Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 13

ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

můžeš / číslo 4 - 2012

Zdá se, že počítačům při-

suzujeme až magickou

moc v pomoci lidem s po-

stižením. Moderní tech-

nologie však samy o sobě

nejsou všeobjímající spá-

sou. Představují jen uži-

tečný nástroj. Bez určitých

schopností a motivace

uživatele nemůžeme čekat

zázraky. To je zkušenost

učitele výpočetní techniky

Jana Vrzala.

KLÍČOVÁ JE MOTIVACE

Text: RADEK MUSÍLEK

Foto: JAN ŠILPOCH

V

Jedličkově ústavu aškolách

učí už deset let žáky srůzný-

mi druhy tělesného postižení

irozličného věku. Zatu dobu si

utvořil názor, který se nemusí

každému dobře poslouchat, ale

opírá se orealitu. „Aby někomu

počítač skutečně kněčemu byl, vyžaduje

to jisté intelektové předpoklady aalespoň

jednu část těla, kterou uživatel stoprocent-

ně ovládá. Dnes už to mohou být třeba

jen oči,“ tvrdí Jan Vrzal. Rovnice počítač

plus jakýkoliv vozíčkář rovná se vyřešený

problém rozhodně neplatí. Představa, že

jsme zakoupením notebooku sinternetem

vyřešili komunikaci se světem ibudoucí

pracovní uplatnění pro mladého člověka

spostižením, je pouhá iluze.

„Pro lidi s nízkým intelektovým po-

tenciálem bude počítač vždy jen zábava.

Stejně jako pro ty, kteří nemají zájem své

schopnosti rozvíjet. To nezmění sebelepší

stroj. Nic proti tomu – život by měl člověka

bavit,“ říká Jan Vrzal. Zároveň však dodá-

vá, že se často vynakládá zbytečná ener-

gie aprostředky, když si tohle neumíme

přiznat. Různé kurzy aúžasně nadupané

mašinky nemají pro každého smysl. Ať

už zdůvodu limitů jednotlivce nebo kvůli

absenci jeho motivace. Těžko se to ale říká

nahlas.

Nejsou ojedinělé případy, kdy žák žádá

unějaké nadace opříspěvek nazakou-

pení počítače vnaprosto nadsazené výši.

Reálně používá e-mail, trochu edituje fotky,

komunikuje naFacebooku apouští si hudbu

či filmy, ale chce hardware, který by svými

výkony uspokojil profesionálního grafika.

„Je to jasné. Chce natom pařit hry, které

jsou graficky náročné. Tak mu pořiďme lev-

nější počítač aherní konzoli. On si zahraje,

nadace ušetří avšichni budou spokojeni.

Aněkdy by stačila dokonce sama konzole,

která už je také připojitelná kinternetu.“

Bohužel zanadsazenými požadavky často

stojí irodina dotyčného dítěte. Přitom není

problém vyzkoušet předem, jaké jsou reálné

schopnosti žadatele.

„Základním předpokladem kezvládnutí

práce spočítačem je schopnost vyznat se

vestruktuře. Umět nakládat sinformacemi.

To je něco jiného než jen klikat navidea

aklábosit spřáteli. Ikdyž ito je pro někoho

dostatečný přínos,“ říká učitel, zjehož

výukových požadavků mají trochu obavy

někteří žáci iučitelé. „Stává se, že humanit-

ně vzdělaní kolegové občas nevnímají reálné

limity apočítač staví pro děti spostižením

napiedestal. Vmých hodinách pak dochází

kesrážce srealitou.“

Jan Vrzal se však také srazil srealitou

naúplně jiné frontě. Pokusil se vybudovat

sociální zahradnickou firmu. Vystudoval

Českou zemědělskou univerzitu anajal si

zaměstnance slehkým mentálním posti-

žením. Žalostně se jim však nedostávalo

zakázek, takže projekt skončil velmi záhy.

„Potenciální zákazníci mají úplně jiné mo-

tivace, než je společenská odpovědnost.

Daleko raději pomáhají lidem spostižením

skrze mediálně zajímavé výstupy vpodo-

bě tučných šeků vtelevizi.“ Pokud vůbec

nějakou zakázku získal, vždy odsociálně

citlivého člověka snějakou osobní zku-

šeností. Poroce marných pokusů firma

ukončila činnost. „Jednosměrná snaha

nestačí, musí chtít obě strany. To platí

jak při výuce, tak při zaměstnávání lidí

spostižením.“ 

Kdo je Jan Vrzal

Narodil se vPraze roku .

NaPedagogické fakultě Jihočeské

univerzity vystudoval matematiku

avýpočetní techniku anaČeské

zemědělské univerzitě obor

zahradnictví. Odroku  učitel

vJedličkově ústavu aškolách. Vášnivý

cestovatel acyklista.

info

NA SVÉ STUDENTY uplatňuje Jan Vrzal při výuce nároky, ze kterých nerad slevuje.

Mnozí s tím bojují, ale úlevy nikoho dál neposunou.