Strana 14
REFLEKTOR / PÉČE V NOUZOVÉM STAVU
Roušku Šárka nejprve zkoušela
sundávat, pak ji kupodivu na čas při-
jala, ale po pár týdnech už ji bojkoto-
vala definitivně. To vše paní Babická
považuje spíš za technické detaily.
„Celá ta situace byla náročná hlav-
ně psychicky. Je těžké být pořád na
jednom místě zavřený s takto těžce
postiženým potomkem. A to nejsem
senior a mám manžela, i v takové si-
tuaci někteří rodiče jsou, nedovedu
si to ani představit. Ponorková ne-
moc už se začínala rozjíždět. Do toho
všeho se vám honí hlavou, co by se
s dcerou dělo, kdybychom to chytili
my! Myslím, že to všechno skončilo
právě včas.“
Skončilo? Některé důsledky pře-
trvávají. Šárce se například výraz-
ně méně chce dojíždět do Modrého
klíče. Tamtéž paní Babická vidí, jak
se na klientech podepisuje výpa-
dek pravidelné fyzioterapie. Navíc
ti starší 50 let budou prý moci na-
stoupit nejdřív v září. A tak právě ti,
kteří už často nemají rodiče, žijí teď
s dopomocí a ve velké sociální izo-
laci. Dalším z viditelných důsledků je
zdražení hygienických a zdravotních
pomůcek.
V době uzávěrky tohoto vydání je
pro Šárčiny rodiče v nedohlednu také
vidina letní odlehčovací péče. „Re-
spitní péči za normálních okolností
využíváme tak čtyřikrát do roka na
víkend v Modrém klíči a jednou na
dva týdny během prázdnin posíláme
Šárku na letní pobyt v Centru so-
ciálních služeb Tloskov. Můžeme tak
jet na dovolenou nebo řešit nějakou
svízelnou situaci. Kupříkladu nám
odlehčovací péče pomohla po povod-
ních v roce 2002, po nichž jsme se
přesunuli do pražských Kunratic do
bytu zvláštního určení. Těžko si tak
náročnou akci představit v kombinaci
s péčí o Šárku. Letos to ovšem zatím
vypadá, že nikam nepojede, kéž by to
byla už opravdu poslední nepříjem-
nost,“ uzavírá paní Babická.
Šárka má svůj
svět, ve kterém
hraje hlavní roli
poslech hudby
a rádia.