Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 19

Studujete a potřebujete nanční podporu?
Konto Bariéry vyhlašuje 22. ročník Stipendia Bariéry
pro akademický rok 2020/2021.
Stipendium je určeno pro středoškoláky a vysokoškoláky s handicapem. Konto Bariéry vyplácí
až 4 tisíce korun měsíčně, což je chápáno jako sociální podpora nezávislá na výsledcích studenta.
Projekt je nancován z Aukčních salonů výtvarníků.
Přihlášku ke stipendiu mohou podat studenti, kteří:
k datu podání žádosti nepřesáhli 30 let věku
podávají žádost na daný stupeň vzdělání (SŠ, Bc., Mgr.) poprvé
nejsou studenty doktorandského studia
Žádosti zasílejte do 31. srpna 2020.
zápis. Trochu obtížnější je to při te-
rénní práci, kdy se přednášející po-
hybuje a nemám přepis k dispozici.
To se pak musím držet co nejblíž,
abych všechno zachytil,“ líčí Jakub.
Nepředpokládá však, že by se měl
během vědecké kariéry setkat s ně-
jakými zásadními komplikacemi či
předsudky.
Vše kolem studia popisuje s nefal-
šovaným zápalem, dokonce nám při-
nesl ukázat i svou čerstvou bakalář-
skou práci. Zaměřil se na pevninské
ledovce, které ho doslova uchvátily,
podobně jako pohyby kontinentů.
Přiznává, že ho k tomuto oboru mož-
ná přitáhla jeho záliba v katastrofic-
ch filmech všeho druhu. „Ledov-
ce jsou fascinující pradávné útvary
plné tajemství, které zároveň formují
a ovlivňují naši planetu. Hrozně rád
bych odhalil něco z toho, co se hlu-
boko v nich a pod nimi ukrývá. M-
ná i neznámé viry, když to trochu
vztáhnu k současné situaci. Každo-
pádně hodlám ve studiu dál pokra-
čovat a mám velkou naději, že bych
mohl podniknout badatelskou vý-
pravu na Špicberky a do Antarktidy.
Jakuba příliš netrápí ani fakt, že tu-
zemsko není zrovna ledovcovým rá-
jem a že by kvůli tomu musel v bu-
doucnu přesídlit do zahraničí. Zdatně
totiž ovládá i angličtinu, přesto ji prý
bude muset ještě hodně zlepšit, pro-
tože se bez ní v oboru rozhodně
neobejde. „Angličtina mi jde někdy
paradoxně lépe než čeština, určité
výrazy mi naskočí nejdřív v ní. Také
je zajímavé, jak není vždy úplně
snadné nějakou věc z jednoho jazy-
ka vyjádřit stejným způsobem v tom
druhém,“ přemítá hloubavý mladík.
NAPŘÍMIT SE KCÍLI
Sám o sobě tvrdí, že má lehkou for-
mu Aspergerova syndromu. Jeho
inteligence a zaujetí pro vše, co dělá,
může posluchači skutečně určité
autistické rysy vykazovat, zejmé-
na když popisuje svůj přísně syste-
matický program učení rozvržený
na časové jednotky s pravidelnými
pauzami na okysličení, osvěžení,
jídlo a pohyb. „Lidé mi říkají, že se
z takového přístupu musím zbláznit,
já si ale myslím, že je lepší měsíc pe-
danticky dřít a pak mít úplné volno
než si kazit léto opravnými termí-
ny zkoušek po prázdninách. Mimo
studium jsem jinak neuspořádaný
chao
tik,“ dodává s úsměvem.
Jakub skutečně určitým způsobem
vybočuje, ale zdá se, že jen v tom
dobrém. Umí se zaměřit a upřít své
schopnosti na to, co ho zajímá. Navíc
mu příroda nadělila ještě fotografic-
kou paměť. Jednu slabost však při-
znává – počítačové hry, kterým v ur-
čitém období dost propadl. I v nich
byl velmi dobrý, se zodpovědností
sobě vlastní je teď ovšem cíleně od-
sunul stranou.
Zálibě v technice dává průchod
skrze sledování trendů ve vývoji
sluchadel. Zkouší, jak fungují jejich
různé programy – poslechové módy,
užívá si, že už je lze přímo propojit
s telefonem. Mimochodem ta drob-
ná, užitečná a drahá hi-tech věcička
není v uchu skoro vidět, zejména při
trochu odrostlých vlasech. Momen-
tálně ji využívá jen v jednom uchu,
protože v druhém se mu pravidelně
tvořily záněty. Doufá, že to vyřeší slí-
bená plastika zvukovodu.
Nejen se záněty, ale i se spous-
tou jiných nemocí má Jakub bohu-
žel bohaté zkušenosti. Od dětství
jej provází imunitní deficit, dodnes
musí pravidelně dostávat speciál-
ní injekce. Kvůli nim dojíždí autem
každé čtyři týdny do pražského
Motola až ze vzdálené Lednice, kde
bydlí u prarodičů, kterým pomáhá
s obhospodařováním vinohradu. I to
ho velmi baví a zajímá. Sklízí ne-
jen pomyslné hrozny rodinné péče
a vlastní píle, ale i ty skutečné. Obo-
je jistě sladké.
V mluvení mě cvičila
hlavně mamka
a pomáhala mi rovněž
přítomnost mladší sestry,
která se coby batole také
učila. První slovo jsem
řekl ve třech letech. Prý
to byla žába. Znakovou
řeč jsem si nikdy
neosvojil.
19
Můžeš