Strana 22
ŽIVOT / CESTOVÁNÍ
Jízdu po ní bych přirovnal k jízdě po
vlnitém plechu a její zdolání je rela-
tivně schůdné pouze s upuštěnými
pneumatikami a nejlépe rychlostí
nad 80 km/hod., což se snadno řek-
ne, ale u trabantu hůře udělá. Babu se
ale držel statečně. Jeho nejzávažněj-
ší poruchou byly nefunkční stěrače,
které přestaly stírat za Lavertonem
po několika dnech vytrvalých dešťů.
Protože ale od té doby nepršelo,
myslím si, že Babu věděl lépe než
my, co nás čeká. Ruční řízení s hyco-
matem fungovalo perfektně, a ačkoli
jsem si tisíce ujetých kilometrů uží-
val beze zbytku, občas jsem za vo-
lant pustil i svou kolegyni Kiku.
Téměř celý zbytek Grand Central
Road jedeme v protisměru po krajni-
ci, kde nás dokonce občas ani nebou-
chala vlastní kolena do brady. Roleta
ale brzy zmizela – a otevřel se před
námi kouzelný pohled na pohoří The
Olgas, menšího sourozence známé
hory Uluru, jejíž silueta se tyčila v po-
zadí. Konečně! Z lidí, kteří toto místo
navštívili, si někteří více oblíbili právě
méně známé The Olgas. Ale pokud
neleníte, vydáte se na deset kilometrů
dlouhý výšlap kolem Uluru a poznáte
příběhy s ním spjaté, jeho tajná zá-
koutí se zelenými háji a jezírky, musí
vás jeho monumentálnost přece jen
okouzlit. Musíme ale dál.
SETKÁNÍ SPREDÁTORY
Nyní vyschlá koryta říček lemovaná
stromy dávají krajině jiný ráz a je po-
znat, že se blížíme k obratníku Kozo-
roha. Nachází se asi tři sta kilometrů
nad Alice Springs, kam přijíždíme
po několika dalších dnech. Alice
Springs jsou pomyslným středobo-
dem kontinentu a místem, kam urči-
tě zavítáte, pokud se vydáte z jedno-
ho konce Austrálie na druhý. Nečekal
jsem žádnou metropoli, ale i tak mě
jeho velikost překvapila – se svými
25 tisíci obyvateli něco mezi českou
vesnicí a maloměstem. Dokupuje-
me zde větší množství zásob a Kika
a já využíváme čas hlavně k náku-
pu speciálních duší odolných proti
trnům na naše vozíky, protože už
nás nebavilo hledat a lepit miniatur-
ní dírky po všudypřítomných trnech.
Rekord byl desetkrát za týden. Nové
duše fungovaly skvěle – po vytažení
zabodnutého trnu zatáhla díru tlustá
vrstva gumy – a s lepením byl konec.
Čtyřicátý den od startu naší vý-
pravy z Perthu jsme minuli obratník
Kozoroha, a noční teploty už nekle-
saly téměř k nule. I teploty přes den
začaly být znatelně vyšší, a tak jsme
byli rádi, že naše cesta směřuje po
Gregory Downs Camooweal Road
dál k městečku Burketown a do se-
verních oblastí australských močálů
a říček plných krokodýlů. U jedné
takové jsme na doporučení místních
obyvatel zastavili hned následující
večer. Zatím žádní krokodýli, takže
po mnoha týdnech v suchém stře-
dozemí jsme naskákali do řeky a ne-
chávali se strhnout jejím proudem
a chladivou vodou. V následujících
dnech takových míst míjíme několik
– a také varovné cedule.
Opatrnosti není v téhle oblasti ni-
kdy dost. O mrštnosti a rychlosti zmí-
něného predátora jsme se přesvěd-
čili za několik dní v národním parku
Kakadu. Část tvoří mokřady s řekou
Adelaide River a je to království hned
dvou druhů krokodýlů – sladkovod-
ního krokodýla, který žije v mokřa-
dech společně s nespočetným množ-
stvím vodního ptactva, a krokodýla
mořského, jehož domovem je řeka.
Dorůstá až do délky úctyhodných pěti
metrů a řadí se mezi největší na světě.
Pro potravu dokáže vyskočit nad hla-
dinu do výšky téměř tří metrů, čehož
jsme byli svědky při jejich krmení
z lodi. Silné krokodýlí čelisti cvakaly
jen pár metrů od našich hlav.
Darwin je hlavním městem svazo-
vého Northern Territory a pro cizin-
ce je pomyslnou branou do Austrálie.
Pro někoho vstupní branou, pro nás
se ale Darwin stává po dlouhé výpra-
vě tím posledním, co na naší cestě
po Austrálii vidíme. Auta a motorky
už jsou bezpečně v kontejnerech na
lodi a míří na Východní Timor k další
části našeho dobrodružství…
Holland Track
- oroadová
původně obchodní
stezka byla naší
první velkou
zkouškou.
Krokodýl mořský –
krmení krokodýlů
z lodi na Adelaide
River jižně od
Darwinu