Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 8

REFLEKTOR / PROMĚNY ČESKÉHO ZDRAVOTNICTVÍ

jmy, ambice. Po Listopadu se rozpa-

dl dřívější systém státem řízeného

zdravotnictví, který sice nebyl zdale-

ka ideální, ale zajišťoval dostupnost.

Došlo v souladu s programem refor-

my k postupnému zrušení k modelu

podobnému jako v německy mluví-

cích zemí a Beneluxu. Cílem bylo vy-

tvoření vícezdrojového financování

nepodléhajícího ministerstvu financí

a stranickým tajemníkům. Pak přišel

přechod k financování zdravotními

pojišťovnami. Takže přechod od stá-

tem řízeného systému, který uměl

zajistit dostupnost a standardní,

vcelku průměrnou, ale ve své době

přijatelnou léčebnou a preventivní

péči.

Druhá věc – jaké bylo faktické po-

stavení pacienta. Moc si vybírat ne-

mohl. Z hlediska lékařů samozřejmě

je nyní lepší, když mohou působit na

odborně zdatných, přístrojově vy-

bavených a dalšími odbornými ka-

pacitami zajištěných pracovištích.

I obchodníci s léčivy nebo technikou

dokážou takové příležitosti zdatně

využívat, což má jak příznivé, tak ne-

příznivé důsledky. Jenomže senioři

nebo lidé s malými dětmi sice třeba

oželí místní hospodu nebo obchod,

ale jak nahradit zdravotní péči? To

neznamená jen lékaře, ale i kvalifi-

kovanou sestru, službu sanitky, lé-

kárnu a další činnosti, na které byli

lidé zvyklí. Co s tím? Ani v takové

Skandinávii nebo v některých spol-

kových zemích v Německu nebo Ra-

kousku si s tím rady zatím nevědí…

Anení lepší využit špičkové,

ikdyž vzdálené pracoviště?

A kdo vás tam pošle? Kdo řekne, že

stačí předepsat jednu krabičku léků

nebo navrhnout jednoduchý léčený

postup místo složitých odběrů a ná-

kladných vyšetření či konzultace

u známého odborníka? Vyšetření na

tomografu s konzultací u špičkové-

ho profesora? Máme nyní právo na

relativně svobodnou volbu, a když

se rozhodnete sám od sebe navštívit

superspecializovanou kliniku, zpra-

vidla vás pryč nepošlou. A to i v pří-

padě, že je víc než pravděpodobné,

že se může jednat vskutku o bana-

litu.

Jenomže platí, že banalita může

přejít v kalamitu, takže dochází

k duplicitě a nekontrolovatelnému

opakování neindikovaných vyšetře-

ní, což způsobuje neracionální růst

nákladů. Taková vyšetření jsou totiž

prováděna bez finanční spoluúčasti

pacientů. Hodina na klinice má zcela

jinou cenu než stejný čas na středis-

ku. Přitom výsledek léčení může být

srovnatelný.

Ale když vidíme vmédiích doslo-

va zázračné výkony našich zdra-

votníků, transplantace, složité

operace mozku, časté vyléčení

rakoviny adalší, není pochopi

-

telné, že chceme pro sebe anaše

rodiny totéž?

Máte pravdu, česká a moravská me-

dicína mají spoustu skvělých, mezi-

národně oceňovaných výsledků. Ale

nepodléhejme představě, že ve vět-

šině případů je neprodleně indiková-

na péče ve špičkovém medicínském

zařízení. Jistota celého systému je

dána především dostupností a zaru-

čenou kvalitou na každém místě.

Pravda je, že zdánlivá bezplat-

nost péče svádí lidi k představě, že

si vše zaplatili na daních a nezřídka

ve velmi nízkém zdravotním pojiš-

tění. Takže vše by mělo být zdarma.

Přitom pozvolna roste veřejností už

vnímaná a kritizovaná spoluúčast,

bez níž se ovšem moderní a velmi

nákladné zdravotnictví nikde v Ev-

ropě neobejde. Uvádí se, že v počtu

návštěv u lékaře jsme na evropské

špičce, což má ovšem řadu důvodů.

Nepochybně je příčinou stárnoucí

populace.

Přesto platí, že k nadužívání nebo

přímo zneužívání liberálně nastave-

ného systému dochází nejen u nás,

ale i ve většině států EU. Řešení

asi není v kontrolorech nebo v ne-

zbytných sankcích. Nutná je osvě-

ta, motivace potenciálních pacientů

a podpora výchovy k ochraně vlast-

ního i komunálního zdraví. Takových

obyvatel, zdá se, přibývá. Ale pomalu

a nerovnoměrně.

Nejčastější stížností našich pa-

cientů jsou dlouhá, někdy neko

-

nečná čekání před ordinacemi.

Jde to vůbec změnit?

Máme skvělou techniku, skvělé

diagnostické a léčebné metody. Ale

nemáme dostatek zdravotnického

personálu, který by mohl přístroje

obsluhovat třeba na dvě tři směny.

Totéž platí o sestrách. Neumíme je

často zaplatit. Takže vedle zbyteč-

Zdravotnictví není homogenní skupina

lidí. Jsou tu různé skupiny, zájmy,

ambice. Po Listopadu se rozpadl

dřívější systém státem řízeného

zdravotnictví, který sice nebyl zdaleka

ideální, ale zajišťoval dostupnost.

Rozsáhlé

zahraniční

zkušenosti dokáže

proměnit na velmi

praktické rady.