Strana 18
ŽIVOT
Katka
a Lucka
Příběh Kateřiny
Bémové a Lucie
Boučkové
by mohl být námětem
na hollywoodský
scénář. Nechyběly
by vněm dramatické
okamžiky, silné emoce
ani ryzí lidská vřelost,
které není lhostejný
osud druhého člověka.
Jenže zatím chybí
happy end. Nebo ne?
Text: RADEK MUSÍLEK
Foto: JAN ŠILPOCH
Když někomu vážný úraz obrátí život
naruby, většinou mu nejvíc pomůže
rodina, partner nebo nejbližší přáte-
lé. Kdo z nás by však čekal, že v kri-
tické chvíli podá pomocnou ruku
téměř cizí mladá žena s postižením?
Ale od začátku: Lucie Boučková
(24) od dětství hůř chodí následkem
dětské mozkové obrny. To jí sice za-
bránilo ve vysněné práci zdravotní
sestřičky, ale její touhu pomáhat dru-
hým lidem to neumenšilo. V praž-
ském Jedličkově ústavu a školách
odmaturovala na sociálně-správním
oboru a následně ještě vystudovala
vyšší odbornou školu stejného za-
měření. Dnes žije v rodném Liberci,
odkud pochází i Kateřina Bémová
(35). Lucčin starší bratr byl před lety
Katčiným přítelem a i po jejich roz-
chodu spolu obě mladé ženy udržo-
valy kontakt, byť nijak úzký.
Zatímco Lucie studovala v Praze,
Kateřině se narodil dnes pětiletý syn.
I přesto si uměla užívat života, ob-
klopena byla četnými přáteli – prostě
žádná ušlápnutá mamina. Pak ovšem
přišel zlomový prosincový den roku
2013. Jako spolujezdec utrpěla váž-
ná zranění hlavy při střetu osob-
ního automobilu s tramvají, upadla
do čtyřměsíčního kómatu a lékaři jí
nedávali příliš velké šance. Když se
to Lucie dozvěděla, bez váhání za ní
vyrazila.
Nadějné prognózy nepřicházely
ani po probuzení. V důsledku poško-
zení mozku přestala Kateřina ovládat
své tělo, nemohla sedět, dokonce ani
jíst a mluvit. V očích řady zdravotní-
ků se stala pouze přežívající tělesnou
schránkou. A tak po několikaměsíč-