Strana 8
REFLEKTOR / SOCIÁLNÍ SLUŽBY BĚHEM PANDEMIE
ale dál běží. Záleží na zájmu, který
ale dost polevil. Nejvíc rodiny sto-
jí o individuální fyzioterapii doma.
Naše pracovnice dojíždějí za klienty,
kteří hradí cestovní náklady. V teré-
nu máme rovněž osobní asistenty,
rozdáváme roušky, nabízíme logo-
pedii na dálku, konzultace s psycho-
logem a zřídili jsme helplinku. Sna-
žíme se zkrátka komunikovat i bez
možnosti osobního kontaktu.“
Rodiny klientů Arpidy se dokázaly
podle ředitele Wohlgemutha v drtivé
většině se situací vypořádat, snad jen
šest z nich projevilo zájem o mož-
nost hlídání dětí. Některé naopak
samy nabídly pomocné ruce.
Podobně na tom byli po uzavření
služeb i v krnovském denním stacio-
náři Benjamín patřícím pod Slezskou
diakonii. Ten funguje pro 25 klientů
s mentálním a kombinovaným posti-
žením od 15 do 70 let.
Také jeho vedoucí Veronika Žíd-
ková říká, že rodiny výpadek služby
zvládly: „Nařízení vlády byl v první
chvíli šok, ale omezení kontaktu je
vzhledem k jejich zdravotnímu stavu
pro naše klienty určitě správné, jsou
hodně rizikovou skupinou. Výpadek
služby na rodiny pochopitelně do-
lehl, ale dokázaly zafungovat, jsou
zlatí! Někteří rodiče už jsou v dů-
chodu, jinde je doma alespoň jeden.
Pouze ve třech případech mají za-
městnání oba, ale shodou okolností
jde o pracovníky ve školství, takže to
také dokáží saturovat.“
Pokud by nastala situace, že by ně-
kdo doma péči neměl, kraj prý vy-
dal instrukci, aby organizace takové
případy nahlásily, aby se vše mohlo
řešit ve spolupráci s obcí. Konkrétní
postup však Veronika Žídková nedo-
stala. „Jsem ráda, že to u nás nena-
stalo, nevím, jak by se postupovalo,
asi bychom to museli zajistit my.“
Větším otazníkem pro organizace
zůstalo, co dělat s vlastními zaměst-
nanci. „Učitelé vzdělávají na dálku, ale
my tuhle možnost nemáme. Zatím
šijeme roušky pro kolegy v dalších
službách Slezské diakonie a čekáme,
co bude dál,“ líčí Veronika Žídková si-
tuaci koncem března. Potěšila ji vzed-
mutá vlna dobrovolnictví, iniciativa
prý přichází od lidí i organizací.
OŠETŘOVNÉ
Uzavření škol na české rodiče uvalilo
nejen břímě domácího vzdělávání,
ale pro řadu rodin dětí s postižením
také otázku, jak se o potomka starat,
pokud je to v kolizi se zaměstnáním.
Stát totiž zprvu vyhlásil, že ošetřov-
né bude možné čerpat na děti pouze
do 10 let. Pozapomněl tak, že o ně-
které žáky je nutné se starat i ve vyš-
ším věku.
Paní Gábina Gláserová je matkou
středoškoláka na vozíku, který stu-
duje v pražském Jedličkově ústavu
a školách. „Zatím byl doma s Filipem
otec, může občas pracovat z domova.
Teď jsem na OČR (ošetřování člena
rodiny – pozn. redakce), které je slo-
žité na vyřízení, jelikož bylo zrovna
Filipovi 18 let. Potvrzení o studiu ze
školy mám, ale pediatr se moc neměl
k tomu vystavit mi doklad na zákla-
dě potvrzení. Vzhledem k tomu, že
pracuji v nemocnici, není jednodu-
ché jít na OČR. Pracuji na ambulanci,
kde se ruší plánované výkony, jsou
pouze akutní, takže při určitém po-
čtu personálu mohu být teď s Fildou
doma. Jak dlouho, to zatím nevím,“
konstatovala v prvním týdnu nouzo-
vých opatření paní Gláserová.
Po čtrnácti dnech byla přijata nor-
ma, kterou lze s dalšími informacemi
nalézt na stránkách www.mpsv.cz/
web/cz/osetrovne.
NESLYŠÍCÍ ANEVIDOMÍ
Povinné nošení roušek nepotěšilo
asi nikoho, pro neslyšící však zna-
mená vysloveně problém. Potvrzuje
to i Jitka Koutová z Centra pro nesly-
šící a nedoslýchavé: „Výraz v obliče-
ji – mimika – je podstatnou složkou
znakového jazyka. Proto tlumoční-
ci, kteří nyní tlumočí hlavní zprávy
v České televizi, používají průhled-
né obličejové štíty nebo průhledné
roušky. Byl to ale boj, aby k tomu do-
stali výjimku. První den byl z eduka-
tivních důvodů tlak na to, aby po-
užívali ty běžné, což je holý nesmysl.“
Tlumočení večerních Událostí po-
važuje Jitka Koutová za potřebné. Ko-
munita neslyšících má totiž obecně
problém s přístupem k informacím,
někdy i se správným porozuměním,
snadno jim unikne některá část nebo
kontext. Krátké zprávy pro neslyšící
by v tomto případě prostě nestačily.
„Zmíněná iniciativa přišla z různých
míst a organizací, upozornili na to
i sami tlumočníci České televize,“
dodává Jitka Koutová.
Pokud jde o služby pro neslyšící
obecně, je prý patrný výrazně menší
zájem o tlumočení. Odpadlo přede-
vším to komunitní, stále ale v menší
míře pokračuje tlumočení u lékařů
nebo na úřadech. Tichý svět o. p. s.
nabízí například on-line tlumočení,
které je v době nouzových opatření
sice užitečné, v mnohých situacích
však nedostačuje.
Na komunitu lidí s postižením
zraku první týdny opatření naštěs-
tí nedopadla nijak drtivě. Vyplývá
Nezbytné domácí
služby fungují dál,
díky patří těm, kdo
je poskytují.
Nařízení vlády byl v první chvíli šok,
ale omezení kontaktu je vzhledem
k jejich zdravotnímu stavu pro naše
klienty určitě správné, jsou hodně
rizikovou skupinou.