Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 12

REFLEKTOR / KRIZE NEZISKOVÉHO SEKTORU

Financování

neziskových

organizací

Neziskové organizace (NNO)

poskytující přímé služby občanům

řeší veřejné problémy v oblasti so

-

ciální či zdravotní, jiné se angažují

v prosazování práv různých sku

-

pin, zájmové neziskové organizace

sdružují své členy podle zájmů

sportovních, kulturních, vzděláva

-

cích atd.

Díky mé profesi mi jsou nejblíže

NNO v oblasti sociální a zdravot

-

ní, které pomáhají lidem zlepšit

kvalitu života, zůstat v domácím

prostředí a aktivně se zapojit i do

života společnosti. V ParaCEN

-

TRU Fenix, kde jsem léta praco-

vala v radě, jsme vždy přes léto

připravovali projekty na rok příští

na kraj, MPSV a vyhlíželi výzvy

MPSV na projekty víceleté, hledali

způsoby, jak nalézt finance na

vysoce užitečnou práci. I tak byli

zaměstnanci podfinancováni ve

srovnání s běžnými výdělky a prů

-

měrnými platy. Nejhorší byly první

tři měsíce každého roku, protože

předfinancování začalo na účet

docházet od dubna a vše jsme

v termínech koncem roku řádně

vyúčtovali.

Jsou v plánu změny, kdy nebude

předfinancování, ale NNO si budou

muset vše platit samy a na konci

roku vyúčtovat. Jsem přesvědčena,

že to je cesta do pekel a k zániku

mnohých z nich. Z čeho mají svoji

činnost financovat? Mají si brát

půjčky? Kdo za ně bude bankám

ručit? Z čeho budou platit úroky,

když jsou neziskové? Zamyslel

se vůbec někdo z politiků nad

tím, co všechno NNO dělají? Je to

nekoncepční krok, a pokud bude

schválen, mnoho lidí jej negativně

pocítí na vlastním životě.



Autorka je lékařka,

členka Rady Konta Bariéry.

SLOUPEK Lii VAŠÍČKOVÉ

Proč bychom

chtěli výjimku…

Pohled do osvědčené neziskovky,

která si vydobyla autoritu nejen

ve svém městě. Její zkušenost

ze sociální politiky není bohužel ojedinělá.

Text: ZDENĚK JIRKŮ

Foto: JAN ŠILPOCH

Centrum Pestalozziho v Chrudimi

vzniklo už v roce 1992. Po mno-

ha změnách, které vždy vycházely

z požadavků doby, se dnes soustře-

ďuje na osm sociálních služeb. Ve

svých řadách má osmdesát kvalifi-

kovaných pracovníků, a jak slyšíme

na každém kroku, dnes jsou nejčas-

tějšími klienty lidé v dluhové pasti.

Často s malými dětmi, ale i senioři

bez střechy nad hlavou, které o zby-

tek slušného života připravili jejich

vlastní potomci.

I tady se zdá, že sociální služby

jsou poslední stanicí záchrany dů-

stojnosti. Ale chceme takové záchra-

ny? Zvlášť když všechny organizace

pro postižené, opuštěné seniory,

matky samoživitelky a další a dal-

ší stojí veřejné rozpočty stále více

peněz. Nejde o to, že by se přejídali,

ale naše celospolečenské představy

o důstojnosti člověka se dávno ne-

podobají proslulým chudobincům.

Ředitel této chrudimské neziskovky

Pavel Tvrdík říká: „Zase slyšíme, že

chybějí miliardy, zase slyšíme, že stát

se ale maximálně snaží. Přihazují se

miliardy, někdy rychle, někdy jako

mlhavý příslib. Za mnoho let, co tuto

práci dělám, si nepamatuji, že by byl

dostatek peněz… Skutečnost je doce-

la prostá – když nám někde praskne

žárovka, můžu si koupit novou, když

bychom potřebovali obyčejnou lam-

pičku, na tu už nemáme…“

JAKÁ JE OBJEDNÁVKA

Už dávno se stát rozhodl, že sociální

služby musí zajišťovat kvalifikovaní

lidé s příslušným vzděláním a jeho

každoroční aktualizací. Tyto kurzy

stojí peníze. Stát je přísně vyžaduje,

ale nepřispívá na ně. Stát dobře ví, že

mnohatisícová skupina postižených,

sociálně deprivovaných nebo životní

situací zaskočených občanů nepůjde

na náměstí, nebude hlasitě protestovat

před sídly vládních stran, nemá žád-

nou možnost „stávkovat“. Kdyby byla

skutečná situace těchto lidí opravdu

vidět na první pohled, kdybychom

o postižené doslova zakopávali na

chodnících, cosi by se možná i pod tla-

kem veřejnosti změnilo, ale dnes?

Pokud jsou zřizovateli organizací

sociálních služeb města nebo kra-

je, mohou s financemi pomoci, ale

„obyčejné“ neziskovky, byť s velkou

Centrum

J. J. Pestalozziho Chrudim

Nezisková organizace, která nabízí odbornou pomoc

ohroženým skupinám ijednotlivcům. Pomáhá při řešení

krizových situací, poskytuje právní apsychologickou

pomoc, usiluje oznovuzařazení znevýhodněných jedinců

do společnosti. Pracuje sširokým okruhem odborníků

ajejí sociální služby jsou dostupné všem věkovým

skupinám.

Více na www.pestalozzi.cz