Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 10

10
můžeš / číslo 3 - 2014
TÉMA: Sociální politika vpraxi
růst adobrý státní rozpočet, bude vyhráno.
Nikdo zatím neslyšel, že by se nějaká strana
vážně zabývala šikanou dětí aseniorů, trá-
pením obětí trestných činů, svízelnou situací
opuštěných maminek malých dětí nebo jen
přívětivostí veřejného prostoru.
To se jim dosociální politiky nevejde. Víte,
že například vedle oficiální inflace se vněkte-
rých zemích měří iinflace vnímaná? Zkrátka
onen spotřební koš je sestaven ztoho, co na-
kupujete apotřebujete denně, stále. VČesku
je nyní ta vnímaná inflace vyšší než statis-
tická… To znamená, že čísla ministerstva
financí přestávají být ipro zajímajícího se
laika důvěryhodná, acož teprve vyrovnaný
rozpočet. Veškolách přibývá dětí bez svačin
aprostředků naobědy. Chce otom vparla-
mentu někdo vážně mluvit? Leda kdyby to
přineslo body vnějakých volbách!
Myslíte, že obyčejná lidská důstojnost
není politické téma?
Unás zatím ne. Protože se ani neodvažujeme
veřejné diskuse, co důstojností chápeme.
Zaznamenáváme různé neblahé jevy vrůz-
ných částech republiky. Chudobu, rasismus,
vysokou nezaměstnanost, sociální vyloučení.
Když se to vyhrotí, nasadíme policii, přijede
pár politiků, televizní štáby jsou připraveny,
ministři ahejtmani vážně pokyvují hlavou –
azapár týdnů to už nikoho moc nezajímá.
Nikdo nepovolá profesionály, lidi se silnou
zkušeností ze sociální práce, nikdo se jich ne-
zeptá anedá jim ani nástroje, aby řešili příči-
ny malých ivelkých krizí. Propuštění horníci?
Všichni přísahají, že to nedopustí, ale dobře
Starý strom
nepřesadíš
Mnoho slov, která dnes běžně používáme,
pochází zřečtiny. Polis = město, politiké
techné = správa obce, societas = společ-
nost. Znamená to, že se sama společnost
podílí nasvé správě, aspolečnost, to jsme
my všichni, jeden každý znás. Podle toho,
kde žijeme, máme nastavena různá pra-
vidla (jiná mají lidé žijících vpralesích
Jávy, jiná vJaponsku, jiná vnaší zemi).
Ale všem je společné myšlení, vztahy, ko-
munikace, city, snaha ovlastní realizaci,
ospokojený ašťastný život. Ikdyž pojem
spokojenosti aštěstí může být vrůzných
zemích zcela odlišný. Podmínky života
nemáme všichni stejné. Někdo je nemoc-
ný, někdo dostal postižení dovínku při
narození, jiný ho získal vprůběhu života,
někomu ubyly síly (fyzické, psychické
nebo obojí) díky věku. Přesto všichni tou-
žíme, aby nás měl někdo rád, abychom
někam patřili, nechceme jen přežívat.
Záleží nanás všech, jakým způsobem se
unás žije. Otázka úcty arespektu, oceně-
ní toho, co dokáže, avytvoření podmínek,
aby každý znás mohl realizovat dary,
které dostal, svou osobnost.
Když jsme malí, potřebujeme mateřskou
náruč, láskyplné zázemí avzdělání, které
rozvine naše schopnosti. Ale nesmí být
uniformní, naopak je třeba, aby bylo
individuálně přizpůsobeno našim mož-
nostem. Oto více, když žijeme snějakou
disabilitou. Výchova vede kpostupnému
osamostatnění. Další úkol společnosti –
vytvoření bydlení. Bezbariérového, ale
také chráněného, kde lidé nebudou čekat,
až jim někdo něco udělá, ale sami se budou
aktivně podílet naživotě své malé komuni-
ty, byť třeba izaasistence personálu.
Vrámci hledání vlastní realizace bychom
měli mít možnost pracovat. Tedy měli
bychom mít nastaveny podmínky tak,
abychom byli schopni vykonávat práci
přiměřenou našim schopnostem. Řada
lidí spostižením nechce být pouze pobírat
sociální dávky, chtějí nějak pracovat, reali-
zovat se abýt platným členem společnosti.
Akdyž nám zbělí vlas (spíše mužům,
protože my ženy si ho barvíme), měli
bychom zůstat vprostředí, které známe,
máme rádi, kde máme ssebou své
vzpomínky, kde každý kousek nábytku či
ozdoby nám něco připomíná. Starý strom
nejde přesadit, uschnul by. Atak by ani
nás naši nejbližší neměli přesazovat, ale
hledat cesty, jak se onás postarat tam,
kde jsme žili.
Autorka je lékařka,
členka rady Konta BARIÉRY.
SLOUPEK
Lii Vašíčkové
vědí, že majitel dolů si stejně prosadí svou.
Kdyby stát zajímala důstojnost těchto vyho-
zených, často jednostranně kvalifikovaných
lidí, musel by intenzivně pracovat už dávno.
Mluvíte osociálních pracovnících vteré-
nu akrizových oblastech. Ale my jsme
zvyklí vídat je spíš vpečovatelských
službách, domovech seniorů, případ-
ně naměstských úřadech. Měli by být
nadalších adalších místech?
Veřejnost asi neví, že se připravuje zákon
osociálních pracovnících. Vodborných
kruzích se dost intenzivně diskutuje, kdo
má sociálním pracovníkem být akde všude
mají působit. Aje stále jasnější, že sociální
práce není jen pečovatelství, pomoc při
hledání zaměstnání, případně oceňování
postižených podle tabulek. Sociální práce je
nástroj, kterým společnost dává srozumitel-
ně aefektivně najevo, že ji zajímají těžkosti
života každého občana.
Může též upozorňovat avést společnost
ktomu, aby viděla azajímala se iojednotliv-
ce vesvém středu či nasvém okraji. Spojuje,
propojuje. Má kvalifikované acitlivé lidi
připravené nastoupit tam, kde si jedinec neví
rady. Apak je sociální pracovník také velmi
dobrým výzkumníkem společnosti. Může při-
nášet velká témata, vize, třeba ipro politické
strany. Bude-li nový zákon dobrý, bude-li
tato profese brána vážně ipolitiky, můžeme
si nejen ušetřit nákladné anebezpečné krize,
ale především postupně měnit atmosféru
vespolečnosti. Pak se dočkáte ijiných odpo-
vědí navaši úvodní otázku.
Veškolách přibývá dětí bez svačin
aprostředků naobědy.
Chce otom vparlamentu někdo
vážně mluvit? Leda kdyby to přineslo
body vnějakých volbách!
ÚSPĚŠNÝ ŘEDITEL
neziskové
organizace je
dnes i uznávaným
odborníkem na
sociální politiku
státu. Ale
uznávaným jen
v akademické
sféře.
Můžeš