Strana 8
TÉMA: Neziskový sektor a lidé s postižením
■ Ředitel úspěšné neziskové organizace o neviditelných souvislostech.
■ Sociální služby nejsou pro politiky na předním místě.
■ Za co si můžeme sami.
Neziskovky
uspěly, ale…
Text: ZDENĚK JIRKŮ
Foto: JAN ŠILPOCH
Pestalozzi je dnes už velká organizace
smnoha službami. Umíte si představit,
co by se stalo, kdyby vaše neziskovka
neexistovala?
Politik aúředník by vám odpověděli, že by
se vlastně nestalo nic. Klienti by se pře-
kutáleli jinam, nebyli by na první pohled
vidět – takže co? Pohled zvětší výšky neumí
zaznamenat problém, který zatím není skan-
dální, zatím nehýbe velkou částí veřejnosti.
Ale přitom vposlední době takových napůl
skrytých nebezpečí přibývá. Jak dlouho se
stát celkem netečně staví kzadluženosti –
od seniorů až po děti zdětských domovů.
Od nezaplacených popelnic až po starší
občany, kteří jsou doslova oloupeni ovlastní
domy díky rafinovaným podvodníkům. Stát
stím prakticky nic nedělá.
Když jste ještě nezačali, byly pro posti-
žené jen dvě varianty – buď obětavá ro-
dina, nebo nějaké ústavní zařízení. Pak
jako by přitekla živá voda. Tisíce obětav-
ců se pustily do nejrůznějších aktivit
aza pochodu se učily sociálním službám.
Proměnila se tím krajina našeho života?
Určitě. Ale také vidíme, že do této nové
krajiny vstupuje tvrdý byznys. Poptávka
�
je tak velká, že bystří šíbři pochopili, jak
výnosné je třeba zřídit penzion pro senio-
ry, ikdyž vlastně kromě postele žádné
pořádné služby poskytovat nechtějí – aani
neumějí. Lidé bez srdce se naučili tvářit se
jako andělé.
Parazitují na naší pověsti ana principu
neziskových organizací, místo solidarity
obchodují slidským neštěstím. Přitom úřed-
ník chce kontrolovat všechno, na všechno
má vzorce apravidla, ale tváří se, že taková
pirátská zařízení neexistují.
Je to svoboda pro krutost? Bez potřeb-
ných registrací, atestací, akoneckonců
ibez potřebné kvalifikace?
Jistě. My jsme neustále pod kontrolou, naši
lidé nejen musejí mít předepsanou kvalifi-
kaci, ale dál adál si ji obnovovat. Apak je
tu jejich lidská kvalita, kterou sice neumíme
přesně změřit, ale umíme ji poznat.
Řekl byste, že obrovský sociální kapitál,
který nahromadily úspěšné neziskové
organizace, může být efektivní bariérou
proti zmiňovaným pirátům?
Může, ale podívejte se, jak se na nezis-
kovky nejednou dívají samosprávy istát.
Především je mnohde zakořeněný názor,
že my tu práci děláme jako koníčka – ajaké
peníze bychom tedy chtěli? Za druhé je nyní
dokonce moderní podezírat nás zpraní kdo-
Pavel TVRDÍK:
8
můžeš / číslo 5 - 2015
víjakých peněz. Kdo nás zatím nepotřeboval
pro sebe nebo svou rodinu, se na nás velmi
často dívá skrz prsty.
Přestože stále píšeme výroční zprávy,
dokládáme podrobně každou vydanou koru-
nu, kontroly si unás podávají dveře,stejně
cítíme nedůvěru. Proto zatím tou bariérou
nejsme. Pár kilometrů za našimi hranicemi
vidíte, jak jsou samosprávy doslova pyšné
na své neziskovky, jak se chlubí, že mají ve
svém městě výbornou úroveň sociálních
služeb, dobrovolnických aktivit, občanské
solidarity. My vmnoha případech nejsme
horší, ale že by se snámi nějaký politik
chlubil…
Mají ovás málo informací?
Když na obecním, městském nebo krajském
úřadě pracuje člověk alespoň jedno volební
období, tak už se pravděpodobně setkal
stěžkými životními situacemi občanů acosi
onás ví. Jenomže pak přijdou volby aobjeví
Kdo je
PaedDr. Pavel Tvrdík
Ředitel Centra J. J. Pestalozziho vChrudimi.
Vystudoval Pedagogickou fakultu UK vPraze,
obor speciální pedagogika, vychovatelství. Na
téže fakultě vrigorózním řízení získal titul
PaedDr.
Po studiu začal pracovat jako vychovatel ve
výchovném ústavu pro děti.
Vnásledujících letech absolvoval
psychoterapeutický výcvik. Vroce
spoluzakládal nadaci Návrat, která se později
transformovala na obecně prospěšnou
společnost Centrum J. J. Pestalozziho, kde
pracoval jako terapeut anyní jako ředitel.
info
Poptávka je tak velká, že bystří šíbři
pochopili, jak výnosné je třeba zřídit
penzion pro seniory, ikdyž vlastně
kromě postele žádné pořádné služby
poskytovat nechtějí – aani neumějí.