Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 19

můžeš / číslo 2 - 2015

ASISTENTI PEDAGOGA

Text: HANA BAŽANTOVÁ

Foto: JAN ŠILPOCH

Včlánku Co nám to ten ministr udělal?

(Můžeš 11/2014) se dlouholetý ředitel Jedlič-

kova ústavu aškol ačlen rady Konta Bariéry

Jan Pičman zamýšlel nad úlohou asistentů

pedagogů ve školách. Jako reakci na jeho text

přinášíme další názor naintegraci ainkluzi

ve školách od ředitelky ZŠ Terezín.

V

adí mi, že se integrace často zužuje

na zařazení postiženého dítěte do

příslušné třídy, zajištění finančních

prostředků na asistenta pedagoga,

apřípadně ina vhodné učební

pomůcky pro tohoto žáka. Ten potom někde

vkoutku třídy pracuje se svou asistentkou.

To není integrace. Integrace musí být obou-

stranná, prospěšná pro postiženého žáka

ipro ostatní žáky ve třídě. Když jsme před

devíti lety přijali do první třídy Lukáše, žáka

stěžkou neuropatií asomezenou schop-

ností mluvení, děti se sním učily žít aLukáš

se učil žít sdětmi. Některé děti zpočátku

na Lukáše šišlaly, stále ho hladily achovaly

se kněmu jako kmiminu. Díky citlivému

přístupu ze strany učitelky, asistentky ipo-

moci rodičů se podařilo postiženého chlapce

začlenit do života třídy. Lukáš se nyní učí

dva cizí jazyky, není osvobozen ztělesné vý-

chovy, navštěvuje taneční kroužek, jezdí se

třídou na všechny výlety, exkurze iozdravné

pobyty.

Nároky na asistenta pedagoga

Při integraci těžce postižených žáků je

velmi důležitá spolupráce všech vyučujících

sasistentem arodiči dětí. Musí vytvořit tým,

vněmž se všichni jeho členové vzájemně

respektují. Asistent nesmí být pouze někdo,

kdo je učiteli kruce. Musí znát postižené

dítě, musí se podílet na společné přípravě na

vyučování, nároky na jeho odbornost rostou.

Ne každý učitel je schopen spolupracovat

sasistentem. Někteří učitelé permanentní

přítomnost další dospělé osoby nevítají. Ito

musí ředitel školy zohlednit. Na prvním stup-

ni, kde je vlastně jeden učitel ajeden asistent

pedagoga, se dají problémy do jisté míry eli-

minovat. Horší situace je na druhém stupni.

Asistent pedagoga musí zvládnout všechny

předměty – nejen český jazyk, matematiku,

ale idva cizí jazyky, chemii, fyziku… Každý

učitel je jiný askaždým je třeba spolupraco-

vat. Nároky na asistenta pedagoga se zvyšují.

Vsouvislosti sčlánkem Jana Pičmana

(Můžeš 11/2014) si nedokážu představit,

■ Nedávno vyšla zdeváté třídy nevidomá dívka.

■ Školu navštěvují dva chlapci stěžkým tělesným postižením.

■ Speciální pomůcky lze získat spomocí Konta Bariéry.

VTerezíně máme sasistenty

dlouholeté zkušenosti

ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

že by asistent pedagoga měl vnáplni práce

pouze pedagogické činnosti ane další

související potřeby včetně zajištění hygie-

ny, stravování, přesunu, ale irelaxačních

činností apodobně. Vsoučasné době není

již co řešit, příslušná legislativa to dovoluje.

Jsem ale přesvědčena, že na většině škol

tyto činnosti asistent pedagoga dělal idříve.

Problém je samozřejmě ivnedostatku

financí amožnosti je někde získat.

Opostižené se staráme

stejně jako oostatní

Vtomto směru máme na naší škole jasno.

Pokud přijmeme postiženého žáka, stává se

jeho školní práce naší starostí. To znamená, že

oněj musí být postaráno stejně jako oostatní

žáky. Musí mít svoji lavici – aani tohoto žáka,

ani jeho rodiče nemusí zajímat, že židlička pro

něj stojí 35000 Kč apro ostatní žáky necelou

tisícovku. To je věc školy (astátu?). Stejné je

to ise zajištěním ostatních pomůcek, stejné je

to isasistentem pedagoga. Finanční stránku

věci si musí zařídit škola.

Není to jednoduché aopět se vracím

kasistentovi pedagoga. Kdo bude tuto práci

dělat? Nároky jsou vysoké, finanční ohodno-

cení velmi špatné. Když jsme před třemi lety

vyhlásili výběrové řízení na dva asistenty pe-

dagoga – pro tělesně postiženého žáka apro

nevidomou žákyni, přihlásilo se nám 40

zájemců. Nejdříve jsme vyřadili ty, kteří se

domnívali, že asistent pedagoga připravuje

učiteli křídu afilm na promítání. Vybrali

jsme uchazeče, kteří splňovali předepsané

požadavky, měli tedy minimálně maturitu

aalespoň částečné pedagogické vzdělání.

19

Zbylo jich šest, apak nastoupily pohovory.

Někdy jsou požadavky na asistenta specific-

ké, ale pochopitelné. Když přišla do školy

nevidomá dívka, požadovala škola, aby

měla asistentka alespoň rámcovou znalost

Braillova písma (nebo ochotu se ho naučit),

aby zvládla Pichtův psací stroj atd. Utělesně

postižených dětí je zase zapotřebí fyzická

zdatnost asistenta pedagoga.

Dalším problémem je ito, že škola

přijímá asistenty na základě doporučení

poradenského pracoviště, to ale vydává toto

doporučení většinou na rok. To znamená, že

asistenti pedagoga žijí ve stálé nejistotě.

Pokud jde ofinancování asistentů pedago-

ga, nastavil náš Ústecký kraj jasná pravidla.

Pro integrovaného postiženého žáka má

asistent poloviční úvazek, pokud jde ožáka

stěžším postižením, dostane úvazek 0,75.

Pochopitelně to nestačí, takže zbytek dopl-

ňujeme znenárokových složek platů. Vždyť

například v9. ročníku mají žáci 32 hodin tý-

dně, aktomu je třeba přičíst oběd, hygienu,

všechny přestávky asamozřejmě přípravu

materiálů, spolupráci svyučujícími…

Integrace iinkluze jsou jistě dobré.

Musíme ale mít podmínky. Je dobře, když

vedle sebe existují různé typy škol. Rodič ať

si vybere. Je jasné, že nevidomý či tělesně

postižený žák bude mít ve speciální škole

pomůcky ipedagoga na mnohem vyšší

úrovni než ve škole běžné. Pokud ale rodič

dá přednost škole běžné – ať již zdůvodu

dojíždění či prostě proto, že chce, aby jeho

dítě chodilo do školy sostatními, zdravými

dětmi, musí tu možnost mít. Astát by to měl

respektovat. 

Redakční úprava zj

ŘEDITELKA

HANA

BAŽANTOVÁ

je už dlouho

velkou autoritou

při uplatňování

integrace ve

školách.