Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 5

ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

můžeš / číslo 4 - 2012

V

ážení přátelé, já imoje

žena moc děkujeme

zapříspěvky vevaší porad-

ně. Nejsme už znejmlad-

ších, takže se nepřátelíme

sinternetem jako všichni

ti dnešní mladí. Proto

jsme vděčni zainforma-

ce, které knám doputují

starou dobrou cestou potištěného papíru.

Váš časopis je pro nás vtomto ohledu

nepostradatelným zdrojem. Avčasech

převratných změn areforem to oceňujeme

dvojnásobně. Ještě jednou díky ajak se

říká: Jen houšť avětší kapky!

Súctou Josef aAnna Dvořákovi, Proseč

Vážení manželé Dvořákovi, nezbývá než

vám vaše díky oplatit. Pozitivní ohlasy nás

vždy těší. Konkrétně naPoradně má největší

podíl paní Lucie Marková zLigy vozíčkářů.

Snažíme se přinášet aktuální témata, která

naše čtenáře zajímají azároveň souvisí se

zaměřením konkrétního čísla našeho měsíč-

níku. (red)

V

ážená redakce, ro-

zumím, že se snažíte

vysvětlit všechny změny

anovoty, protože naše úřa-

dy to pořádně neudělaly.

Koho by to ale překvapilo,

když senátorka, dokonce

sama navozíku (!), napíše

dosvého sloupku vMůžeš

otázku, že by ji zajímalo, zda si někdo dal

práci spřezkoumáním přístupnosti úřadů

práce. Akdo jiný, proboha, by takové věci

už měl iniciovat, když ne ona? Jak je vů-

bec možné, že to neví? Aproč vroce 2012

ještě nemáme přístupné všechny úřady?

Řekl bych, že to zavání porušováním zá-

kladních lidských práv.

Děkuji, Pavel Holub, Praha

Vážený pane Holube, to, že všechny stavby

občanské vybavenosti nejsou dosud přístup-

né, vyplývá bohužel ztoho, že zákon říká,

že se podle vyhlášky 398/2009 Sb. postu-

puje jen unovostaveb aurekonstrukcí.

Je-li nějaký úřad vestarém nepřístupném

objektu, je pouze nadobré vůli majitele,

zda si uvědomí nutnost přestavby. Mnohdy

navíc dochází ktomu, že se při rekonstrukci

záměrně využije (ačasto doslova zneužije)

možnost nepřihlížet keznění vyhlášky.

Vevyhlášce v§ 2, odst. 2, se uvádí, že není-li

ztechnických důvodů přestavba objektu

nabezbariérový možná, požadavky vyhláš-

ky se neuplatní.

Pozastavujete se nad tím, že jsem zpo-

zice senátorky neiniciovala přezkoumání

přístupnosti úřadů, potažmo nezařídila

přestavbu. Asi máte pravdu, že jsem se oto

zajímat mohla. Ale obávám se, že to by bylo

asi tak všechno, co by se stalo… Vyhláš-

ku, která je součástí stavebního zákona,

máme již odroku 1994, arealita je, jaká je.

Neexistuje-li vůle, nejsou-li navíc potřebné

finance, není-li zákonný důvod krekon-

strukci objektu nabezbariérový, nikdo stím

nehne. Bohužel.

Situace obecně je velmi špatná – to ale

asi pro vás není žádná novinka. Věřte mi,

že se snažím stav změnit ze všech sil, ale je

to boj světrnými mlýny. Možná jste asi před

rokem četl můj sloupek, kde jsem psala, že

se rýsuje možnost, že bych konzultovala

studentské projekty napražské fakultě ar-

chitektury (jsem totiž přesvědčená, že to by

byla cesta kezměně situace). Počáteční nad-

šení ze strany vedení školy přešlo postupně

vmrazivé ticho – anezájem…

Přeji vám krásné dny.

Daniela Filipiová

M

ilá redakce, naprosto

souhlasím se sloupkem

paní Šiklové, vekterém

praví, že nejistota vyvolá-

vá bezmoc azté pramení

vztek. Jak známo, zvířata

ičlověk napocit ohrožení

reagují dvojím způsobem

– útěkem nebo útokem.

Útěk před úřady nepřipadá vúvahu

vzhledem ktomu, že pomoc státu potře-

bujeme aemigrovat nechceme či nedoká-

žeme. Zbývá tedy jen útok. Naštěstí zatím

většinou jen verbální. Nelze se mu divit,

když se navás ze všech stran valí zprávy

podrývající jistotu. Azdaleka nejde jen

ozdravotně postižené. Ti jsou ostatně pro

stát bezpečnostně neškodní, ovšem až se

kagresi obrátí většina společnosti, bude

už pozdě. Uvědomuje si to vůbec někdo

zpolitiků?

