Strana 18
ŽIVOT / AKTIVNĚ – VOLEJBAL SEDÍCÍCH
Volejbal vsedě?
Proč ne…
Více než stoletou historii
populárního dynamického sportu
obohatila ivČesku idea zapojit
do něj sportovce spostižením.
Volejbal sedících má přitažlivé
logo – siluetu těla se vztyčenou
rukou sbalonem. Na existenci
první klubové vlaštovky
vPraze se před pár lety
podíleli studenti FTVS UK.
Text: MICHAELA ZINDELOVÁ
Foto: ARCHIV SK KOMETA PRAHA
Hraje se s nižší sítí, na menším hřiš-
ti, ale jednodušeji? Jistě jen na první
pohled. Na vlastní kůži se to kdysi
rozhodla vyzkoušet Kristýna Ků-
tová. Tehdy studovala na FTVS UK,
obor tělesná výchova a sport osob se
specifickými potřebami. V čase, kdy
se dozvěděla o volejbalu sedících,
už trénovala mládež ve Sportovním
klubu Kometa Praha a po domluvě
realizaci „volejbalu vsedě“ vlastně
nic nebránilo. Kristýna se vydala
prozkoumat možnosti volejbalu se-
dících: teoreticky, svou diplomovou
prací, a také v praxi.
„Tahle disciplína je vhodná pro
muže i ženy, hrajeme tak, protože
handicapovaných sportovců nemá-
me na samostatná mužstva dosta-
tek. Našemu nejmladšímu členovi je
dvacet, nejstaršímu k šedesáti,“ ko-
mentuje trenérka práci i atmosféru
v SK Kometa. Volejbal vsedě se hraje
v šesti lidech v poli, hřiště je menší,
uzpůsobené odlišným pohybovým
možnostem: jen šest na deset met-
rů (místo devět na osmnáct), síť pro
ženy je metr pět a pro muže metr
patnáct. Kristýna dobře definuje,
pro koho je tahle disciplína vhodná:
„Volejbal sedících není vůbec sport
vhodný pro vozíčkáře, ti se totiž
v sedu dlouho neudrží. Do našeho
sportovního klubu chodí především
amputáři nebo lidé s vrozenou těles-
nou vadou.“
Kristýna i Jan Pleticha, výkonný
ředitel SK Kometa, shodně soudí, že
pohyb na tréninku jednou týdně ne-
přináší lidem v oddílu žádný výrazný
zlom v jejich kondici, ale sejít se dva-
krát v týdnu není provozně možné.
Kompletní tým se sjíždí až z Hradce,
Příbrami, Budějovic, Kolína, Mladé
Boleslavi, Plzně, Pražáků je jen pár.
Oba také pragmaticky oddělují sa-
motný trénink a jeho důsledky pro
zdraví od druhé složky, stejně pod-
statné – tou je podle nich sociální
kontakt s dalšími v klubu. Všichni
mají podobné problémy, řeší je spo-
lečně. „Po tréninku si zajdou na dob-
ré jídlo, pak teprve odjedou domů…
V každém ohledu je tahle varianta
mnohem lepší, než pokud by seděli
doma a nedělali vůbec nic,“ dokončí
Kristýna s úsměvem.
SVIZÍ VYŠŠÍ METY
SK Kometa má slušné zázemí v zá-
kladní škole Na Šutce, co se týče
každotýdenních tréninků i víkendo-
vých soustředění. Tady se také po-
řádá už tradičně mezinárodní turnaj,
i když škola není vybavená zcela
bezbariérově.
Reprezentace
Sitting Comet
(2018) se svou
trenérkou
Kristýnou Kůtovou,
na snímku vlevo