Strana 28
můžeš / číslo 4 - 2014
28
NA CESTÁCH
■ ZMadridu se vozíčkář dostane za památkami vokolí vlakem.
■ Přízemí paláce El Escorial je částečně bezbariérové.
■ Procházka Toledem není snadná, ale dá se zvládnout.
Text: RADEK MUSÍLEK
Foto: AUTOR
P
okud se někdy ocitnete vMadridu,
neměli byste si nechat ujít výlet na
dvě vcelku nedaleká místa. Jedním
znich je palác aklášter El Escorial,
tím druhým město Toledo. Oba
turis ticky lákavé cíle dělí od španělské
metropole maximálně hodina jízdy vlakem.
Dobrou zprávou pro cestovatele na vozíku
přitom je, že jsou oba historické klenoty do-
stupné ijim, byť sjistými obtížemi. Vše jsme
zvládli ijako skupina tvořená paraplegikem
na mechanickém vozíku, jeho chodící man-
želkou apětiměsíčním dítětem vkočárku.
Výchozím bodem pro obě cesty za hranice
Madridu je centrální nádraží Atocha. Neza-
svěcený návštěvník musí počítat stím, že bude
zpočátku trochu tápat. Nejprve při hledání
nejvhodnějšího bezbariérového vstupu,
později při hledání správné pokladny. Nádraží
je vcelku rozlehlé aslouží množství různých
Za historií
Španělska
tam však jiný spoj vpodobě příměstského
vlaku, takže musíme do jiné části nádra-
ží. Tam jsou pokladny doslova vobležení
cestujících asituaci příliš neodlehčují ani
samoobslužné automaty na jízdenky, které
navíc odmítají akceptovat naši platební kar-
tu. Abych to zkrátil: Po několikerém přebí-
hání mezi informacemi, frontou, automaty
abankomaty jsme nakonec úspěšně dorazili
na nástupiště. Celý proces nám zabral dvě
hodiny. Soto větším uspokojením jsme
usedli do moderní nízkopodlažní soupra-
vy zahrnující ibezbariérové WC. Zhruba
padesátikilometrová cesta na severozápad
trvá hodinu.
Vzpomínka na vítězství nad Francií
El Escorial, celým názvem klášter akrálov-
ské sídlo svatého Vavřince zEl Escorialu,
nechal postavit španělský král Filip II.
jako monumentální připomínku vítězství
Španělska nad Francií. Panovník osobně
dohlížel aschvaloval výstavbu vletech 1563
až 1584. Dal vzniknout jednomu znejmo-
hutnějších anejpůsobivějších královských
paláců vEvropě. Jeho půdorys připomíná
rošt, tedy atribut sv. Vavřince. Komplexností
arozlohou může konkurovat izámku ve
Versailles, ikdyž odlehčená elegance fran-
couzského sídla mu chybí. El Escorial svými
mohutnými astrohými obvodovými zdmi
připomíná tak trochu uzavřenou pevnost.
Oto zdobnější je interiér, na kterém se podí-
leli například El Greco, Tizian, Michelangelo
aVelázquez. Stavba byla vroce 1984 zařaze-
druhů vlakových spojení. Panuje tu čilý ruch
aofronty není nouze. Je lepší navštívit nádra-
ží sdostatečným předstihem, abyste nehledali
svůj spoj na poslední chvíli. Navíc stihnete
prohlídku krásné staré haly stropickou za-
hradou uprostřed. Na jejím konci, upropojení
snovou částí, najdete iprosklenou informační
kancelář se službami pro cestující spostiže-
ním. Obsluha ale prakticky neuměla anglicky
aspíše rukama nohama jsme se domluvili, kde
si máme koupit lístek do Toleda.
Unedalekých pokladen železniční
společnosti Renfe jsme si bohužel vyhlédli
přepážku, jejíž obsluha nebyla znejrychlej-
ších. Srezervací místa pro vozíčkáře si pán
nevěděl moc rady. Alespoň ale uměl anglic-
ky. Výsledkem zdlouhavého procesu bylo
sdělení, že na aktuální den už nemá volná
bezbariérová místa, ale že lze udělat rezer-
vaci na zítra. Cena zpáteční jízdenky 20 eur
za osobu, žádné slevy. Souhlasíme, ale když
už jsme na nádraží, nechce se nám odejít
snepořízenou. Ptáme se, zda by se dalo jet
hned do El Escorial. Odpověď zní ano. Jede
NA BOHATÉ VÝZDOBĚ KATOLICKÝCH CHRÁMŮ
španělští vladaři nikdy nešetřili.
MALEBNÉ, ALE DLÁŽDĚNÉ a kopcovité uličky
Toleda zvládne lépe elektrický vozík.
TOLEDO si uchovalo historický ráz
a patří k nejkrásnějším městům
ve Španělsku.