Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 26



můžeš / číslo 4 - 2012

TIP NA VÝLET

PRADĚD

JE PRO DRSONĚ

Praděd je nejvyšší místo v Česku,

kam se vozíčkář dostane „po svých“.

Má neopakovatelnou atmosféru

a za dobrého počasí je z vysílače krásný výhled.

naMoravě. Až sem nahoru naOvčárnu

se turisté mohou dostat autobusem, který

vhodinových intervalech vyjíždí zparko-

viště Hvězda, nebo autem pozaplacení

povolenky.

Praděd je jedno zmíst, kde se nejdéle

vČesku drží sníh, průměrná roční teplota

nepřevyšuje 1 °C. Iproto si lidé vokolí Brun-

tálu dávají nasvé vozy samolepky Bruntál

– drsný kraj, drsní lidé. Hlavním důvodem

však byla epizoda ze seriálu televize Nova

Text: PETR BUČEK

Foto: CZECHTOURISM

D

oočí pálí ostré slunce adole se

přitom válí tlustá bílá peřina, ze

které vykukují jen špičky okol-

ních hor. Údolí Jeseníků zakryla

nemilosrdná inverze avybízí

knávštěvě Pradědu, 1491 met-

rů vysoké hory, která je nejvyšší

Comeback, kde jedna zhlavních postav

řešila, zda jet zPrahy koncertovat dotohoto

odlehlého kraje.

Drsný kraj to je, atak idubnu může být

navrcholových partiích sníh. Cesta naPra-

děd ovšem bude upravená.

ZOvčárny, kde zastavuje autobus, vede

až navrchol Pradědu asfaltová silnice.

Nutno dodat, že tenhle čtyřkilometrový

výšlap až kteleviznímu vysílači srozhled-

nou, jehož horní plošina je nejvyšším (byť

umělým) bodem vČeské republice, dá

zabrat izdravému člověku, natož vozíčkáři.

Jde očtyřkilometrový výšlap dokopce. Ale

odměnou jsou krásné výhledy. Navrcholky

svažující se kČervenohorskému sedlu nebo

nauříznutý kopec – přečerpávací elektrárnu

Dlouhé stráně.

Vše ostatní dnes leží pod mraky, když

stoupáme kolem budovy horské služby

aněkolika hotelů nahoru. Vdálce jsou vidět

Petrovy kameny, další zvrcholů – sedm

metrů vysoká skaliska, která jsou přírodní

rezervací. Roste tu řada vzácných lišejníků,

mechů, dva jesenické endemické druhy:

zvonek jesenický alipnice jesenická.

Asi vpůli cesty se odnaší silnice odpojuje

turistická stezka vedoucí pohřebenu Hrubé-

ho Jeseníku naŠvýcárnu adále naČerveno-

horské sedlo.

Pak se musí ještě kousek popojít až

namísto původně kamenné rozhledny do-

stavěné vroce 1912. Dnes tu stojí mohutná

věž vysílače. Rozporuplná dominanta, kte-

rou je vidět zdaleka. Začali ji stavět vroce

1968, dokončili ji roku 1983 aotevřeli zde

irestauraci. Věž je vysoká 162 metrů.

Restaurace, ahlavně rozhledna vevýšce

osmdesáti metrů zde fungují celoročně.

Stačí nasednout dovýtahu (je dostatečně