Strana 23
23
či projel plynule zatáčku. Řidič sedí na
speciální podložce, kde opět pomocí
signálu do zad a nohou rozliší velikost
zrychlení či naopak brzdění. Vědecký
tým pod vedením pro-
fesora Dennise Honga
vytvořil i ruční zobrazo-
vač vozovky před autem.
Řidič tak jednou rukou
ovládá volant a druhou,
jako při čtení Braillova
písma, detekuje na podložce změnu
profilu vozovky.
Byly uskutečněny první úspěšné
jízdy na testovacím okruhu a ne-
ustálý vývoj tohoto ovládání přináší
slibné výsledky pro budoucí rozší-
ření – když už ne plně do běžného
provozu, pak alespoň části této tech-
nologie mohou pomáhat.
Společnosti Mercedes, Toyota,
Volkswagen, Volvo a další jsou mož-
ná v autonomním řízení ještě o kus
dále. Zaměřují se ale pouze na čás-
tečně autonomní systémy, kdy při ne-
komplikované jízdě, například mimo
městskou zástavbu, počítač komplet-
ně přebírá řízení a vám nic nebrání
vypít si kafíčko a přečíst nejnovější
zprávy. Ve chvíli, kdy se blíží oblast
s větším provozem, systém v určitém
časovém intervalu předá řízení zpět
plně řidiči. Pokud řidič nereaguje, au-
tomobil zastaví na bezpečném místě
poblíž. Výrobci vozidel jsou ve svých
plánech trochu skromnější a počítají
s rozšířením své nabídky o tyto vozy
kolem roku 2020.
ŘIDIČÁKY PRO NEVIDOMÉ
Zkusit si opravdové řízení mohou
dnes už i lidé s vážnější vadou zra-
ku. Vývojářský tým Virginia Tech
vylepšil systém počítačového vidění
o speciální prvky ovládání tak, aby
i nevidomý nebo slabozraký řidič
zažil pocit kompletní nadvlády nad
svým strojem.
Uživatel má nasazeny rukavice, kte-
ré mají na prstech vibrační senzory. Ty
pro různé změny směru jízdy upozorní
zachvěním určitým počtem prstů buď
na levé či pravé ruce, a dávají tak řidiči
informaci, o kolik má pootočit volan-
tem, aby se například vyhnul překážce
ČÍ JE TO VINA?
Nejlépe se obecně pro všechny typy
autonomního řízení osvědčila jízda
na dálnici. Naopak největším oříškem
je pro vývojáře jízda ve městě, kde je
provoz několikanásobně kompliko-
vanější. Je třeba dodat, že s rozšířením
autonomních vozidel přichází také
mnoho otázek ohledně odpovědnosti
za dopravní nehody. Bude postihován
cestující, provozovatel komunikace,
nebo výrobce automobilu?
Rozruch například způsobila spo-
lečnost Volvo, která přislíbila garanci
veškeré odpovědnosti při selhání ve
chvílích, kdy byl použit automatický
režim. Možná tedy bude i společnos-
tí, která v této problematice udá nový
směr. Je nutné také vyladit situace,
které mohou vzniknout při poruše
automobilu a při nepříznivých vli-
vech počasí, jako je silný déšť nebo
mlha, kdy se citlivost čidel rapidně
snižuje.
Automobil ovládaný robotem je
rovněž snadný cíl elektronického
útoku zvenčí a bude nutné zajis-
tit odpovídající způsob softwarové
ochrany. Jistě by nikdo z nás nechtěl
kvůli nedokonalosti systému skončit
díky žertu několika hackerů upro-
střed rybníka.
I přes veškeré problémy související
s vývojem a uvedením do provozu je
zde mnoho výhod, které nám v bu-
doucnosti používání autonomních
vozidel může přinést: Nejlepší řidič
je samozřejmě počítač, který v přípa-
dě ideálních algoritmů nedělá chyby.
Počítač nespí, počítač netrpí zdravot-
ními komplikacemi a nerozptyluje ho
zbytek neposedné posádky.
Snížit by se tak mohl počet váž-
ných dopravních nehod a smrtel-
ných zranění spolu s výhodou mož-
né jízdy vyšší rychlostí. Doprava se
zase může zrychlit – díky lepšímu
řízení provozu. Když dostane auto-
mobil informace elektronicky, ne-
bude zapotřebí tolika dopravních
značení. Přes všechny jmenované
výhody bude jistě mnoho řidičů i na-
dále preferovat osobitý pocit držení
volantu. Doufejme, že budeme mít
i za mnoho let v budoucnosti vždy na
výběr, zda nás bude vozit robot nebo
šlápneme do pedálů sami.
Zkusit si opravdové
řízení mohou dnes
už i lidé s vážnější
vadou zraku.
Kromě
bezpilotních
doručovacích
dronů testuje
společnost Google
i vlastní autonomní
vozidlo.
Futuristické
vize a koncepty
autopilota rostou
jako houby
po dešti.