Strana 12
12
můžeš / číslo 3 - 2014
TÉMA: Sociální politika vpraxi
tak, jak to potřebuje, azároveň pomáhat
spolu sním dalším desítkám dětí spostiže-
ním vnašem okrese!
Teď jsme např. navlastní náklady – tj.
bez pomoci státu, jen spomocí sponzor-
ských darů, kompletně rekonstruovali bu-
dovu, vekteré funguje odčervna Centrum
denních služeb. Najedné straně jsem hrdá,
že jsme to dokázali azapůl roku dobrovol-
nicky asvelkou pomocí mnoha firem jsme
vybudovali odpovídající zázemí pro osoby
spostižením, nadruhou stranu to cítím
jako velkou nespravedlnost, když stát nedá
natyto důležité věci ze svého rozpočtu ani
korunu! Ato jen proto, že jsme neziskovka,
anemáme tedy zřizovatele, který by investi-
ce měl zajistit.
David Zapletal
47 let (morbus Friedreich – postižení míšních
provazců, amputovaná pravá noha pod kolenem
alevé chodidlo, zapatnáct let prodělal třicet pět
operací – nemoc je progresivní):
Můj měsíční příjem, tedy invalidní
důchod, je 9170 Kč + příspěvek napéči
4000 Kč.
Mé výdaje jsou bohužel vysoké. Vpřed-
loňském roce jsem chtěl podnikat, atak
jsem si vzal tři půjčky. Dohromady zhruba
sto tisíc. Bylo to voblasti mobilních tele-
fonů aPC tabletů. Tudíž jsem potřeboval
itechnika načástečný úvazek. Pozval jsem
si jednoho nanávštěvu, aon mě okradl.
Nejenže ukradl peníze, ale imůj oblíbený
fotoaparát ajiné věci. Byl jsem znechucen,
adocela jsem se istyděl zasvou nezod-
povědnost, takže jsem to zhlouposti ani
nenahlásil. Teď měsíčně splácím zhruba
šest tisíc abudu splácet ještě čtyři roky. Je
velmi nepříjemné, když si nemůžete nic
koupit.
Bydlím urodičů, kteří se starají, abych
se cítil aměl co nejlépe. Jenže vmém
věku je to velmi potupné astydím se zato!
Mamince odevzdávám příspěvek napéči,
ale zdůchodu mi zbývá opravdu málo. Když
zaplatím telefon, internet adalší položky,
jsem naminimu. Jiné neziskové organizace
než Konto BARIÉRY Vpodstatě neznám, ale
je to skvělá organizace!
Nakulturu určitě nemám. Cestování?
Moc rád bych se někam podíval, ale to je jen
sen. Jelikož jsem si našel sponzory, začal
jsem se sportem. Chodím doposilovny aza-
čal jsem jezdit nahorském kole. Vloňském
roce jsem ujel zhruba dva apůl tisíce kilo-
metrů. Moc mě to začalo bavit, dává mi to
pocit svobody. Pokud seženu ještě nějakého
sponzora, abych měl dostatek finančních
Manželé Luskovi
Ondřej 28 let, odnarození prakticky nevidomý
(atrofie zrakového nervu, silně trubicové vidění),
Kateřina 22 let, odnarození má řadu zrakových
vad, které před čtyřmi lety vyústily veslepotu.
Mají 16měsíční dceru Elišku, která žádné
postižení nemá.
Dávky unás tvoří dohromady cca
8000 Kč, celkové příjmy 28000 Kč, dotoho
však počítáme iinvalidní důchody arodi-
čovský příspěvek.
Celkové výdaje jsou vtomto případě
kolem 23000 Kč počítaje vto nákladný ná-
jem, jídlo, základní potřeby pro péči odítě
apodobně.
Rodiče obou znás bydlí poměrně dale-
ko, ale jejich pomoc je pro nás velmi cenná
prostředků, chtěl bych během několika dnů
ujet více než tisíc kilometrů. Tak snad se
nakole podívám iněkam dál?
Díky rodičům bídu necítím, ale kdy-
bych byl sám, tak jsem naulici. Mám pocit,
že nás, zdravotně postižené, vláda stále
více omezuje díky škrtům výhod, které
jsme měli. Například jednou zapět let
naPC. My, zdravotně postižení, si svůj úděl
neseme celý život aneměli jsme navýběr,
tak proč nám to stát ještě ztěžuje? Vloň-
ském roce jsem popěti letech podstoupil
nechutnou proceduru prověření svého
zdravotního stavu posudkovým lékařem,
ale tím prošli asi všichni. Udělalo se mi do-
cela špatně, když přišly papíry, vekterých
bylo, že tuto proceduru musím podstoupit
znovu ivletošním roce. Myslí si snad, že
mi nohy dorostou? Nebo že moje pořád se
zhoršující choroba náhle ustoupí? Nemož-
né anechutné! Stále častěji mám velké
bolesti vpáteři, které musím mírnit opiáty
předepsanými lékařem.
�
DAVID JE BOJOVNÍK,
ale na byrokracii nemá.
ONDŘEJ SI NESTĚŽUJE,
ovšem k pochvalám má daleko.