Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 14

REFLEKTOR / TRIBUNA
„Jdete na LPS?“ zeptají se mě v recepci po-
slanecké sněmovny a já přikývnu. Sleduji,
jak tady ze všech sil bojují s plošinou, která
nereaguje na předpokládanou účast zdra-
votně postižených osob. Má příprava na
celodenní konferenci o lékařské posudko-
vé službě (dále jen LPS) spočívá jen v tom,
že se podívám na internetové komentáře
a brzy je zavřu. Rozčílí mě směs nevědo-
mosti a stížností – ozve se pokaždé, kd
se ke slovu dostane anonymita počítače…
Nejlepší, co jsem na cestu do Sněmovní
ulice získala, bylo přečtení článku kolegy
Radka Musílka, který do Můžeš (číslo
3/2015) napsal zajímavou investigativní
reportáž. V nadsázce popsal svůj příběh, až
haškovsky podanou story, která se mu ne-
vno přihodila během vyřizování žádosti
o zvýšení příspěvku na péči. Jeho popis
jednání před kolegiem ministerských
sudiček jako by dopředu mapoval vše, co
uslyším během jednání.
ce než stodvacetihlavé auditorium až
do odpoledne sledovalo vystoupení od-
borníků na jediné téma – co dál s institu
lékařské posudkové služby – s tradi
dlouhou devadesát let, stejně dlouhou, jako
má historie pojištění. Akce sama se konala
pod záštitou Ing. Radky Maxové z Výboru
pro sociální politiku PS ČR. Jediná po-
slankyně, která byla ochotna se za cestu
změn dlouhodobě bít. Dosavadní výsledky
svolaných odborných kulatých stolů jsou
ale zatím tristní. A čas neúprosně běží…
Hned na počátku posluchači polohlasem
okomentovali neúčast klíčového řečníka,
ministerského ředitele z odboru sociálního
pojištění – omluvil se, aniž by předal něja-
ké materiály… Po několika prezentacích si
poskládám základní data problematiky do
smysluplného řetězce: Ministerstvo práce
a sociálních věcí se s lékařskou posudko-
vou službou ocitlo ve značně složité situa-
ci. V celé oblasti jejího fungování je znát
rostoucí zacyklovanost systému, a přitom
už v roce 2016 musí dojít u posudkových
služeb k radikálnímu rozhodnutí. Ale
kudy jít – cestou změn některých položek
legislativy, nebo by se předmětem trans-
formace měla stát celá vyhláška?
Co tak žene stagnující problematiku
dopředu? Komplikuje ji věková struktura
posudkových lékařů. V současné době
máme kolem čtyř stovek lékařů posudkové
služby a jeden každý z nich musí provést
ročně 1222 posouzení! Věk mnoha lékařů
překračuje šedesátku, a navíc byli zařazeni
do státní služby. Bez nutné změny zákona
k datu 1. 7. 2017 skončí 137 lékařů –
překročí 70 let, což stanoví zákon pro státní
úředníky jako limitní věk. Možný akutní
nedostatek specialistů je alarmující, odchod
téměř třetiny lékařů může způsobit kolaps
systému. Posudkové lékařství je navíc nad-
standardní obor, neboť vyžaduje nejen zna-
lost více medicínských oborů, ale i právní
znalosti. Ovšem požadavky na odměňování
nově příchozích lékařů se nemění, očeká
se proto zastavení příchodu nových posil.
LPS rozhoduje o míře invalidity nebo
statutu osoby zdravotně znevýhodněné.
Dále posuzuje přiznání průkazů OZP, míru
vislosti na pomoci druhé osoby, nárok
na kompenzační pomůcku či prodloužení
pracovní neschopnosti při delší nemoci.
Příliš mnoho kompetencí, nemyslíte?
Není divu, že se u vytížených profesionálů
často vyskytuje symptom vyhoření, jak
konstatuje předseda Národní rady občanů
se zdravotním postižením ČR Václav Krása
a dodává: „Jedná se o velmi odlišné čin-
nosti a domnívám se, že není možné, aby
vše dokázal jeden posudkový lékař.“ Vyře-
šit by se měl i nejčastější problém – aby se
někdy nerozhodovalo jen z kanceláře, kte-
rá pracuje bez klientovy účasti. U příspěv-
ku na péči občas chybí posudek sociálního
právníka. Celá záležitost by se ale neměla
posuzovat jen z medicínského, ale také ze
sociálního hlediska. Václav Krása dosavad-
ní systém kritizoval slovy: „Při hodnocení
míry závislosti není brán jako hlavní po-
sudek stanovisko sociálního pracovníka,
ale prioritní je vždy posudek posudkového
lékaře. Je to v zásadním rozporu s tím, že
posudkový lékař hodnotí zpravidla pouze
podle dokumentace zdravotní stav, kdežto
sociální pracovník provádí sociální šetření
v místě bydliště, a tudíž má daleko větší
vhled do klientových potřeb.“ Klient by
také měl při každém kroku chápat, co se
s ním děje a jak vypadá řešení jeho problé-
mu. Mezi připravované proklientské kroky
má patřit i přátelštější jednání, zmizí tristní
materiální vybavenost a zlepší se úrov
interiérů. Další vizí je návrh, že by o klien-
tovi neměla rozhodovat jen jedna osoba,
ale komise s odborníky z různých oborů.
Statisticky spočítané je také průměrné
vyřízení jedné žádosti, tedy 35 dní,
často to bývá i více… Především námitky
a odvolání proti rozhodnutí se protahují.
Pro všechny, kteří netuší, jak vzniklou
situaci vyřešit, přinášíme dobrou informa-
ci: v Praze vznikla před rokem bezplatná
kancelář ombudsmana pro zdraví – pro ty,
kteří si nevědí rady se svými právy nebo
nesouhlasí s vyřízením svého podnětu.
Rozsáhlé agendě posudkových lékařů
by mohly ulehčit i podklady připravené
nelékařskými týmy. Tento personál by
mohl vyřizovat průkazky nebo zdravotní
pomůcky – předpřipravoval by posudek.
Podobná praxe existuje i ve světě. Summa
summarum – na konferenci jednoznačně
zaznělo, že je potřeba udělat rychlé kroky
ke stabilizaci celého systému. Další při-
pravované kulaté stoly by měly přinést
koncepční řešení a sjednocení názorů na
to, jak si kdo představuje fungování LPS.
Než jsem dopsala svůj komentář, dostala
se mi do rukou zpráva z ministerského
centra, kde to ze všech stran zvoní slovy
zefektivnění a zatraktivnění. Nemám
ráda přejatá slovesa s předponou z, jejich
účinnost mi bůhvíproč účinná nepřipadá.
Ke stabilizaci LPS povedou podle tiskové
zprávy z konce listopadu 2015 tato defi-
novaná opatření – krátkodobá, střednědo-
bá a dlouhodobá. Nedokážu si představit
časové zadání pro všechny tři nastavené
kategorie. K řešení tedy dojde jako obvykle
za pět minut dvanáct? Nezbývá než doufat,
že se tak stane dřív, než odtiká 12.15.
Jakou změnu pro lékařskou posudkovou službu?
MICHAELA ZINDELOVÁ
komentuje konferenci
o budoucím směřování
českých posudkových lékařů
Kam se obrátit o radu?
Kancelář ombudsmana pro zdraví
více na www.ombudstmanprozdravi.cz
nebo ochrance@ombudsmanprozdravi.cz
Praha , Národní 
Můžeš