Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 16

16
TÉMA: Zaměstnávání lidí spostižením
Text: RADEK MUSÍLEK
Foto: JAN ŠILPOCH
Ú
kolem tranzitního programu je
vobecné rovině pomoc apodpora
znevýhodněných lidí při pře-
chodu zjedné životní etapy do
druhé. Vkontextu zaměstnávání
lidí spostižením představuje přípravu na
přestup ze školy do práce, resp. do dalšího
života. Tomuto zatím poněkud opomíje-
nému, leč důležitému programu se věnuje
pouze několik organizací. Jednou znich
je iJedličkův ústav aškoly ve spolupráci
sobčanským sdružením Asistence.
Práce konzultantů
Věnujeme se především studentům
Střední praktické školy Jedličkova
ústavu. Ale jsme tu ipro další místní
středoškoláky. Dokonce spolupracujeme
islidmi zjiných škol. Neděláme externí
nábory, ale občas se někdo sám přihlásí,“
říká Eva Pilátová, jedna ze šesti konzul-
tantek sdruženíAsistence. Její kolegyně
Pavlína Techlová dodává: „Na každou
znás připadá až deset studentů, se který-
mi pravidelně pracujeme.“
Práce konzultantů je skupinová iindivi-
duální. Patří do ní také osobnostní rozvoj
asebepoznávání. Mladí lidé shandicapem
si musejí uvědomit, jaké jsou jejich silné
stránky, co je baví, ale zároveň jaké jsou
reálné možnosti. Předzvěst apočátky
současného tranzitního programu sahají
vJedličkově ústavu aškolách až do polovi-
ny devadesátých let. Mezi iniciátory patřila
zakladatelka sdružení Asistence Vlasta
Stupková. Vše tak nějak přirozeně vyvě-
ralo zpotřeb studentů praktických škol.
Postupně se připojovaly idalší cíle – podpo-
ra voblasti aktivit volného času, mapování
možností bydlení, podpora při studiu na
běžné škole, pomoc apodpora při zvyšo-
vání soběstačnosti. Nezbytnou součástí
programu je zajištění asistence. Tranzitní
Tranzitní program poskytuje podporu studentům.
Inspirace ametody přicházejí ze zahraničí.
Spolupráce ústavu asdružení Asistence je unikátní.
Unikátní progra m pro studenty
můžeš / číslo 6 - 2013
Čistý roční zisk Maturu činí šest set pade-
sát tisíc korun při obratu okolo milionu. Půl
milionu ze zisku tvoří novoročenky, zbytek
ostatní grafické služby. Dost zakázek přichá-
zí zCentra služeb Vyšehrad, tedy zorgani-
zací sdružených kolem Jedličkova ústavu
aškol. Cílem ředitelky Lenky Španihelové je
finanční soběstačnost společnosti. „Potře-
bovali bychom vydělávat dva miliony ročně.
Teď je ale naším hlavním cílem konkuren-
ceschopnost. Do budoucna bychom si pak
rádi přibrali tvorbu reklamy atisk.“ Počet
zaměstnanců je přitom podle jejích slov
vyvážený, takže nějaké velké rozšiřování
vplánu zatím není.
Dva stálí zaměstnanci
Stálými zaměstnanci spostižením jsou
vMaturu dva lidé na vozíku – Nina Křeho-
tová aJakub Koucký. Ninu do společnosti
přivedl Jakub. Znali se ze sportovních
aktivit. Vosmnácti letech se ocitla na vozíku
po operaci nádoru vmíše. Už jako necho-
dící vystudovala neobvyklý obor na Vysoké
škole báňské vMostě – geovědní amontánní
turismus. Původem zLitvínova se rozhodla
kvůli práci přestěhovat do Prahy. Po měsíci
vcallcentru přešla do Maturu, kde je od jeho
samotného začátku.
ŘEDITELKOU SPOLEČNOSTI
poskytující grafické služby zrukou lidí
spostižením je Lenka Španihelová.
Jakub chodil vJedličkově ústavu do
školy. Je to muž mnoha zájmů. Když měl
výstavu fotek ze svých cest po Austrálii aNo-
vém Zélandu, oslovila ho tehdejší ředitelka
Nadace JÚ, zda by měl zájem spolupracovat
na rodící se obecně prospěšné společnosti.
Jakub souhlasil. Hned první rok vMaturu
přitom získal paralelně prestižní grafickou
práci od Barrandovských studií na filmu
Mission Impossible 4. „Moc jsem toho tehdy
nenaspal, ale byla to velká škola,“ vzpomíná
Jakub, který společně sNinou aLenkou
tvoří páteř Maturu.
Můžeš