Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 10

10

můžeš / číslo 5 - 2015

TÉMA: Neziskový sektor a lidé s postižením

se noví lidé, kteří vživotě nebyli vazylovém

domě, nebyli vporadně pro chudé, nevi-

děli lidi stěžkým postižením, nevědí nic

osociálních službách. Ale mají tvrdé heslo:

dosud se všechno dělalo špatně, grantů je

moc, dotací je moc, musíme lépe hospoda-

řit. Takže budeme šetřit, ahlavně tam, kde

je to populární. Nová křižovatka, to je něco!

Nové sociální bydlení? Pro koho? Pro nějaké

chudáky, žebráky, chudé Romy, opuštěné

matky? Kdo to ocení?

Do naší dluhové poradny se doslova po

rukou vyškrábe člověk, který nemá nohy

– ikdyž mu nabízíme, že se sejdeme jinde –

�

Co je Pestalozzi

Centrum J. J. Pestalozziho je nezisková

organizace, která nese svůj název podle

Jana Jindřicha Pestalozziho, významného

švýcarského pedagoga, který se celý život

věnoval výchově chudých abezprizorných dětí.

Stejná myšlenka vedla izakladatele organizace,

kteří si uvědomili, jak obtížné je pro děti odejít

vdobě zletilosti zvýchovného ústavu. Díky

nim vznikl iprvní dům na půl cesty vČeské

republice. Vnásledujících letech vznikaly nové

služby, které reagovaly na aktuální problémy

lidí. Vznikla krizová centra adalší dům na půl

cesty, poradenské centrum pro děti amládež

snařízenou ústavní výchovou atd.

Dnes takových služeb poskytuje celkem sedm

anabízejí pomocnou ruku dětem, dospělým

iseniorům. Řeší domácí násilí, dluhy, problémy

dětí vústavní výchově ipo jejím skončení,

rodinné neshody, rozvody, traumata. Ví, kde je

potřeba pomáhat, aví, jak se to dělá.

info

astěžuje si, že potřebuje příspěvek na auto.

Stát, zastoupený posudkovou lékařkou, mu

totiž laskavě sdělil, že na ně nemá nárok.

Najde se zastupitelstvo, které by mu velko-

ryse pomohlo? Těžko. Máme krizové cent-

rum ve Svitavách, kde nám dávají příspěvek

sto tisíc na celý rok. Musí se šetřit! Připlá-

cejí totiž ročně dva miliony na prvoligový

basketbalový klub. Kdyby se ztěchto peněz

financovala výchova dětí adorostenců, to

by byla jiná. Ale kdepak, jde přece opres-

tiž města! Jakou prestiž mu přinese dítě

zdětského domova, které dospělo anemá

kde bydlet?

Není to naše povídání stále smutnější?

Tak jinak. Unás vChrudimi je starosta bý-

valý kantor amístostarosta je zODS avyšel

ze sociálních služeb. Opravdu pomáhá,

protože otom všem něco ví. Takže může-

me najít dobré příklady, ale celá politická

kultura je špatná. Když je před volbami, rádi

se vyfotografují třeba vazylovém domě. Na

plakátech to pěkně vypadá.

Ale kde je veřejnost? Není naše společ-

nost příliš otrlá?

Nevím, jestli je otrlá, ale všichni víme, že po-

litici mají dobrý instinkt na momentální ná-

lady. Jsem původní profesí pedagog akdysi

jsem začínal vtzv. pasťáku, mezi kluky se

strašnými osudy. Co jim nejvíc chybělo? Au-

torita, vzor, za kterým by mohli jít. Vnezis-

kovém sektoru jsou takových skvělých lidí

stovky, možná tisíce. Ale vpolitice je najdete

jen výjimečně.

Celé zemi chybějí osobnosti vmístech

ina nejvyšší úrovni. Nejsem zvyklý naříkat.

Ale velká zkušenost neziskovek není jen

vrozvoji služeb, stejně důležité jsou řady

lidí, kteří vyrostli vprostředí lidskosti. Mají

nejen zkušenosti, mají vsobě také velkou

školu samostatnosti, nezávislosti, chcete-

-li svobody, ataké odpovědnosti. Ikdyž se

vzájmu dobré věci museli naučit idoprošo-

vat. Ale obyčejná lidskost je vnich vrostlá.

Možná právě proto oně není velký zájem

vpolitice.



Celé zemi chybějí

osobnosti vmístech ina

nejvyšší úrovni. Nejsem

zvyklý naříkat. Ale velká

zkušenost neziskovek

není jen vrozvoji služeb,

stejně důležité jsou

řady lidí, kteří vyrostli

vprostředí lidskosti.

ZKUŠENOSTI

PAVLA TVRDÍKA

a jeho týmu se dnes

už dají zobecnit

– společnost jako

celek bohatne,

ale solidarity moc

nepřibývá.

www.muzes.cz

www.audioteka.cz/muzes