Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 12

REFLEKTOR / STÁT A SOCIÁLNÍ SLUŽBY

blém. My cosi požadujeme, u souse-

dů mohou být – a bývají – požadavky

jiné. V každém případě jsme si mu-

seli opravdu vytvořit svou politiku,

určit své priority.

Jak se vtéto souvislosti daří

nebo nedaří řešit hraniční situa-

ce, kdy se žadatel ocitne vně

nějaké celostátně platné tabulky,

směrnice, pokynu, ale jen doslova

opár bodů?

Nepleťme dvě věci. Jeden nástroj

jsou dotace pro poskytovatele slu-

žeb, druhý nejrůznější individuální

příspěvky, dávky, pomůcky atd. To

je věc státní sociální politiky a tam

my nic měnit nemůžeme. Ale důle-

žitá je i kontinuita. Snažíme se, aby

se s novými volbami komunálními

i krajskými sociální politika drama-

ticky neměnila, aby poskytovatelé

služeb nemuseli trnout, jak nové za-

stupitelstvo rozhodne. To je ovšem

i věcí kvalifikace a citlivosti zastu-

pitelů.

Takže vy opravdu nemáte prostor,

jak při rozhodování odávkách

adalších formách pomoci vzít

vúvahu konkrétní sociální situaci

jednotlivce?

Ne, to je dáno zákonem. Jedině v pří-

padě dávek ve hmotné nouzi. Chá-

pu, že nějaká celostátní pravidla být

musí. Ovšem mám osobní zkuše-

nost, prošla jsem si prací v terénu

a vím, že žádná právní norma nemů-

že vzít v úvahu konkrétní podmínky

života určitého občana.

Dnes už můžeme říci, že Drábkova

reforma, která přesunula poskytová-

ní dávek na Úřad práce, se nepoved-

la. Dokud rozhodovaly obce, místní

znalost pracovnic sociálních odborů

byla mnohem větší. Nyní vidíme, že

pracovníků Úřadu práce není dost,

nejsou zdaleka ve všech obcích, sice

se snaží, ale na zkoumání situací

v terénu prostě mnohdy síly nema-

jí. Takže rozhodují podle písemných

podkladů, a ty nemusí k vystižení

situace stačit.

Dobře si pamatuji, že jsme v obci

většinu klientů znali, věděli jsme,

kdo to na nás jen zkouší a kdo je

opravdu v těžké situaci.

Byla byste tedy pro, aby se Dráb-

kova reforma zrušila?

Ale ano, ovšem dnes jsme o kus dál

a prakticky bychom moc nevyhráli.

Malé obce by to asi uvítaly, ale velká

města ne. Řešením je posílit i obce

i úřady práce, aby zkoumání v teré-

nu opravdu fungovalo. A zároveň aby

zpráva sociálního pracovníka obce

byla brána vážně a nestávalo se, že

jeho stanovisko není uznáno.

Vtéto souvislosti se nemůžeme

nezeptat na zneužívání dávek.

Pravidelně se to vrací jako lákavé

politické téma. Jaká je vaše zku

-

šenost?

Vždy budou lidi, kteří se pokusí sys-

tém zneužívat. Na druhou stranu už

máme velké zkušenosti, praxi a ně-

jaká léta sociální politiky za sebou. Je

jasné, že základním řešením je práce

v terénu, znalost prostředí a spolu-

práce se samosprávami.

Astejně důležitá otázka – po-

stavení pracovníků sociálních

služeb. Zlepšuje se? Začíná mít

toto povolání větší prestiž?

Jsem velmi ráda, že za poslední dva

roky se rozhodnutím vlády třikrát

zvedly platy pracovníků sociálních

služeb. Tak jsme se dostali alespoň

na úroveň pokladních v řetězcích.

Ale velké kroky jsou před námi. Jak

bude společnost stárnout, bude po-

třebovat mnohem více kvalifikova-

ných, ale i sociálně citlivých lidí, kte-

ří se dokážou postarat o potřebné.

Dnes tato práce nemá velkou prestiž.

Změnit společenské postavení pra-

covníků sociálních služeb není mož-

né ze dne na den. Ale usilovat by o to

měli všichni. Už proto, že nikdo z nás

neví, kdy je bude potřebovat.



Kdo je Ing. Petra Lafková

Absolvovala vysokoškolské studium na Vysoké škole

báňské – Technické univerzitě Ostrava aČeské zemědělské

univerzitě vPraze.

Pracovala na sociálních odborech vMostě, Litvínově ana

Úřadu práce vChomutově.

Nyní už pět let vede sociální odbor Ústeckého kraje.

Dnes už můžeme říci,

že Drábkova reforma,

která přesunula

poskytování dávek

na Úřad práce,

se nepovedla.

Znávštěvy

sociálních služeb

si většinou přiveze

suvenýr.