Strana 10
10
můžeš / číslo 2 - 2015
TÉMA: Zdravotnické pomůcky
řečeno počítač, který je potřeba jednou za
čas upgradovat, což není pojišťovnou plně
hrazeno. Rodičům hrozí obrovské náklady.
Znám podrobně případ, kdy mají implantáty
obě děti vrodině, takže ji čeká výdaj kolem
dvou set tisíc korun. Celkově nejde ovelký
počet dětí, aproto si myslím, že by pojišťov-
na měla najít řešení aumožnit těmto dětem
co nejpřirozenější vývoj. To je jeden příklad,
kdy pokrok medicíny vyvolává novou potře-
bu zdánlivě jinde, ale stále jde přece oživé
lidi ajejich děti.
Jak je možné, že vsousední zemi je stej-
ná pomůcka řekněme za sto aunás za
pět set korun?
Jak už jsem říkala, nesoutěží se. Každý do-
davatel má pochopitelně zájem oco nejvyšší
cenu. Akdyž má jakákoli věc, třeba iběžná,
zdravotnický atest, okamžitě stoupne cena
třeba idesetinásobně. Jako by atest pozlaco-
val. Příklad – obyčejný náhledový monitor
urentgenu, který není určený pro diagnos-
tiku, je mnohonásobně dražší, než kdybyste
si naprosto stejný koupil vobchodě. Máme
zkrátka praxi, která vypadá nezměnitelně –
jsi ve zdravotnictví, tak plať!
Mnohé výkony mají stanovenou tzv. maxi-
mální cenu, ale vpraxi jsou už mnohem lev-
nější, jenomže se účtuje maximum. Naopak
�
když nyní slyším, že se plánuje úhrada léčby
diabetické nohy kmenovými buňkami, což je
neověřená avědecky neverifikovaná metoda,
ptám se – jedna noha za sto tisíc? Kolik je
takových pacientů? Desetitisíce. Nenašla
jsem informaci, že by někde ve světě byla
tato metoda hrazena zveřejných prostředků,
většinou jen vrámci grantů. VNěmecku pak
pouze pro omezený počet pacientů…
Kde je podle vás vtéto spleti problémů
adílčích zájmů nějaká jiskřička pozitiv-
ního řešení?
Jsem zastáncem velké redukce počtu
pojišťoven. Ve skutečnosti mezi nimi žádná
soutěž není. Samozřejmě by se mělo zavést
ikomerční připojištění. Připlatíš si, půjdeš
na výkon dřív nebo kjinému specialistovi.
Ale zároveň přineseš do systému více peněz.
Velkou otázkou je chování pacientů.
Drahý zákrok na srdci, zavedení stentu do
cévy, je často nutný udlouholetých kuřáků.
Zachrání život, ale pacient kouří dál apo
pár letech se angioplastika musí opakovat.
To už by si měl nedisciplinovaný člověk
platit sám. Zkrátka potřebujeme si vcelém
zdravotnictví ive společnosti nalít čistého
vína. Dílčí zájmy jsou abudou, ale musí
se najít síla, která je podřídí zájmu celku.
Zatím je to obráceně.
Pomůcky – radost
pro každého?
Pomoc, pomůcka, pomocník, pomáhající,
pomáhat; význam slovesa pomáhat je
usnadňovat někomu něco. Kolik předmě-
tů nám každý den usnadňuje život, již
nedokážeme ani spočítat. Spíme vposteli,
máme peřiny, jsme vteple, můžeme si
rozsvítit, voda teče zvodovodu, dokonce
iteplá, máme mýdlo… To vše považujeme
za samozřejmé, akdyž náhodou nejde
elektřina několik hodin, máme pocit konce
světa. Velmi rychle jsme si zvykli napohod-
lí. Píši tento sloupek ve svém notebooku,
nikoliv perem napapír, abudu jej odesílat
mailem, ne vobálce běžnou poštou.
Mnoho lidí potřebuje izdravotní pomůc-
ky. Ortézu kpodpoře kolenního kloubu,
bederní pás při bolestech zad, francouzské
berle kopoře při chůzi, zubní protézu
knáhradě vlastní dentice, umělou srdeční
chlopeň, když vlastní je již poškozená aje
potřeba ji nahradit, vozík přinemožnosti
chůze… atak bychom mohli vyjmenová-
vat hodně dlouho. Sloupek bude součástí
únorového čísla, ale píši jej na přelomu let
2014 a2015. Atak nechci psát ozdravot-
ních pojišťovnách, úhradách pomůcek,
co unás je dobrého aco není, že některé
pomůcky, které jsou unás běžné, jsou
jinde nedostupné nebo stojí mnoho peněz;
to není téma do období bilancování apře-
mýšlení, co nám přinese nový rok.
Vrátím se ke slovesu pomáhat vjeho význa-
mu podlewikipedie, jak je uveden vprvní
větě. Každý znás může někomu pomoci.
Svou přítomností, svou laskavostí, úsmě-
vem, vlídným slovem, můžeme dát svůj čas
někomu druhému aprožít sním jeho vyprá-
vění, společnou chvíli, můžeme pomoci myš-
lenkou, někteří znás imodlitbou, můžeme
něco zapůjčit, věnovat, pomoci aktivitou,
provázením… Cokoliv dalšího vás napadne,
kdy můžeme být někomu užiteční. Avůbec
není podstatné, zda to je někdo zrodiny,
kamarád či člověk úplně cizí.
Každý znás dostal dar, má vsobě tu moc
zpříjemnit aprojasnit den někomu jiné-
mu. Jen je třeba si to uvědomit, nestydět
se azapojit se do řetězce bezejmenných
lidí, okterých nevíme, které neznáme, ale
kteří denně někomu udělají hezký den.
Nestojí to peníze, jen trochu dobré vůle
azlomek našeho času. Pokud se bude
každý znás snažit, určitě se nám bude
žít lépe. Těm, kteří pomohli aradost dali,
itěm, kteří pomoc přijali. Je to taková šta-
feta – pošli to dál. Tak pošleme svůj úsměv
či pomoc dál…
Autorka je lékařka,
členka rady Konta Bariéry.
SLOUPEK
Lii Vašíčkové
Kdo je
MUDr. Alena Dernerová
Dětská neuroložka.
Členka Senátu Parlamentu České
republiky. Členka správní rady
Všeobecné zdravotní pojišťovny.
Nositelka Ceny Františka Kriegla,
kterou za občanskou statečnost
uděluje Nadace Charty .
info
PŘES SVÉ
ROZSÁHLÉ
VEŘEJNÉ AKTIVITY
se Alena Dernerová
stále věnuje
pacientům.