Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 17

Konto Bariéry

pořádalo vprosinci

. aukční salon výtvarníků.

Doprodej všech nevydražených

uměleckých děl najdete tradičně na

www.kontobariery.cz.

ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

můžeš / číslo 5 - 2015

17

Jak si takovou práci můžeme představit?

Jde vzásadě ovytvoření prostorového obra-

zu toho, co má být zvizuálního světa ztvár-

něno. Skrývá se za tím docela složitý proces.

Protože nám chyběly zkušenosti, museli

jsme já ikolega nejdříve pracovat na tom,

jak takové věci vlastně vytvářet. Experimen-

tovali jsme srůznými materiály, až jsme se

nakonec dostali kpapíru. Iten je ale nutné

zpracovat tak, aby byl co nejpevnější. Sám

podklad pro reliéf také není jednoduché

připravit. Nejdřív musíte dokonale poznat

to, co se snažíte zobrazit. Jak to vypadá

vprostoru, kde je jaký detail apodobně. Dá

se říci, že kvalita matrice je přímo úměrná

kvalitě apočtu výsledných tisků.

Zní to, že jste voboru průkopníky…

Dalo by se to říci itak. VČesku jsem nic

podobného neviděl avzahraničí jen několik

prací. Teď nedávno mi sdělil kolega Matěj

Holý, že ve Vatikánu viděl malbu od Cara-

vaggia převedenou do reliéfu. Je zajímavé

sledovat, jak ktomu přistupují jiní, jakou

cestou se vydávají. Je to dobrá reflexe.

Itakové dílo velkého mistra se dá zobra-

zit vreliéfu? To mi zní až neskutečně.

Ano. Nikdy samozřejmě stoprocentně

nenapodobíte originál, to nejde, je to

prostě jiné médium. Když dílo převádíme

do reliéfu, vlastně jako bychom je znovu

malovali, přetvářeli – ato je problém.

Musíme si hlídat hranice, abychom dojem

zněj neposunuli někam jinam apokud

možno zůstala specifikace díla zachována.

Zobrazit jde ale leccos, třeba my jsme toho

udělali už opravdu hodně. Faunu, flóru,

heraldiku, vesmír, notopis, architekturu,

malby českých umělců atd. Na architekturu

jsme zvlášť pyšní, daří se nám ji vytvářet

vbezkonkurenčním detailu. Teď třeba na

jedné takové budově pracuji. Pár dní si oní

intenzivně zjišťuji všechno možné, fotím,

hledám materiály, aaž pak se pouštím do

reliéfu. Důležité je vědět oobjektu, který

reliéfem ztvárňujeme, co nejvíce. Nejen

fyzické proporce, ale ihistorii askoro ige-

nius loci toho místa.

Kde všude se můžeme svaší prací po-

tkat?

Většinou jde ospeciální knihy nebo kalendáře,

z90 procent oprodukci KTN. Dá to docela

dost práce, knihy děláme tak zhruba tři do

roka. Jsou idocela drahé. Zatímco běžně vás

knížka vyjde na 200 nebo 300 korun, převe-

dená do Braillova písma spolu sněkolika málo

reliéfními ilustracemi to může být idesetkrát

tolik. Ato je ještě spodní hranice. Náklady by

se daly snížit, kdybychom byli schopní vydat

tisíce kusů od jednoho titulu, ale taková po-

ptávka je vnašich podmínkách nereálná.

Vyplatí se to tedy?

To je dobrá otázka. Naši němečtí sousedé,

co jsem se doslechl, dostávají na vytváření

podobných věcí státní dotace icitelnou pod-

poru; otakových podmínkách se českým vý-

tvarníkům může jen zdát. Nejednou jsem měl

sto chutí stím praštit. Vydržel jsem, protože

mě to stále fascinuje aopravdu hodně baví.

Reliéf pro nevidomé je nevyčerpatelné téma,

pořád je co objevovat. Mám navíc na naši

práci mnoho nadšených ohlasů. Za všechny

bych zavzpomínal na jednoho staršího muže,

který byl až dojatý, když si na našem reliéfu

osahal, jak vypadá Týnský chrám. Chodil

okolo něj celý život, ale znal jej jen zpopisu.

Najednou ho „viděl“ – aradost zpoznání,

kterou projevoval, byla úchvatná.

Vúnoru jste měl výstavu reliéfní grafiky

vGalerii UPrstenu vPraze. Měla také

takový úspěch?

Myslím, že ano! Byl jsem opravdu překvapen.

Několikrát jsem se tam byl podívat avždy

tam bylo docela dost lidí aohlasy byly vesměs

pozitivní. Jsem tomu rád už proto, že výstavu

nebylo jednoduché uskutečnit. Reliéfní

ilustrace jsme například museli zpevnit tak,

aby se hmatové exponáty nepropadaly ana

stěnách nehýbaly. Ovytvarované reliéfy, které

jsou původně určeny jako stránky do knih, by

se návštěvníci jen těžko mohli opřít. Byla to

zkrátka kontaktní výstava, atak instalace byla

náročnější než uvýstav klasických. Rád bych

proto poděkoval paní galeristce Marii Holé za

poskytnutí prostoru ikolegovi asochaři zVide

Manibus Matěji Holému za pomoc sinstalací,

Simoně Vampolové za výraznou pomoc při

přípravě, asamozřejmě Kontu Bariéry, že

výstavu finančně podpořilo. Bez této pomoci

bychom ji těžko mohli uskutečnit. Teď už

přemýšlím, zda bychom ji pro velký úspěch

nezopakovali. No, uvidíme… 

DAVID LINEK patří se svými kolegy

mezi průkopníky v oboru reliéfní grafiky.

Za poslední dvě dekády už ilustrovali

pestrou škálu publikací.

NA VÝSTAVĚ

byly k vidění

opravdu zajímavé

kousky, včetně

tohoto klasického

automobilu.

Důležité je vědět

oobjektu, který

reliéfem ztvárňujeme,

co nejvíce.

www.muzes.cz

www.audioteka.cz/muzes