Strana 6
časopis pro ty, kteří se nevzdávají
6
můžeš / číslo 9 - 2015
Ze své zkušenosti se
domnívám, že určitou
roli vtomto ohledu může
hrát skutečnost, zda
člověk se zdravotním
postižením studoval či se
učil řemeslu vdobě, kdy
už byl handicapovaný,
nebo zda to bylo vdobě,
kdy zdravotně postižený
nebyl. Vprvním případě
totiž snejvětší pravdě-
podobností volil takový
obor, vjehož rámci
zohlednil svůj zdravot-
ní stav, aje tedy velká
šance, že své vzdělání na
trhu práce uplatní.
Pokud člověk utrpí zdra-
votní postižení vprůběhu
života, tedy až poté, kdy
ukončil studia auž byl
vpracovním procesu, pak
je třeba upravit pracov-
ní podmínky tak, aby
odpovídaly jeho zdra-
votnímu stavu. Atady už
je na zaměstnavatelích,
jak se ktomu postaví.
Řada znich je stako-
vým zaměstnancem tak
spokojena, že mu vyjdou
maximálně vstříc. Vyšší
šance na získání práce
mají také např. vysoko-
školsky vzdělaní uchaze-
či, protože tyto činnosti
většinou nepředstavují
větší fyzickou zátěž ajde
spíše oduševní práci.
JAN KARMAZÍN
ředitel odboru zaměstnanosti,
Generální ředitelství ÚP ČR
Vymezme si nejdříve
mantinely, odpověď na
tuto otázku totiž určitě
není černobílá. Budu
mluvit pouze ootevře-
ném trhu práce aone-
vidomých – oostatních
zdravotních postiženích
mi nepřísluší mluvit na
odborné úrovni. Poten-
ciální zaměstnavatel si
vdrtivé většině případů
neumí představit, jak by
nevidomý zaměstnanec
mohl pracovat, když na
to nevidí. To nebývá zlý
úmysl, jen neznalost
alternativních technik,
jimiž nevidomá osoba
chybějící zrak nahrazuje.
Vzdělání tu hraje
podružnou roli, vítězí
předvedené dovednosti
– pokud má nevidomá
osoba vůbec příležitost
je předvést. Existují
výjimky: na jedné straně
tradiční povolání, napří-
klad učitel hudby, masér
nebo některá zřemesel,
na straně druhé pak
asertivní jedinci vpovo-
láních méně obvyklých,
například poradce členů
vlády, senátor apodobně.
Trh práce obecně vzdě-
lání nevidomého zvažuje
jako méně významnou
položku pro výkon jeho
práce.
RUDOLF VOLEJNÍK
viceprezident Sjednocené organizace
nevidomých aslabozrakých
Myslím si, že problém
není vtom, že trh neumí
pracovat například svy-
sokoškolsky vzdělanými
osobami se zdravotním
postižením. Problém je
vtom, že VŮBEC neumí
pracovat sOZP.
Máme více než půl
milionu OZP vproduk-
tivním věku. Procento
vysokoškoláků mezi nimi
narůstá. Fakt, že díky
možnostem moderní me-
dicíny narůstá průměrný
věk dožití ikvalita života
po zdolání rakoviny či
mrtvice, celý problém jen
ještě zvýrazňuje. Apři-
tom paradoxně není týd-
ne, kdy bychom vNFOZP
neřešili volání firem, že
nevědí, jak najít ona čtyři
procenta kolegů se zdra-
votním postižením.
Zároveň ale OZP považují
za zaměstnance druhé
kategorie, které je nutné
zaměstnat, ale netřeba
jim moc platit (mají přece
důchod!). Zpřísňováním
legislativy to nezměníme.
Je to vnašich hlavách.
Amám pocit, že až naše
děti dokážou vnímat
kolegy spostižením jako
sobě rovné.
HANA POTMĚŠILOVÁ
ředitelka Nadačního fondu
pro podporu zaměstnávání osob
se zdravotním postižením
Zosobní zkušenosti
mohu mluvit za naše
Centrum pracovní
rehabilitace, kde se
slidmi hledajícími práci
setkáváme.
