náročný ipro
leckterého zdravého člověka, Martin jej však
statečně zvládal poněkolik let. Finanční
náročnost pojící se sjeho postižením jej však
nakonec donutila studia přece jen ukončit
apoté, co přišel osponzora, věnovat svůj
čas pouze zaměstnání. „Nelituji toho. Škola
mě velmi bavila amám vhlavě znalosti
zaněkolik let, aty se rozhodně neztratí.
Jsem naopak pyšný, že jsem to rozhodnutí
udělal, jsem dnes díky tomu zčásti finančně
nezávislý aběžné potřeby včetně pravidelné
asistence si dokážu hradit sám,“ říká pyšně
Martin. Ten pocit je podle nějnesmírně
důležitý. „Chci ale ještě jednou poděkovat
všem, kteří mě tehdy podpořili, protože bez
nich bych se neosamostatnil,“ dodává.
Pomoc ostatním
Se stejnou vervou, jako když před lety
zakládal svoji firmu, založil Martin krátce
poúrazu spřáteli projekt Kvadru. Orga-
nizace, jejímž cílem je pomoc apodpora
lidem se stejným postižením, má dnes
statut občansky prospěšné společnosti.
Dozačátku dokonce dokázal několik
kvadruplegiků, jejichž pozice naběžném
trhu práce patří spíše mezi ty horší,
zaměstnat. Se změnou podmínek státní
podpory před dvěma lety si ale nemohl do-
volit zaměstnance udržet.
Ipřesto se Martinovu projektu dodnes
daří. Základem je poradna, která lidem
poúrazu radí, nakoho se obrátit, jak se co
nejlépe postavit kevzniklým překážkám či
která pomůcka by mohla být nejvhodnější.
Některé kompenzační pomůcky dokonce
spolek Kvadru bezplatně zapůjčuje. Díky
sociálním sítím dochází kefektivní výměně
informací vrámci komunity vozíčkářů
ave-mailové schránce se kupí dotazy nejen
zcelé republiky, ale dokonce ize zahraničí.
Žádost oradu přišla třeba zRuska nebo
Japonska. „To byla vážně legrace, japonský
kvadruplegik neuměl anglicky, text jsem si
musel dát dopřekladače, ze kterého jsem
ho jakžtakž pochopil. Atak jsem odepsal,
azase to nechal přeložit překladač. Naštěstí
to pochopil iten Japonec,“ směje se Martin.
Kdo si prohlédne webové stránky nezis-
kové organizace Kvadru, narazí naheslo:
PŘESTO,
ŽE SE PERE
s poměrně
těžkým
postižením,
zůstává
aktivní.
Málokdy je
zavřený doma.
„MÍT KŘÍDLA JEŠTĚ NEZNAMENÁ LÉTAT.“
Tak nahlíží Martin na svůj život.
Kvadruplegie není postižení, kvadruplegie
je životní styl. Iztoho je patrné, sjakým
zápalem vtéto neziskovce kprojektu
přistupují. Ataké se již našlo několik
finančních partnerů, mezi nimiž nechybí
ani Konto BARIÉRY. „Díky podpoře Bariér
můžeme zdarma zapůjčovat speciálně
upravený handbike pro kvadruplegiky; to
je fantastická pomoc, zakterou jsem moc
vděčný,“ líčí Martin. Doorganizace inves-
tuje ičást svých peněz, stojí to ale podle něj
zato. Avize, jak vozíčkářům dál pomáhat,
mu rozhodně neschází. Snil třeba obez-
bariérové lodi, která by vozíčkáře dokázala
bez překážek vozit napalubě pokrásách
historického centra Prahy, které jsou vidět
jen ajen zVltavy. Přemýšlí také ospeciální
rádiové stanici pro vozíčkáře ijinak
zdravotně postižené. „Detaily vám ale
zatím neprozradím…“ usmívá se šibalsky
Martin. Podnikatelského ducha vsobě
nezapře.
Už když ležel
vnemocnici, spřádal
plány nanávrat
knormálnímu životu.
Práce vefirmě, kterou založil, pro něj kvůli náročnosti
nadále nepřipadala vúvahu, akaždodenní péče isnaha
osamostatný život si kvůli postižení žádaly nemalé prostředky.
Můžeš