Strana 13
13
můžeš / číslo 2 - 2015
ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ
■ Martin Kopeček se věnuje biofyzice a technologiím ve službách lidem spostižením.
■ Vážný úraz páteře ho nasměroval vjeho vědecké a pracovní kariéře.
■ Vystudoval vNěmecku a pracoval pro významné zahraniční společnosti.
Text: RADEK MUSÍLEK aMARTIN KOPEČEK
Foto: JAN ŠILPOCH, OTTO BOCK
N
estává se příliš často, abyste potkali
člověka, který vyvíjí špičkové tech-
nologie pro lidi spostižením, apři-
tom sám byl na vozíku. Vosobě
Martina Kopečka zHradce Králové
se obojí snoubí. Letos mu bude teprve třicet
let, ale už má za sebou nemalý životní zvrat
iprofesní úspěchy. Anetají se ambiciózními
plány do budoucna, které jsou úzce spjaty
smoderními technologiemi ve službách lidí
spostižením.
Po střední škole nastoupil ke studiu
mechatroniky. Vybral si mezinárodní
studijní program, který se odehrával napůl
vLiberci anapůl vněmecké Žitavě. Jenže
ještě během prvního ročníku utrpěl vážný
úraz při paraglidingu vItálii. Rozdrtil si
obratel L1 ajeho úlomky mu poškodily
míchu. To se psal rok 2008. Šest měsíců
proležel na spinální jednotce, ale hned, jak
to bylo možné, začal na sobě tvrdě makat.
Především během svého pobytu vLuži. Za
vlastní prostředky si vNěmecku vyzkoušel
iterapii kmenovými buňkami. Cítil se po
ní sice lépe, ovšem pohybové zlepšení se
Vývojář na vozíku
nedostavilo. Úspěchy naopak slavil fyzic-
ký dril. Martin dokázal nakonec alespoň
částečně vstát zvozíku. Spomocí berlí dnes
ujde kratší vzdálenosti, ikdyž jeho krok není
stoprocentní. Přesněji vyjádřeno – funguje
mu dvacet procent svalů na dolních konče-
tinách.
Po dvou letech se vrátil ke studiu. Měl
sice obavy, jak všechno se svým postiže-
ním zvládne, ale rozhodně se nevzdával.
Naopak: vše bral jako výzvu. Ta byla oto
větší, že měl před sebou studijní pobyt
vNěmecku. Především ale objevil nový směr
svého zájmu oobor biomedicíny. Úraz ho
posunul ke konkrétním cílům. Poznal řadu
lidí spostižením ajejich problémy. Začal se
aktivně zajímat oto, co by jim mohlo vob-
lasti technologií pomáhat.
Vpátém ročníku během pobytu vNě-
mecku vstoupil do kontaktu sfirmou Otto
Bock. Tamní firmy běžně hledají spolupra-
covníky mezi studenty. Je zároveň obvyklé,
že studenti sami aktivně oslovují firmy se
svými projekty. VČeské republice tohle po-
dle Martina Kopečka zatím tolik nefunguje.
Německá provázanost univerzit, praxe ako-
merčních subjektů je prý daleko lepší. Firma
Otto Bock si Martina pozvala kpohovoru
na základě jeho návrhu řešení elektronicky
řízeného kloubu pro ortézy. Následovala
nabídka na osmiměsíční placenou stáž. Sice
během ní nešlo oortézy, ale ovývojové cen-
trum protéz, nicméně parádní disciplínou
této firmy na zdravotní pomůcky je právě
protetika.
Martin začal pracovat vtýmu zaměřeném
na vývoj moderních protetických kolenních
kloubů nové generace. Ve společnosti Otto
Bock se výzkum ubíral směrem kvylepšení
mikroprocesorem řízené hydrauliky kolen-
ního kloubu. Tyto klouby se aplikují pro tzv.
Kdo je Martin Kopeček
Bioinženýr, vědec, vizionář atechnologický
nadšenec, který chce vyvíjet reálná řešení
problémů lidí spostižením. Ipřes svůj vážný
úraz strvalými zdravotními následky má
široké spektrum zájmů.
Kromě vědy se věnuje rybaření, cestování,
hudbě, sportu apsaní komiksů. Zároveň ještě
studuje doktorandský obor lékařská biofyzika
na LF UK Hradec Králové.
info
MLADÝ VÝVOJÁŘ
pracoval na senzoru
v této části protézy
C-Leg.
