Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 20

20

můžeš / číslo 9 - 2015

Kolik znáte dětí, které jsou doslova otrávené,

když třeba kvůli nemoci nemohou do školy?

Tady to platí snad pro všechny.

TÉMA: Vzdělávání handicapovaných

Pro rodiče, kteří při zakládání také přiložili

pracovitou ruku kdílu, tak vznikla úplně

nová situace. Děti žijí doma, když je potře-

ba, škola je idoveze aodveze, ale hlavně

vidí znatelný pokrok – zdejší žáci se opravdu

mění klepšímu atíha postižení je najednou

trochu odlehčena krásným pocitem. Ten

náš kluk nebo holka není úplně beznadějný!

Ajednou si třeba najde ipřiměřenou práci!

Amá kamarády, na které se těší! Jedna

zmaminek, Radka Papežová, říká osvém

Radkovi: „ Zažila jsem azažívám, jak může

být společnost krutá. Radek se třeba docela

dobře naučil chodit na jednoduchý nákup.

Ale nechodí, protože býval na ulici terčem

vulgárních útoků svých vrstevníků. Oprav-

du. Díky Slunci je nejen vchráněném pro-

středí, získal pár dovedností, ale především

denně zažívá atmosféru pochopení ajistoty.

Už je mu pětadvacet avidím, že právě tohle

mu moc pomohlo, apřála bych si, aby celý

život neměl pocit osamění.“

Už devět let chodí do zdejší školy Tomáš.

Vprvní třídě uněj zjistili lehkou mentální

retardaci, atak pochopitelně v„normální“

škole nestačil. Jeho maminka Nicola Strniš-

ťová je pyšná nejen na jeho samostatnost,

naučil se sám jezdit zdomova, ale také na

jeho sociální vyspělost. Protože jeho postiže-

ní není znejhorších, stal se zněj neformální

asistent učitelek. Umí slecčím pomoci amá

ztoho velkou radost. Zkrátka premiant!

Jenomže tady se neznámkuje, jen slovně

hodnotí, vždy scílem povzbudit, připravit

na další kroky, doslova nastartovat další

pokrok. Třeba jen malinký askoro neviditel-

ný. Ovšem každý dobrý rodič přece pozná

idrobnou změnu, natož proměnu zdánlivě

beznadějného stavu do jistého rozkvětu

aživota, který děti těší. Jak říká paní Nicola:

„Kolik znáte dětí, které jsou doslova otrá-

vené, když třeba kvůli nemoci nemohou do

školy? Tady to platí snad pro všechny.“

Nezamýšlený efekt

Historie školy Slunce nebyla vždycky slu-

nečná. Od prvního těžkého přesvědčování

samospráv (aktivity zasahují ido dalších

obcí) iveřejnosti, že děti spostižením ne-

jsou závadou na kráse obce, přes nekonečné

shánění financí, kvalifikovaných pedagogů,

potřebných prostor až po každodenní pře-

mýšlení ředitelky ipedagogů, jak najít pro

ty starší umístění vdalším dobrém zařízení

nebo vpřiměřené práci. Nejlepší řešení

bývá po ruce – Slunce má také stacionář

achráněné pracoviště svynikající cukrárnou

akavárnou.

Když se dnes projdete po Unhošti, těžko

byste našli občana, který ozdejší škole neví.

Podpora samosprávy se už dávno změnila

na dobré partnerství. Docela dobrá spolu-

práce je se Středočeským krajem aNadační

fond Slunce má hodně velkorysých dárců

isponzorů. Skoro by se chtělo říci, že děti

spostižením se tu osvědčily jako zvláštní

pedagogové – naučily veřejnost, že nepat-

ří za vysoké zdi uzavřených ústavů, ale

do běžného života, do každého zdejšího

dne. Atím proměnily kus všudypřítomné

okoralosti ve vědomí, že lidé nemusí být jen

krásní, úspěšní azdraví, ale mohou být také

osudově zasažení. Apřesto užiteční, důležití

anenahraditelní. Jak říká zástupkyně ředi-

telky Marie Kmínková: „Nejsme jen škola,

jsme také důkaz, že každý člověk má svou

cenu. Amy ji umíme dokonce zvýšit. Trvá to

roky, ale jde to…“



...JISTOTA samozřejmá...

RADEK PAPEŽ

je opravdu dobrý.

Někdy nejlepší.

... A NÁVŠTĚVY

cizích nejrušivější.

POCHVALY jsou tady nejdůležitější...

