Strana 19
Studujete a potřebujete nanční podporu?
Konto Bariéry vyhlašuje 22. ročník Stipendia Bariéry
pro akademický rok 2020/2021.
Stipendium je určeno pro středoškoláky a vysokoškoláky s handicapem. Konto Bariéry vyplácí
až 4 tisíce korun měsíčně, což je chápáno jako sociální podpora nezávislá na výsledcích studenta.
Projekt je nancován z Aukčních salonů výtvarníků.
Přihlášku ke stipendiu mohou podat studenti, kteří:
• k datu podání žádosti nepřesáhli 30 let věku
• podávají žádost na daný stupeň vzdělání (SŠ, Bc., Mgr.) poprvé
• nejsou studenty doktorandského studia
Žádosti zasílejte do 31. srpna 2020.
zápis. Trochu obtížnější je to při te-
rénní práci, kdy se přednášející po-
hybuje a nemám přepis k dispozici.
To se pak musím držet co nejblíž,
abych všechno zachytil,“ líčí Jakub.
Nepředpokládá však, že by se měl
během vědecké kariéry setkat s ně-
jakými zásadními komplikacemi či
předsudky.
Vše kolem studia popisuje s nefal-
šovaným zápalem, dokonce nám při-
nesl ukázat i svou čerstvou bakalář-
skou práci. Zaměřil se na pevninské
ledovce, které ho doslova uchvátily,
podobně jako pohyby kontinentů.
Přiznává, že ho k tomuto oboru mož-
ná přitáhla jeho záliba v katastrofic-
kých filmech všeho druhu. „Ledov-
ce jsou fascinující pradávné útvary
plné tajemství, které zároveň formují
a ovlivňují naši planetu. Hrozně rád
bych odhalil něco z toho, co se hlu-
boko v nich a pod nimi ukrývá. Mož-
ná i neznámé viry, když to trochu
vztáhnu k současné situaci. Každo-
pádně hodlám ve studiu dál pokra-
čovat a mám velkou naději, že bych
mohl podniknout badatelskou vý-
pravu na Špicberky a do Antarktidy.“
Jakuba příliš netrápí ani fakt, že tu-
zemsko není zrovna ledovcovým rá-
jem a že by kvůli tomu musel v bu-
doucnu přesídlit do zahraničí. Zdatně
totiž ovládá i angličtinu, přesto ji prý
bude muset ještě hodně zlepšit, pro-
tože se bez ní v oboru rozhodně
neobejde. „Angličtina mi jde někdy
paradoxně lépe než čeština, určité
výrazy mi naskočí nejdřív v ní. Také
je zajímavé, jak není vždy úplně
snadné nějakou věc z jednoho jazy-
ka vyjádřit stejným způsobem v tom
druhém,“ přemítá hloubavý mladík.
NAPŘÍMIT SE KCÍLI
Sám o sobě tvrdí, že má lehkou for-
mu Aspergerova syndromu. Jeho
inteligence a zaujetí pro vše, co dělá,
může posluchači skutečně určité
autistické rysy vykazovat, zejmé-
na když popisuje svůj přísně syste-
matický program učení rozvržený
na časové jednotky s pravidelnými
pauzami na okysličení, osvěžení,
jídlo a pohyb. „Lidé mi říkají, že se
z takového přístupu musím zbláznit,
já si ale myslím, že je lepší měsíc pe-
danticky dřít a pak mít úplné volno
než si kazit léto opravnými termí-
ny zkoušek po prázdninách. Mimo
studium jsem jinak neuspořádaný
chao
tik,“ dodává s úsměvem.
Jakub skutečně určitým způsobem
vybočuje, ale zdá se, že jen v tom
dobrém. Umí se zaměřit a upřít své
schopnosti na to, co ho zajímá. Navíc
mu příroda nadělila ještě fotografic-
kou paměť. Jednu slabost však při-
znává – počítačové hry, kterým v ur-
čitém období dost propadl. I v nich
byl velmi dobrý, se zodpovědností
sobě vlastní je teď ovšem cíleně od-
sunul stranou.
Zálibě v technice dává průchod
skrze sledování trendů ve vývoji
sluchadel. Zkouší, jak fungují jejich
různé programy – poslechové módy,
užívá si, že už je lze přímo propojit
s telefonem. Mimochodem ta drob-
ná, užitečná a drahá hi-tech věcička
není v uchu skoro vidět, zejména při
trochu odrostlých vlasech. Momen-
tálně ji využívá jen v jednom uchu,
protože v druhém se mu pravidelně
tvořily záněty. Doufá, že to vyřeší slí-
bená plastika zvukovodu.
Nejen se záněty, ale i se spous-
tou jiných nemocí má Jakub bohu-
žel bohaté zkušenosti. Od dětství
jej provází imunitní deficit, dodnes
musí pravidelně dostávat speciál-
ní injekce. Kvůli nim dojíždí autem
každé čtyři týdny do pražského
Motola až ze vzdálené Lednice, kde
bydlí u prarodičů, kterým pomáhá
s obhospodařováním vinohradu. I to
ho velmi baví a zajímá. Sklízí ne-
jen pomyslné hrozny rodinné péče
a vlastní píle, ale i ty skutečné. Obo-
je jistě sladké.
V mluvení mě cvičila
hlavně mamka
a pomáhala mi rovněž
přítomnost mladší sestry,
která se coby batole také
učila. První slovo jsem
řekl ve třech letech. Prý
to byla žába. Znakovou
řeč jsem si nikdy
neosvojil.
19