Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 26

KULTURA / SIMONA STAŠOVÁ

na ty nástroje v kolektivu učí, a do-

konce vytvoří i dětský orchestr.

Jezdí pak po světě na výměnné

zájezdy projektu El Systema a tvoří

se jim charakter, který by určitě na

ulici jako uličníci nezískali. Velmi

dobrá a bohulibá akce s velikými

a očividnými výsledky. Jsem ráda, že

jsem u toho prvopočátku mohla být.

Především díky dobrému člověku,

Miladě Cholujové, se kterou jsem se

seznámila v porodnici, když jsem ro-

dila prvního syna Marka a ona dce-

ru Juditu. Tak dlouho už se známe

a díky ní Harmonie spatřila světlo

českého světa.

Do doby dospívání směřuje ibe-

nefiční sbírka Akce cihla,která

podporuje zapojení lidí smen

-

tálním postižením do běžného

života. Vy navštěvujete chráněné

bydlení adílny, kde tito lidé žijí

apracují. Vnímáte za víc než de

-

setileté působení posun?

Před těmi čtrnácti lety, kdy jsem do

Akce cihla vstoupila, to byla malá ak-

cička cihlička, dnes je to už celostát-

ní veliká Akce cihla. Znám všechny

klienty, ty staré i ty nově příchozí

– a oni znají mě. Ne jako herečku,

ale jako člověka, který jim pomá-

há zlepšit život, který je navštěvuje

a cítí s nimi, zná jejich trable, výhry

i prohry.

A především zase musím upozor-

nit a poděkovat řediteli Tomáši Ma-

sopustovi. On je můj bývalý kolega,

herec z divadla V Řeznické, kde jsme

spolu hráli ve hře Balada o smutné

kavárně od Edwarda Albeeho a kde

jsme v šatně divadla naši spolupráci

před těmi čtrnácti lety „upekli“. Po-

máhat lidem, kteří neměli to štěstí

v životě a narodili se s postižením,

je moc dobrý pocit. Víte, já to možná

všechno dělám kvůli tomu dobrému

pocitu, protože dobrý pocit si za žád-

né peníze v životě nekoupíte.

Pozornost orientujete ina starší

astaré lidí. Vposledních letech

pomáháte jako patronka jednoho

zvelkých projektů Nadace Charty

77 Senzační senioři (SenSen)

cíleného na změnu kvality života

třetího věku. Mizí tyto bariéry?

K SenSenu jsem vstoupila vlastně

kvůli svým rodičům, snad abych tam

někde nahoře poděkovala za to, že je

oba pořád ještě mám. Je to roztomilé,

ale za tu dobu, co jsem v tomto pro-

jektu, jsem se i já sama stala senio-

rem, jelikož jsem ročník 1955, žena

se dvěma dětmi, a ty jdou do důcho-

du v šedesáti. Takže když se posadí-

me u jednoho stolu, máma, táta a já,

sedí tam tři důchodci. Samozřejmě

se tak ještě necítím, protože se věk

stále prodlužuje, medicína na vysoké

úrovni udělala s lidstvem za posled-

ních padesát let divy.

A protože vím, že jedině aktivita,

pozitivní myšlení, stále být u věci

a o všechno se zajímat, je hlavní mo-

tor stáří, právě proto jsem patronkou

Senzačních seniorů. Já sama jsem

schopná hrát na jevišti do posledních

sil a i moje máma, a vím, že to nás

drží nad vodou, že nám to nedovolí

zpohodlnět. Lenost a pohodlí jsou to-

tiž ti největší nepřátelé mládí i stáří.

Simona Stašová (*)

Patří knejlepším českým herečkám. Po DAMU hrála

vČeských Budějovicích,  let vDivadle E. F. Buriana. Později

se stalo jejím domovem Divadlo ABC, dnes je Simona

Stašová stálým hostem této scény.

Její herecký život je spojený především sdivadlem, řada

inscenací, ve kterých účinkuje, se dočkala stovky repríz.

Známá je však idíky svým filmovým atelevizním rolím.

Herečka se stala vítězkou Neviditelného herce, ankety

Českého rozhlasu, byla opakovaně nominována na Českého

lva, získala Cenu Thálie aposlední vyhlášenou televizní

Cenu TýTý ().

Má dva syny, Marka aVojtěcha.

S Oldřichem

Víznerem

vpředstavení

Římské noci

Dva muži jejího života – synové,

Marek (nalevo) a Vojtěch

Stále vyprodáno – herečka

v monodramatu Shirley Valentine