Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 8

REFLEKTOR / SPOLEČENSKÁ SOLIDARITA

oč jako politický národ usilujeme,

kam jdeme a v čem bychom se měli

změnit. Nám je přece vše jasné!

No a když politici před pudovým

národovectvím nevarují, a naopak se

na vlně primitivních vášní vezou, tak

přesvědčují lidi, že není důležité, jací

opravdu jsme a jací bychom měli být,

ale důležité je porazit nebo alespoň

přechytračit ty ostatní. Vyhrávat i za

cenu faulů a porušování pravidel.

Není to tak trochu naše národní

tradice?

Tradic je vždy více, i v té naší národ-

ní minulosti. Je třeba ji zkoumat kri-

ticky a odhalit v ní i lecjaký šunt, na

který hrdí být nemůžeme. Ale jsou

tam zapsány také velké a slavné činy,

na které stojí za to navazovat.

Základem našeho dnešního češ-

ství je masarykovská Republika

československá a tento základ se

povedl. Například František Kriegel,

heroická postava roku 1968, přišel

za první republiky do Prahy studo-

vat medicínu z Polska. Proč? Protože

u nás neplatilo pro Židy žádné ome-

zení přístupu na univerzitní studia,

což ve dvacátých a třicátých letech

vůbec nebylo v okolních státech

běžné. A když se vrátil z Moskvy,

kde jako jediný nepodepsal známé

protokoly legalizující okupaci, zjistil,

že mezitím jeho spoluobčané jasně

řekli 21. srpnu ne. A řekl dojatě své

ženě, také Židovce původem z Bělo-

ruska: „Vybrali jsme si dobrý národ.“

Oni se stali Čechy volbou, stejně

jako mnozí jiní uprchlíci před ně-

meckým nacismem a ruským ko-

munismem. Československo bylo

před válkou příkladně velkorysá

a světově obdivovaná země. To je

také trochu naše národní tradice.

Platilo tehdy aplatí dnes, že soli-

darita není jen pomoc potřebným,

ale také cesta kvlastnímu oboha-

cení, kzískání nových hodnot?

Samozřejmě. Mimo jiné také ces-

ta k překonání nedostatečné sebe-

důvěry. Když pomáhám, najednou

zjistím, že mi to docela jde, docela to

umím, že to není tak svízelné, jak se

zdálo. Tohle by měli politici nahlas

říkat. Ne jen šermovat růstem eko-

nomiky, produktivitou, exportem…

Lidský život se nedá změřit čísly. Jak

chcete spočítat soucit? Přitom se bez

něj opravdu žít nedá.

Schopnost zastavit se nad těžkým

osudem bližního, dojmout se nad jeho

bolestí a cosi proti tomu udělat přece

není slabost. Naopak! Když Olga Hav-

lová založila Výbor dobré vůle, dala

Je soucit největší

křesťanskou

hodnotou?

Evangelický farář

je přesvědčen,

že ano.