Naše Centrum vyhledá-
vají většinou lidé snižším
vzděláním, protože ti
svyšším častěji podporu
při hledání práce nepo-
třebují apráci si najdou
sami nebo spomocí nej-
bližšího okolí. Naši klienti
si často přejí pracovat
vadministrativě apouží-
vat při práci počítač.
Vyšší šance na získání
takové pozice má určitě
člověk, který získal vyšší
znalost ovládání počíta-
če (ať už ve škole nebo
vnějakém kurzu či re-
kvalifikací), než je běžná
uživatelská. Myslím,
že souvislost vzdělání
auplatnění na trhu práce
je velmi podobná ulidí
shandicapem ibez něj.
Obecně platí, že čím spe-
cializovanější vzdělání
(např. keramik), tím
ihorší uplatnitelnost na
trhu práce anaopak. Za-
městnavatelé někdy ivíce
než vzdělání oceňují
zájem odanou práci.
KRISTINA SAUEROVÁ
pracovní konzultantka,
Centrum pracovní rehabilitace
při Asistenci, o.p.s.
Umí trh práce
využít
vzdělání handi-
capovaných
lidí?
ÚSPĚCH NA VODĚ.
Na 102. ročníku pražských
Primátorek uspěla výprava
veslařů shandicapem z1. centra
zdravotně postižených zjiž-
ních Čech se sídlem vČeských
Budějovicích. Handicapovaní
sportovci se zúčastnili nejen
závodu čtyřveslic, ale iskifu
se speciálními plováky; vobou
disciplínách získali medaile.
PARKOVÁNÍ ZDARMA. Na zpo-
platněná vyhrazená parkovací
místa pro vozíčkáře vcentru
Prostějova si stěžují řidiči
shandicapem imístní Svaz
tělesně postižených. Stání,
které je obvykle zdarma, je zde
totiž součástí podnikatelského
záměru soukromé firmy. Město
se snaží situaci napravit.
DOSTALI CENU. Vozíčkáři ze
sdružení Tango vHavlíčkově
Brodě obdrželi jednu zletos
udělovaných cen Ď. Každý rok
organizují ve spolupráci sČes-
kým rozhlasem anavzdory své-
mu vlastnímu handicapu sbírku
hraček pro děti zdětských do-
movů. Cena Ď se letos udělovala
už popatnácté jako poděkování
organizacím ijednotlivcům,
kteří nezištně podporují vědu,
umění, neziskové organiza-
ce, zoologické zahrady idalší
užitečné projekty. Za dobu
existence ceny jich bylo uděleno
již na 250; oceněné vybírají
posluchači Českého rozhlasu.
CVIČENÍM KE ZDRAVÍ. Unikát-
ním mezigeneračním hřištěm
před místním domovem pro
seniory Jitřenka se mohou
pochlubit vOpočně. Vybaveno
je třemi cvičebními stroji pro
dospělé, šachovým stolkem
iatrakcemi pro děti. Hřiště je
navíc bezbariérové, zacvičit si
tedy mohou izdravotně han-
dicapovaní. Projekt podpořila
Nadace ČEZ částkou téměř 280
tisíc korun, realizovaly jej Soci-
ální služby města Opočna.
ROKYCANŠTÍ SE DOČKAJÍ. Han-
dicapovaní čtenáři zRokycan
dostanou šanci vybírat si knihy
vmístní knihovně osobně. Město
zahájilo investiční akci, jejímž
cílem je bezbariérový přístup do
objektu vpodobě výtahu. Přista-
věn by měl být zboku budovy ve
dvoře knihovny. Kromě handica-
povaných aseniorů by měl výtah
pomoci izaměstnancům knihov-
ny, kteří poskytují soubory děl
dalším osmapadesáti knihovnám
avše musí nosit ručně.
(šb)
ANKETA
DOBRÉ ZPRÁVY