Blanka Rajská, Olomouc

(Dopis byl redakčně krácen)

Vážená paní Rajská, těžko můžeme od-

povědět zapolitiky. Váš celkově mnohem

delší dopis je spíše takové zamyšlení, které

reaguje najeden zřady podnětných sloupků

paní Šiklové. Náš časopis se snaží diskusí

ainformovaností přispět kboření obav, ze

kterých opravdu nikdy nic dobrého nevze-

jde. (red)

D

obrý den, ráda bych

vyjádřila svůj názor,

který je sice subjektivní,

ale já to tak cítím. Dnes je

hodně populární věnovat

se různým nebezpečným

sportům, při kterých člo-

věk vcelku snadno přijde

kúrazu. Mezi ně bych zařadila ihorole-

zectví. Podle mě tihle lidé hazardují se

životem anechápu, proč bychom jim zato

měli tleskat, nebo je dokonce obdivovat.

Aváš časopis si dá natitulní stránku

člověka, který se popádu ze stromu dostal

navozík, ale připadá mu jako skvělý ná-

pad riskovat dál, takže visí někde nalaně.

Nezlobte se namě, ale kčemu je to

dobré? Nemám nic proti aktivnímu životu

vozíčkářů, ale navádět ostatní ktakovým

nepředloženostem považuji zanezodpo-

vědné.

Spozdravem Josefína Brabcová, Praha

Vážená paní Brabcová, vašemu postoji

rozumíme, asi nejste jediná spodobným ná-

zorem. Přesto si myslíme, že bychom občas

měli dávat prostor iponěkud netradičním

formám vyžití lidí spostižením. Každému

vyhovuje něco jiného anikoho přece nepře-

mlouváme, aby lezl poskalách. Jen chceme

ukázat, co všechno lze dokázat. Pohnutky,

které ktomu lidi vedou, jsou pochopitelně

různé. (red)

D

obrý den, žijeme vevelmi rychlé době

amnohdy se nestíháme dívat kolem

sebe. Zapomínáme nalidi, kteří potřebují

naši pomoc. Ijá zapomínám, vždyť jsme

všichni nedokonalí. Ale díky svému synovi

jsem pochopila mnohé. Začala jsem si

všímat toho, co jsem dříve ani neviděla.

Daniel se narodil sdětskou mozkovou

obrnou. Díky nádhernému centru ARPIDA

se náš život hodně změnil. Seznámila jsem

se tam se spoustou báječných lidí amůj

syn začal chodit vchodítku.

Jsem matka samoživitelka, mnoho-

krát jsem si myslela, že už nemůžu dál.

Ale díky ARPIDĚ alidem, kteří nám tam

pomáhají, se řada našich starostí vyřešila.

Jsem velmi vděčná našemu řediteli panu

Jankovskému zajeho ochotu být vždy

nápomocný. Vždycky si najde čas inanás

rodiče.

Ataké bych chtěla poděkovat paní

Jaroslavě Janouchové zodboru sociálních

věcí naMagistrátu vČeských Budějovicích

zajejí dobrotu astarost. Nikdy jsem nevi-

děla tak skromného, mírného aochotného

úředníka. Takoví lidé jsou, i když je jich

v dnešní době málo. Já věřím, že jsou od

Boha.

Spozdravem Halina Charčenko

(Dopis byl redakčně krácen aupraven)

Své postřehy anázory nám pište

nainfo@muzes.cz nebo naadresu Redak-

ce časopisu Můžeš,

Melantrichova 5, 11000 Praha 1. 

Z REDAKČNÍ POŠTY

Je nová Škoda Citigo

vhodná pro vozíčkáře?

strana 30

ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ



2/2012



Jednotlivý výtisk  Kč / Předplatitelé  Kč

Koupí

tohoto

časopisu

podpoříte

Konto

BARIÉRY

www.muzes.cz

Jak nevidomí vnímají krásu?

Prostě si sáhnou.

strana 14

ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ



1/2012



Jednotlivý výtisk  Kč / Předplatitelé  Kč

Koupí

tohoto

časopisu

podpoříte

Konto

BARIÉRY

www.muzes.cz

Jak se odpoutat odvozíku

strana 26

ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ



3/2012



Jednotlivý výtisk  Kč / Předplatitelé  Kč

Koupí

tohoto

časopisu

podpoříte

Konto

BARIÉRY

www.muzes.cz