Strana 14
14
můžeš / číslo 2 - 2015
14
TÉMA: Zdravotnické pomůcky
Stačit ostatním
Podle etymologie neboli vysvětlení pů-
vodu avýznamu slov je pojem pomůcka
naprosto jasný. Je to něco, co nám
pomáhá. Může to být stejně tak zábradlí
jako třeba automobil nebo brýle, které
nosí ve stáří skoro všichni lidé. Za takové
hodně rozšířené pomůcky se nestydí-
me. Naopak – někdy se stávají módním
prvkem anosíme je itehdy, kdy to není
nutné. Optici by nám mohli povídat
otom, kolik mladých lidí si kupuje brýle
anosí je, přestože je skoro nepotřebují. Ve
škole zase existují pomůcky, abychom se
snadněji naučili abecedu nebo pochopili
chemické reakce. Říká se tomu schéma či
přehledná tabulka.
Učitelé se nám snaží pomocí těchto
pomůcek usnadnit učení, získat kvalifi-
kaci arychleji se zařadit mezi ostatní.
Pomůckou jsou imnohé věci, které
používáme, ale za berličku je rozhodně
nepovažujeme. Třeba psací stroj adnes
počítač nebo e-mail jsou pomůcky pro
spojení sdruhými lidmi. Ale ještě vmém
dětství mě maminka učila, že napsat
dopis na psacím stroji je sice obvyklé,
ale je správné připojit alespoň oslovení
azávěrečné rozloučení napsané vlastní
rukou, protože je to doklad úcty ktomu,
komu píšeme. Asi to již vsoučasnosti
neděláme.
Rukou psaný dopis je dnes již výjimkou
apoužívání takových pomůcek, jako je
počítač, je idokladem naší kvalifikace,
naší technické vyspělosti. Bez znalosti
využívání počítače nebo bez řidičského
průkazu získáte jen obtížně pracovní mís-
to. Ovládání těchto pomůcek se považuje
za samozřejmé stejně jako kdysi umění
jezdit na koni. Lidé se nemění tak rychle
jako pomůcky, které používají. Pomůc-
kou není tedy jenom to, co nahrazuje
nějaký náš nedostatek, nejsou to jenom
berle nebo protéza, ale často ivýznamná
statutární záležitost. Za tyto pomůcky se
nestydíme. Naopak.
Pak ale existují pomůcky, jejichž použí-
vání je dokladem, že patříme ke skupině,
která je nějak handicapována. Tedy je to
menšina lidí, kteří se od ostatních odlišují
třeba ztrátou končetiny po úrazu, amy je
přesto chceme mít mezi sebou.
Prostě potřebují pomůcku, aby se zařadi-
li, aby stačili ostatním abyli soběstační.
Dokladem vyspělosti ahumanismu
společnosti není jen počet aut na počet
obyvatel, ale právě to, jaké pomůcky
poskytuje těm, kteří se chtějí zařadit mezi
ostatní.
Autorka je socioložka,
členka rady Konta Bariéry.
SLOUPEK
Jiřiny ŠIKLOVÉ
transfemorální neboli nadkolenní amputace
avdnešní době je jim na poli protetiky
věnována asi největší pozornost. Martino-
vým úkolem bylo vyvinout vhodnější typ
senzoru pro ovládání uzamykací mechaniky
uprotézy C-Leg, který by bylo možné vyro-
bit za třetinové náklady při stejné přesnosti
akvalitě měřeného signálu. Inovace spočí-
vala v3D počítačovém návrhu anásledné
realizaci kapacitního senzoru, který by byl
schopen snímat jak tlak vyvinutý uživate-
lem na podložku, tak také moment, který
vzniká vtěle protézy změnou polohy těžiště
při chůzi. Tím by se dala sjednotit funkce
dosavadních tenzometrických senzorů
deformace sdruhým snímačem pro měření
úhlu náklonu protézy. Ipřes počáteční pro-
blémy snevhodným tvarem senzoru ajeho
nekompaktním umístěním vprotéze se po-
dařilo vytvořit prototyp, který za ideálních
podmínek daná kritéria splňoval.
