Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 26

KULTURA / KONZERVATOŘ JANA DEYLA

SIMONA,

ČERSTVÁ ABSOLVENTKA

Posledním zastavením na konzerva-

toři je rozhovor s flétnistkou Simo-

nou Němcovou, která letos uzavřela

absolventský ročník písemnou prací

a veřejným koncertem. Začala stu-

dovat dvouoborově a po uzavření

studia flétny příští rok ji čeká ještě

akordeon. Čekala už na domluveném

místě naprosto včas, a to po poslední

konzultaci se svou profesorkou Mgr.

Magdalénou Hegerovou.

Slyší mě přicházet a usměje se –

Simona je nejen velmi usilovná a ra-

cionální, ale zároveň také silně emo-

tivní. Má zajímavou tvář s hladce

sčesanými vlasy. Nikdy své půvaby

neuvidí – zabraňuje jí v tom gene-

tická zraková vada postihující pouze

dívky, jejímž důsledkem je degene-

race sítnice. I když vidí světlo, nepo-

zná jeho směr.

V brněnské základní škole v Ka-

menomlýnské ulici začala Simona

v první třídě hrát na zobcovou flét-

nu, další rok si přibrala klavír, obojí

u nevidomé učitelky Marie Hradilo-

vé. „K rozhodnutí jít na konzervatoř

jsem došla až ve dvanácti,“ vzpomíná

sama. „Musela jsem přejít ze zobcové

flétny na příčnou, ta se v té době na

konzervatoři nevyučovala. Touha po

studiu hudby mě ale neopustila, a tak

jsem se ve třinácti rozhodla definitiv-

ně. Myslela jsem, že už je na to pozdě.

Paní učitelka ale oponovala: Pustíme

se hned do práce!“

Musely se ještě zamyslet nad dru-

hým, vedlejším oborem (dříve bylo

totiž studium na konzervatoři dvou-

oborové): „Co varhany nebo akor-

deon?“ přemýšlela paní učitelka.

Akordeon, který si Simona nakonec

přibrala jako druhý hlavní obor, vy-

šel skvěle, za rok bude na konzerva-

toři absolvovat.

Simona odmala vystupovala na ve-

řejných koncertech a prezentacích.

„Hrála jsem často někde na flétnu,“

vzpomíná s úsměvem, „v posledních

letech, v rámci konzervatoře, např.

pro nadace, jako jsou Leontinka nebo

Mathilda. Na koncerty se připravuji

sama, jediné, co nezvládám, je pře-

nos akordeonu…“ říká. Mladá žena

bydlí v domově mládeže v jiné čás-

ti Prahy, než sídlí konzervatoř. Pře-

suny mezi oběma budovami zvládá

bez problému, a když potřebuje dojít

někam, kde to nezná, poslouží jí po-

drobný popis od Navigačního centra

SONS. Její termíny korigují mluvící

hodinky, v Simonině počítači nechy-

bí odečítač obrazovky, často si přidá-

vá i tzv. braillský řádek.

Talentovaná studentka se sna-

ží rozklíčovat i situaci, která ji brzy

čeká: co bude po škole? Přemýšlivě

dodává: „Jsem důkladná, ale mám za-

tím dost nízké sebevědomí. Ne jsem

osobnost koncertního umělce, jsem

prostě usedlejší typ. Sólistická dráha

je navíc spíše adrenalinová záležitost,

tedy nic pro člověka, který špatně

snáší stres. Chtěla bych k hudbě zvo-

lit další, humanitní obor a vytvořit si

tak širší záběr. Buď se pak uplatním

jako hudební pedagog, nebo jako

něco jiného, případně mohu mít dvě

zaměstnání. Ať už mým skutečným

povoláním bude cokoli, hudba v mém

životě zůstane.“



Konzervatoř astřední škola

Jana Deyla

Zakladatel, oftamolog profesor Jan Deyl, prosazoval ve

svém projektu ústavu pro nevidomé zásadu vychovávat je

kosamostatnění azrovnoprávnění se zdravými. Vpůsobení

ústavu byla od . let minulého století nejvýraznějším oborem

výuka hudby se záměrem připravit žáky na profesi učitele

hudby nebo ladiče klavíru.

Od roku  škola pracuje pod názvem Konzervatoř Jana

Deyla astřední škola pro zrakově postižené. Poskytuje

talentovaným mladým lidem hudební výuku zahrnující hru na

hudební nástroj nebo zpěv, odborné teoretické avšeobecně

vzdělávací předměty. Studentům se nabízejí obory hudba, zpěv

aladění klavíru.

Více na www.kjd.cz

Přejeme si, aby si student

uměl se vším poradit

sám, aby asistenta

nepotřeboval, jeho

osamostatnění souvisí

i se sebevědomím – víc

si potom věří.

Honza Cikrt

spolu se svým

profesorem,

zpěvákem

Václavem Barthem

Simonu čeká

příští rok ještě

další absolutorium

– z druhého oboru,

akordeon