Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 21

můžeš / číslo 2 - 2015

Konto Bariéry

pořádalo vprosinci

. aukční salon výtvarníků.

Doprodej všech nevydražených

uměleckých děl najdete tradičně na

www.kontobariery.cz.

ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

ovšem je, řekla bych, tak pětinou skuteč-

ných nákladů na jeho pobyt. Zbytek dotuje

stát; je to jedna zforem jeho podpory umě-

ní. Irů jsou jen čtyři miliony, ale je to země

se skvělým vztahem ke kultuře aumění,

ataké to podle toho pak vypadá. Společnost

se uměním kultivuje. Unás jsme na to nějak

zapomněli, nic podobného tu bohužel není.

Na kulturu Česko obecně moc peněz takzva-

ně nemá. Přijde to člověku dost líto.

Iproto se účastníte Aukčního salonu

Konta Bariéry?

Podobných projektů se účastním moc ráda,

myslím, že to je dobrá forma charity, lepší

než ostatní. Kde jsem na Aukční salon vý-

tvarníků poprvé narazila, si ale už nevzpo-

mínám. Abych se přiznala, mám vtom tro-

chu zmatek, nepřispívám jen Kontu Bariéry.

Co ale mám zcela určitě, je moc dobrý pocit

ztoho všeho. 

věnuji se něčemu jinému… Že ta inspirace

vlastně přichází tak nějak mimoděk.

Ve vašem cyklu děl snázvem Ráj je ale

patrná inspirace cestováním na exotická

místa. Co na vás zapůsobilo nejvíce?

Cyklus, okterém mluvíte, vznikl na základě

mých dojmů zcesty do Guatemaly; poprvé

jsem se ocitla vdžungli. Cestuji moc ráda

ainspiraci to ve mně určitě zanechává. Je ale

zajímavé, že třeba vItálii mi malování moc

nešlo. Asi je to tam až příliš krásné. Dobře se

mi pracovalo naopak vIrsku, tamní příroda

není úplně nepodobná té naší, jen je zeleněj-

ší, meditativnější amožná melancholičtější.

Je to moc krásná země, vnitrozemí pů-

sobí skoro jako park, pobřeží je divoké aro-

mantické. Na mé návštěvě Irska je zajímavá

ale ještě ijiná věc. Byla jsem tam letos měsíc

na rezidenčním pobytu. Umělci, převážně

spisovatelé, bydlí vdomě, který kdysi patřil

významnému irskému dramatikovi. Teď jej

vlastní aspravuje stát, slouží spisovatelům,

malířům, hudebníkům ajiným umělcům,

kteří se střídají anějakou dobu tam vždy

pobývají.

Vklidu se věnují tvorbě, zároveň se

vzájemně inspirují, vdomě vládne moc

příjemná atvůrčí atmosféra. Večer si třeba

předčítají své básně. Aby se tam člověk do-

stal, musí být uznán profesně způsobilým,

apak zaplatit určitou finanční částku, která

akdyž to nepolevuje, tak to začne postupně

zpracovávat. Čekal jste něco romantického –

snad opolibcích múz? (Směje se.)

Vlastně kladu tuhle otázku pokaždé;

zajímá mě, zda se tak abstraktní věc

dá vlastně vůbec nějak konkretizovat,

sdělit, předat…

(Chvíli se odmlčí.) Když otom tak mluvíte,

napadá mě vlastně, že často mě něco napad-

ne, když jsem vpohybu. Když někam jdu,

Kdo je Ivana Lomová

Česká malířka. Ač původně absolventka

architektury, vroce  začíná publikovat

své kresby vnovinách a časopisech. Ilustrovala

více než  knih, zejména pro děti a mládež.

Typickým znakem její rané tvorby jsou znaky

české grotesky, sjejíž pomocí snadsázkou

komentovala stav české společnosti a její vliv

na duši jedince.

Od roku  se věnuje volné tvorbě, malbě,

občas i graﬁce. Jako prostředek své tvorby

využívá fotograﬁi. Svými náměty se často

dotýká naší všednodenní reality, kterou

zpracovává tzv. objektivním okem.

Její obrazy vznikají většinou v tematických

cyklech. Žije a maluje vPraze.

info

Vždycky jsem chtěla malovat.

U architektury jsem vydržela

jen pět měsíců.

Můžeš