Strana 12
REFLEKTOR / TRIBUNA
Bezprecedentní situace kolem koronavi-
rové pandemie zasáhla chod i uvažování
celé společnosti. Nezbytná preventivní
opatření nás přinutila zpomalit a prakticky
se izolovat od okolí. Svět drtivé většiny lidí
se zásadním způsobem smrsknul. A také
hodnoty se začaly nejednomu člověku
poněkud posouvat. Je hezké, že okolnosti
v mnohých probudily spoustu pozitivních
vlastností, třeba ochotu k dobrovolné
nezištné pomoci.
Co to se společností udělá do budoucna,
lze jen těžko odhadovat. Zkušenost je to
však bez debat velmi silná. A říkám si,
že až se všem uleví, opadne solidarita a za-
jedou do starých kolejí, tak přece jen by
tenhle kolektivní zážitek mohl mít jeden
dlouhodobější dopad – širší pochopení pro
životní realitu lidí, kteří jsou z nějakých
důvodů omezeni v pohybu, ocitají se v so-
ciální izolaci a jsou odkázáni na pomoc
druhých.
Vždyť i rodilí drsňáci po několika tý-
dnech karantény touží po setkání s přáteli
jako po máločem jiném. Z obyčejného
nákupu se stává vrcholný zážitek dne. Po-
kud tedy vůbec mají tu možnost a nejsou
odkázáni na pomoc jiných lidí. A zatímco
normálně nadáváme na vstávání do práce,
teď se nám home oce zajídá. Jak rádi by-
chom si dali to první ranní kafe v hloučku
kolegů! I krátká procházka se psem nabyla
za časů korony úplně jiného významu.
Zkrátka vítejte ve světě mnoha seniorů
a lidí s postižením! Jejich život totiž bo-
hužel někdy právě takto vypadá. Třeba se
do toho teď dokáže vcítit mnohem víc lidí.
Možná si na to vzpomene zaměstnavatel,
až se bude rozhodovat, zda dá práci tomu
klukovi na vozíku, jehož hlavní motivací je
být mezi lidmi.
Nebo děti i vnoučata častěji navštíví
svoje babičky a dědečky. Vezmou je na
výlet, stráví s nimi víc času. Doufám, že
by tomu tak mohlo být. Stejně jako věřím,
že trvale stoupne míra dobrovolnictví
a komunitní solidarity. Na všem špatném
je nutné hledat něco dobrého. Zdá se, že
na hrůze jménem COVID-19 se toho jako
vedlejší produkt paradoxně nachází pozi-
tivního spousta. Tak ať nám ty klady vydrží
co nejdéle, ale už bez toho neviditelného
strašáka!
Pocit samoty je tíživý. Skoro každý touží
po životním protějšku. Učím mladé lidi
s tělesným postižením a vím, že hledání
partnera je pro mnohé z nich velkým
tématem. Nezřídka se mě coby vozíč-
káře-otce ptají na možnosti seznámení.
Stejné otázky pochopitelně řeší i ti, kdo
žádný handicap nemají, ale co si budeme
nalhávat, vozík celou situaci tak nějak
komplikuje.
Jeden student se mi svěřil, že vyzkoušel
speed dating, ale učinil velmi špatnou
zkušenost. Pořadatelé ho slušně vypoklon-
kovali s výmluvou na přítomnost schodů.
Rozhodl jsem se to vyzkoušet na vlastní
kůži.
O co vlastně jde? Jedná se o formát
seznamky rychlé rande, kdy se sejde
stejný počet nezadaných mužů a žen. Ti
jsou rozděleni náhodně do dvojic, které
mají krátký čas na rozhovor. Poté se
složení dvojic vymění, až se postupně
krátce setkají všichni účastníci se všemi
účastnicemi. Rychlé a jednoduché. Chce to
však určitou míru kuráže! Během večera
se setkáte třeba s deseti úplně cizími lidmi
a musíte s nimi komunikovat, byť třeba jen
pár minut.
Vybral jsem si na internetu z nabídky
agentur, zvolil jsem věkovou kategorii, za-
platil pětistovku a čekal. Brzy přišel e-mail,
abych se určeného dne v podvečer dostavil
do jedné restaurace v centru Prahy. Dostal
jsem zároveň krycí jméno André, což celé
věci dodalo správný punc tajemna. Stejně
jako déšť toho večera.
Aby to nebylo tak jednoduché, určený
podnik měl 15 schodů. Předem jsem
se tedy po telefonu s obsluhou restau-
race domluvil, že mi na místě pomohou
s vynesením do 1. patra, což nakonec
velmi ochotně provedli přítomný číšník
a kuchař.
Na místě nás čekala moderátorka akce.
Nad mým entrée nehnula ani brvou. Těšilo
mě, že jsem dorazil v předstihu a nepři-
pravil jsem tak show pro celé osazenstvo.
Bylo mi nabídnuto, že se kvůli mně mohou
u stolečků oproti zvyklostem střídat dámy,
abych se nemusel přesouvat, což jsem
hrdě odmítl. Tak mi moderátorka následně
alespoň vždy přišla pomoci s odsunutím
židle a přenesením drinku.
Večer byl nad očekávání příjemný. Sešla
se devítka sympatických slečen, shodou
okolností často právničky a učitelky, s ni-
miž stanovených pět minut uplynulo vždy
jako voda. Příjemně plynoucí rozhovor
vždy přerušilo zacinkání zvonku. Na závěr
jsme měli anonymně zakroužkovat, komu
bychom dali svůj e-mail. Pokud zakrouž-
kuje i ona mě, agentura nás zkontaktuje.
Ani jedna z mých tří favoritek si Andrého
nezvolila, ale nevadí!
Vítejte vnašem světě
Rychlé rande
RADEK MUSÍLEK
glosuje opatření
kolem koronaviru
RADEK MUSÍLEK
popisuje
zkušenost vozíčkáře
srychlou seznamkou
Z obyčejného nákupu se
stává vrcholný zážitek dne.
Pokud tedy vůbec mají tu
možnost a nejsou odkázáni na
pomoc jiných lidí. A zatímco
normálně nadáváme na
vstávání do práce, teď se nám
home oce zajídá. Jak rádi
bychom si dali to první ranní
kafe v hloučku kolegů!