Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 10

REFLEKTOR / NEFORMÁLNÍ PEČUJÍCÍ
První pomoc
pro pečující
SIvou Mikšů, garantkou
Centra pro rodinné pečující,
osložitých situacích vrodinách
napříč Českem anedostatečné
podpoře neformální péče.
Text: LIBOR ŠPRYSL
Foto: JAN ŠILPOCH
Mnohé rodiny se, někdy ize dne
na den, ocitnou vsituaci, kdy
se potřebují postarat osvého
blízkého – ať už jde oúraz, nemoc
či „jen“ postupující věk. Víme, že
zátěž berou na svá bedra často
samy, 70–90 procent veške
-
ré sociální azdravotní péče je
poskytováno rodinnými přísluš
-
níky nebo jinými pečujícími. Vědí
tito lidé, kam se obrátit pro radu
apomoc?
V České republice funguje několik
center pro rodinné či jinými slovy
neformální pečující. Vznikla jako
organizovaná pomoc lidem, kteří
skutečně často tápou, nevědí, na co
a kde se zeptat. Je všeobecně zná-
mo, že psychickou i fyzickou kondici
člověka s postižením nebo seniora,
který vyžaduje péči, podporuje prá-
vě pobyt ve známém prostředí. My
ale víme, že psychické nároky jsou
při péči o seniory nebo handicapo-
vané kladeny také na osoby, které
o ně pečují. A jedná se i o problémy
například finančního rázu, které se
v některých rodinách novým stavem
mohou vyskytnout. Snažíme se pe-
čující maximálně podporovat.
Kdo je tedy nejčastějším zájem-
cem ovaše služby ajak může
podpora vypadat?
Je hodně těch, kteří nevědí, kam se
obrátit, neumějí si říct o pomoc nebo
se třeba i stydí. Nejčastější pečující je
žena v produktivním nebo postpro-
duktivním věku, která se stará o své-
ho partnera nebo rodiče. Zárov
nezřídka také pomáhá svým dětem
nebo s vnoučaty. Často stojí před roz-
hodnutím, co bude dál, zda to všech-
no zvládne sama. V takové chvíli jako
první nabídneme pomoc naší sociální
pracovnice. Ta nasměruje na vhodné
sociální a zdravotní služby, poradí
s výběrem kompenzačních pomůcek,
pomůže s vyřízením dávek a jejich
efektivním využitím. Je stále nablízku
a pomáhá rodině. Zároveň je schopná
reagovat na vývoj situace tak, jak se
bude v čase měnit. Předcházíme tím
také stresu, který může mít v rodi-
nách nedozírné následky.
Finanční podpora státu aprak-
tické věci jsou jednou stránkou,
chybějící psychologická podpora
je však jednou zvěcí, na kterou si
pečující často stěžují…
Můžeš