Strana 11
11
můžeš / číslo 3 - 2014
■ Konkrétní zkušenosti zdopadů velké politiky.
■ Nejdůležitější poznatek: systém neumí přihlédnout kekonkrétnímu životu.
■ Stanovisko reprezentanta nové koalice.
Velká slova,
těžké životy
ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ
dlnost? Jak podle nás vidí péči osociálně
potřebné náš stát – přehodit odpovědnost
zapostižené spoluobčany nabedra nezis-
kových organizací azároveň spoléhat nato,
že ismenšími státními příspěvky, než by
opravdu potřebovaly, dokážou péči zajistit
vodpovídajícím prostředí, sodpovídajícím
personálem avodpovídající kvalitě (ato
pak důsledně kontrolovat!). Aono to oprav-
du funguje – neziskovky pracují svelkým
nasazením, snaží se peníze sehnat jinými
formami, pracují nad rámec svých úvazků
astále vymýšlejí nové anové věci, jak získat
peníze nazajištění svého chodu! Ale jako
maminka těžce postiženého syna azároveň
statutární zástupce OS ORION, vedoucí
sociální pracovnice, finanční aekonomická
ředitelka afinanční manažerka evropských
projektů jsem ráda, že mohu vykonávat svou
práci atím pomáhat našemu synovi přesně
TEXT: ZDENĚK JIRKŮ, RADEK MUSÍLEK
FOTO: JAN ŠILPOCH
Z
dá se, že sociální politika bude
jedním zhlavních témat nové vlády.
Výborně! Ale bude se opět utápět
(jako už mnohokrát zavšech dosa-
vadních vlád) vsilných deklaracích,
nebo poprvé odroku 1989 sestoupí nazem
anahlédne doběžného dne statisíců posti-
žených, těžce nemocných ajejich rodin?
Nabízíme pomoc – oslovili jsme tři typické
reprezentanty zobrovské skupiny obyvatel,
kterou nezajímají vládní prohlášení, ale pal-
čivá nejistota – zvládneme svůj život izítra?
Naše otázky byly prosté:
Kolik uvás tvoří měsíčně dávky všeho druhu
akolik další příjmy?
Jaké jsou vaše výdaje zabydlení, jídlo
anezbytnou dopravu?
Jak vám pomáhá širší rodina, přátelé,
neziskové organizace?
Můžete si dovolit výdaje nakulturu, sport,
cestování? Vjaké výši?
Máte pocit, že žijete vbídě?
Miroslava Červinková
matka devatenáctiletého Tomáše
(spastická kvadruparéza – trvale navozíku,
středně těžká mentální retardace, inkontinence,
nutná pomoc při všech základních úkonech
včetně krmení apolohování):
Příspěvek napéči 12000 Kč, plný inva-
lidní důvod vevýši cca 9100 Kč. Vzhledem
ktomu, že má Tomáš trvalé bydliště srodiči,
kteří oba pracují, nebere další sociální
dávky.
Tomáš navštěvuje Centrum denních slu-
žeb odpondělí dopátku cca od8 do16 ho-
din denně – platba zaměsíc je cca 6000 Kč,
náklady nastravu vcentru další cca
�
1000 Kč, nadopravu cca 2000 Kč měsíčně.
Kdyby bydlel sám, jeho příjem by mu zřejmě
ještě stačil napokrytí nájmu bezbariérového
bytu, nikoliv ale již najídlo adalší nezbytné
potřeby apoplatky – auž vůbec ne nazajiš-
tění asistence, kterou bude bezpodmínečně
vbytě potřebovat!
Finančně zvládáme jako jeho rodiče péči
oněj doma, pokud není třeba investovat
dofinančně velmi náročných pomůcek,
které nutně potřebuje pro svůj život (např.
nákup mechanického nebo elektrického vo-
zíku nám pomáhalo zajistit Konto BARIÉRY,
kupujeme speciální boty, spací pytel, upra-
vovali jsme mu celý pokoj včetně koupelny,
teď zrovna sháníme speciální vanu – avypa-
dá to, že si ji budeme muset nechat vyrobit
namíru…). Širší rodina nám pomáhá se
zajištěním péče. Nejvíc se zapojuje babička,
která už je vdůchodu, atak každý večer
pomáhá skoupáním ahygienou, nakratší
dobu – tak dotří hodin – dokážou péči
zajistit ijeho sourozenci. Nemůžeme si ale
zajistit hlídání např. natři dny zasebou…
Naštěstí máme vnašem okresním městě
Centrum denních služeb, které nabízí Tomá-
šovi přesně to, co bychom očekávali – tj. nad
rámec celodenní péče také např. víkendové
pobyty, letní tábor apod. Protože OS ORION
dokáže sehnat finance zrůzných zdrojů,
jsou platby zatyto aktivity přizpůsobeny
našim možnostem (např. týdenní tábor včet-
ně každodenní 24hodinové asistence stojí
do3500 Kč, víkendové pobyty do800 Kč).
Tady nevím, co ktomu říci. Tomáš
neprovozuje žádný sport, ale nevyjadřuje
se, že by oněj měl zájem. Nebaví ho ani
kina, divadla apod. Někdy vyrazí sasisten-
ty nabowling – to ale není nijak finančně
náročná aktivita. Spíš si my – jeho rodiče
– nemůžeme dovolit téměř žádnou kulturu
nebo sport, ato snad ani ne kvůli financím,
ale kvůli tomu, že vždy jeden znás musí
zůstat doma sTomášem.
Nemáme pocit, že žijeme vbídě, protože
oba pracujeme naplný úvazek, adokážeme
tedy synovi zajistit ijeho náročnější finanční
potřeby. Trápí nás ale to, že nemůže být
samostatný tak, jak by si to přál – chtěl
by bydlet sám vbytě sasistentem – ato si
podle našeho názoru nebude moci ze svých
příjmů nikdy dovolit. Anejvětší nesprave-
PANÍ ČERVINKOVÁ
vzala osud do svých rukou,
ale co bude jednou…?