Strana 19
ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ
můžeš / číslo 4 - 2012
JAKOU BARVU MÁ VÍTR
kovat nevidomým něco, čím se pravidelně
zabývám. Veškole jsme běžně vytvářeli
grafické návrhy knih. Rozhodla jsem se proto
pro tuto formu. Problematika knížek pro
zrakově postižené je obrovské téma.
Jak knížka vznikla?
Celé to vznikalo úplně opačně, než je ob-
vyklá příprava knihy. Většinou je to tak, že
autor něco vytvoří apodle příběhu ilustrátor
maluje obrázky. Já jsem nejdřív vytvoři-
la hmatové ilustrace apak jsem pozvala
kespolupráci kamaráda Petera Staríčka,
jinak slovenského právníka asoučasně
vynikajícího básníka. Řekla jsem mu zhruba
svou představu příběhu, společně jsme vy-
brali ilustrace aon knim následně vytvářel
veršovaný příběh oberušce, která ztratila
šest teček. Napočátku příběhu je vědec,
jenž berušce slíbí, že tečky najde, jenomže
usne vevaně, takže je načtenáři, aby jí po-
mohl sám. Vydá se tedy navýpravu, cestou
potkává zvířátka ahledá tečky.
Většina znás má oknihách pro zrako-
vě postižené zažitou představu bílých
stránek plných vystouplých bodů
Braillova písma.
To je právě omyl; proč by nemohly mít také
obrázky? Proč by čtenář nemohl mít vrámci
příběhu kromě Braillova písma ještě jinou
hmatovou informaci, další vjem zknížky? Na-
víc hmatové knížky jsou vynikající motivační
pomůckou, aby děti mohly prožívat radost ze
čtení. Ataké umožní představit věci, nakteré
si nelze běžně sáhnout, jako například sopku,
mrakodrap nebo sluneční soustavu. Vsou-
časnosti se výrobě hmatových knížek věnuje
především Macanova knihovna, zjejíž dílny
vychází většina učebnic pro školy. Problém
však spočívá vtom, že se učebnice omezují
pouze naplastové fólie, donichž jsou obrázky
vytlačeny. Mají samozřejmě dlouhou životnost
anebývají nákladné, ale pro děti jsou bohužel
jen málo přitažlivé.
Úplným opakem jsou pak ručně vyráběné
knížky, které vznikají většinou díky rodičům
akamarádům zrakově postižených dětí;
některé jsou skutečně překrásné. Nevýho-
dou je samozřejmě jejich komplikovanost
ačasová náročnost navýrobu. Proto také
často existují pouze vjednom exempláři.
Tak jsem si řekla: proč nevymyslet knihu,
která by se dala vyrábět sériově azároveň
neztratila napřitažlivosti. Výsledná knížka
není samozřejmě jediná možná cesta, ale je
to jeden ze způsobů, jak ktvorbě hmatových
knížek přistupovat.
Bylo složité hledat způsob tisku, tiskár-
nu avše, co je kvýrobě knihy potřeba?
To byl vlastně hlavní problém. Vknize
jsou vyřezávané obrázky, pohyblivé části,
sametový povrch. Kniha je kombinací dvou
sítotiskových technologií. Není to žádná
novinka, ale neobvyklé bylo jejich využití
najednou apro potřeby hmatové knihy.
Nebylo snadné najít unás tiskaře. Někde
mi rovnou řekli, že tento způsob výroby
nedoporučují. Během průzkumu jsem však
objevila podobné knihy odnorské autorky
Anette Diesen, ajen díky nim se mi nako-
nec podařilo přesvědčit jednu brněnskou
Zřejmě bych se
zocenění neuměla
dobudoucna radovat,
kdyby zůstalo jen
unich akniha skončila
někde vevitríně.
�
KATEŘINA
KUBÁNKOVÁ
našla inspiraci
pro svou knihu
vNorsku, unás
musela pro
její praktickou
realizaci hledat
poměrně dlouho
firmu, která by
byla schopna
zkombinovat
dvě sítotiskové
technologie
najednou.
Náročnou výrobu
tří exemplářů
zvládli nakonec
tiskaři zBrna.