Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 13

13

Na zvedáku

(skoro) všude

Kryštofova diagnóza vlastně není

dosud přesně určena. Tak či tak, je

nepohyblivý a ze svého pokojíčku se

třeba do koupelny dostane jen po-

mocí zvedáku. To ale znamenalo ve

starším okálu vyřešit upevnění celé

dráhy a promyšlenou konfiguraci i ke

schodům do přízemí. Dnes všechno

funguje dobře a ovládání suverénně

zvládá i mladší sestra Terezka. Mi-

mochodem, pomoc bráchovi bere

docela normálně, ale bohužel si ho

do svého pokoje dovézt nemůže. To

už by technicky nešlo.



Na detailech také záleží

V přízemí se dvě místnosti promě-

nily ve velký prostor, na schodech

přibyla plošina. I tak jsou chvíle, kdy

musí Klára napnout síly. A nezapo-

mene poradit – nenechte se unést jen

technickým řešením, design a barvy

jsou stejně důležité. My jsme trvali

na předložení dokumentace, detailů

uchycení nosných prvků do podlahy

a stropu, typů vypínačů. A šedé barvě

konstrukce (vlastně zábradlí scho-

diště) plošiny. A šlo to. Stejně i barva

dalších pomocníků je důležitá. Trávíte

tu nejvíce času, nepřistupujte na zby-

tečné kompromisy. A znovu – rada

architekta není nikdy drahá. Myslím

dobrého architekta...

