Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 25

25
můžeš / číslo 2 - 2015
náležitosti aspecializovaná firma mohla
zbudovat plošinu. Sfinancováním pomohl
příspěvek od úřadu.
Vbytě naštěstí tolik stavebních úprav
potřeba nebylo, jen některé dveřní otvory
potřebovaly zvětšit aotevírací dveře nahra-
dily zasunovací. Návrat ale nebyl jednodu-
chý ani po psychické stránce. „Vrátila jsem
se do důvěrně známého prostředí, atak
jsem musela pořád porovnávat, jak jsem
zvládala věci před úrazem ajak je zvládám
teď. První úklid jsem obrečela. Teprve až
když si člověk sedne na vozík, pozná, jaké
to vlastně je. Nedostanu se na spoustu míst,
třeba do školky, kam chodí syn, vedou
schody. Hledám stabilitu, bojím se najíždět
obrubníky. Ale postupně se všechno učím,“
líčí senergickým výrazem Jana Juřičková.
Zvyká si ina ruční řízení vautě. „Před míšní
mrtvicí jsem ráda řídila, ruční řízení je ale
něco jiného. Snad se brzy odhodlám jet
sama někam dál,“ říká ase smíchem dodá-
vá, že asi nejlépe anejrychleji se snovou
situací srovnaly její děti.
Oporou jí kromě rodiny byli bezprostřed-
ně po návratu ikolegyně zpráce akamará-
di. „Byla to obrovská vlna solidarity; jsem
vděčná, že tu nemusím pořád sedět sama
azbytečně přemýšlet nad tím, co aproč se
stalo,“ pochvaluje si.
Knávratu do života jí pomohlo iKonto
Bariéry. Přispělo na zakoupení mechanic-
kého invalidního vozíku, který čeká na paní
Janu pod schody. Přesedne na něj vždy,
když sjede splošinou dolů, aprotože je
nesnadné vozík vynášet, pohybuje se nahoře
po bytě na starším vozíku zakoupeném
zdruhé ruky. „Jsem za ten nový vozík moc
ráda, je vyrobený přesně na mě askvěle
se také nakládá do auta. Je to úplně něco
jiného než tahle stará herka, vté se mi ani
dobře nesedí,“ ukazuje mladá žena na opo-
třebovaný vozík pod sebou.
Domácnost ipráce
Zatím se paní Jana dostává zpět do život-
ního tempa. Sama sebe označuje spíše za
realistku, atak planým nadějím nedává moc
šance. „Někteří doktoři onadějích mluví,
víc ale naslouchám těm, kteří moji situaci
nemalují vrůžových barvách. Přemostění
poraněné míchy je zatím spíše utopie, atak
se snažím se na to neupínat. Pokud by se
oto ale někde pokusili, budu první, kdo se
přihlásí,“ směje se. Na rehabilitaci dojíž-
dí do Zlína na jednu apůl hodiny týdně,
nemůže si ji vynachválit. „Zkoušela jsem
také plavat, zatím mi to ale moc nejde, tělo
se chová úplně jinak, než jsem byla zvyklá,“
dodává súsměvem.
Už teď ale sní otom, co bude dál. Aby
se mohla dobře postarat orodinu, je ještě
potřeba přebudovat kuchyňskou linku,
která není uzpůsobena pro práci na vozíku.
Tam, kam by potřebovala zajet koly, teď
vadí skříňky, do těch horních zase paní Jana
nedosáhne. „Zkoušela jsem tu něco vařit,
ale víc toho bylo na zemi ana kalhotách než
na plotně vhrnci,“ směje se. Pozvala proto
architektku anechala si vypracovat návrh
bezbariérové kuchyně. Opomoc srealizací
se paní Jana obrátila opět na Konto Bariéry
aprojekt Nový start, který pomáhá lidem po
úrazu snávratem kběžnému životu.
Prioritní je pro paní Janu fungování
vdomácnosti, moc ráda by se ale také
vrátila do práce. Krajská nemocnice ve Zlíně
se ksi tuaci postavila čelem apředeslala jí
možnost nastoupit zpět.
„Dělat zdravotní sestřičku už samozřej-
mě nemohu, mohu se ale věnovat admi-
nistrativní práci, které je vnemocnici dost
adost. Hlavní pro mě ale je vrátit se do ko-
lektivu, mezi lidi, kde jsem vždy byla hrozně
ráda,“ zasní se Jana Juřičková. Za kolegy-
němi vpráci už se byla podívat. „Bylo to pro
mě podobně emotivní jako návrat domů.
Na druhou stranu jsem si najednou, vsedě
na vozíku, uvědomila, jaké to je zté druhé
strany. Celý život jsem byla jako sestra na
druhé straně barikády ahodně věcí si člověk
neuvědomí. Třeba že nevědomky říká věci,
které může pacient vnímat zcela odlišně.
Mám teď tedy ivýhodu, že to znám zobou
stran,“ směje se mladá žena.
ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ
25
Zvýhodněné předplatné
nadva roky je 380 Kč.
Kdo daruje cer
tifikát
stímto předplatným,
získá další předplatné
nadva roky za350
Kč
.
DARUJTE
CHCETE
PŘÍBUZNÝM
ČI ZNÁMÝM
UDĚLAT RADOST?
Darujte zvýhodněné
předplatné
časopisu
Můžeš.
Kdispozici je certifikát
spředplatným nadva roky
adarujícímu se tím
předplatné automaticky
ještě sníží.
Podrobnosti
vredakci Můžeš
natel.: 224242973
aadrese info@muzes.cz
ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ
●
/
●
Jednotlivý výtisk  Kč / Předplatitelé  K č
www.muzes.cz
Koupí
tohoto časopisu
podpoříte
JANA JUŘIČKOVÁ:
Zdravotní sestra na vozíku
strana 24
M02_2015.indd 1
1/16/2015 5:50:51 PM
ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ
●
/
●
Jednotlivý výtisk  Kč / Předplatitelé  K č
www.muzes.cz
Koupí
tohoto časopisu
podpoříte
NEVIDOMÁ SOCHAŘKA MARIANNA MACHALOVÁ:
Tvořím podle
zvuků a vůní
strana 16
M01_2015.indd 1 12/17/2014 7:54:06 AM
... USTRNOUT
ALE NEHODLÁ.
Ráda by se na pár
hodin týdně vrátila
do zaměstnání,
znovu také trénuje
jízdu autem.
Někteří doktoři onadějích mluví,
víc ale naslouchám těm, kteří moji
situaci nemalují vrůžových barvách.
OLBRAM ZOUBEK:
Bez umění žít nemůžeme
strana 18
ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ
●
12/2014
●
Jednotlivý výtisk 30 Kč / Předplatitelé 20 Kč
www.muzes.cz
Koupí
tohoto časopisu
podpoříte
M12_2014.indd 1
11/10/2014 3:47:04 PM
Můžeš