Avšak jak to při vývoji obdobných zaří-
zení bývá, objevily se idrobné nedostatky
zjištěné při testování snímače. Chování
senzoru za různé teploty apři vibracích
bylo značně nestabilní, ato by se nevhodně
projevilo ivovládání protézy. Řešení se
podařilo nalézt. Nyní Martin pracuje na
realizaci softwarových filtrů avylepšení
matematických algoritmů pro kvalitnější
kalibraci aodstranění těchto problémů.
Nejnovější nástupci zmíněné protézy
C-Leg jsou dnes dovybaveni systémem pro
plynulou střídavou chůzi do schodů adíky
nejnovější dostupnosti dříve pouze armád-
ní protézy Genium X3 je možné
sprotézou iplavat, skákat aběhat
– jednoduše dělat jakékoliv out-
doorové aktivity bez omezení.
Život stakovouto náhradou je
pak zase otrochu jednoduš-
ší.Největší problém těchto
hi-tech zařízení je zatím jejich
cena, která se pohybuje utěch
nejlepších až kolem jednoho
milionu korun. Otázkou zů-
stává, kam se tyto technologie
budou posouvat dál. Podaří se
nakonec propojit elektromecha-
nický systém přímo sbiologic-
kou tkání tak, jak se to objevilo
vjiž dnes legendárním filmu Ter-
minátor, nebo se bude věda ubírat
jiným směrem? Již dnes existují
bionické protézy aexperimentu-
je se sprotézami, které dokážou
přečíst informaci, povel znervových
zakončení. Vtomto výzkumu je
velmi daleko armádní program USA
známý pod zkratkou DARPA (Agentu-
ra pro výzkum pokročilých obranných
projektů) ajeho projekt na přímé
propojení mozku spočítačem. Cílem
je vytvoření biologicky kompatibilního
astabilního propojení nervové tkáně
sfunkční protézou. Myšlenky – postavit
do pozoru vojáka 20 hodin po úrazu
míchy zase do akce – se snad podaří
využít ipro obecné amírumilovnější
problémy rehabilitační apro-
tetické lékařské péče. Na přímé výsledky
pro praxi, azatím ipro armádu, si budeme
muset ale ještě chvíli počkat.
Podle Martina Kopečka takový cílený vý-
voj velektronické protetice vČeské republi-
ce prakticky neexistuje. Dělají se tu různá
podpůrná zařízení. Naopak dobře
držíme krok se světem voblasti tzv.
3D tisku umělých náhrad, což je
vlastně výroba reálných pomůcek
za pomoci počítače azařízení,
která zrůzných materiálů dokážou
vytvořit určité předměty. Slovo
tiskárna je přitom vlastně zavádějí-
cí, protože budí dojem, že jde otisk
obrázku na papír. Díky 3D tisku je ale
vcelku jednoduché vytvářet originální
segmenty na míru podle individuál-
ních potřeb uživatele.
Tematice technologií, které pomáha-
jí, se Martin věnuje inadále. Po studiích
sice nastoupil jako programátor do velké
americké společnosti, ale nakonec se vrá-
til tam, kde sice méně vydělává, ale oto
víc ho to baví. Se svým širokým spektrem
znalostí azájmů si přitom může vybírat.
Momentálně se hodně zajímá obez-
kontaktní senzory vmedicíně. Ostatně
se pustil do dalšího studia voboru bio-
fyzika na Lékařské fakultě UK vHradci
Králové. Skolegy vyvíjí levné bezkon-
taktní ovládání polohovacího lůžka
pomocí očních pohybů. Pracuje také na
inovacích ve výuce arozjíždí pracoviště
vyrábějící 3D můstky iimplantáty.
NEJMODERNĚJŠÍ NÁHRADY
dolních končetin umožňují
trénovaným lidem i pohyb
v náročném terénu.
PROTÉZA C-LEG je vybavena
špičkovou elektronikou, která
napodobuje souhru kloubů a svalů.
