Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 13

13

můžeš / číslo 5 - 2015

ČASOPIS PRO TY, KTEŘÍ SE NEVZDÁVAJÍ

■ Řád maltézských rytířů zaštiťuje celosvětovou síť humanitárních organizací.

■ Mottem řádu je: Ochrana víry a služba trpícím.

■ VČeské republice se řád snaží navázat na tradice, i když naráží na nedůvěru kcírkvím.

Text: RADEK MUSÍLEK

Foto: JAN ŠILPOCH aARCHIV MALTÉZSKÁ POMOC

K

dyž budete hledat humanitární

organizaci scelosvětovým dosa-

hem aopravdu dlouhou tradicí, jen

těžko může někdo vtomto ohledu

konkurovat Řádu maltézských rytí-

řů. Jeho počátky jsou spojeny se založením

špitálu vJeruzalémě už vpolovině 11. sto-

letí! Dnes pomáhá potřebným lidem na

všech osídlených kontinentech. Aikdyž to

není všeobecně známé, nejdéle nepřetržitě

působí na světě české velkopřevorství řádu –

přes 850 let! Ipřesto se unás Suverénní vo-

jenský hospitální řád sv. Jana vJeruzalémě,

na Rhodu ana Maltě, jak zní celý oficiální

název, uněkterých lidí netěší příliš velké

úctě. Je to takové české specifikum, jak jsem

se dozvěděl ze setkání se špitálnicí Ursulou

Czerninovou aředitelem Maltézské pomoci

Jiřím Judou.

Ostražitost vůči církvím

Setkali jsme se vdobě, kdy média přetřá-

sají otázku církevních restitucí aněkteré

konkrétní spory spojené sřádem. Proto jsem

byl office manažerkou velkopřevorství jako

novinář zpočátku přijat poněkud ostražitě.

Když se však ukázalo, že mě skutečně zajímá

jen to, jak řád pomáhá lidem, dostalo se

mi od všech velmi vlídného přijetí. „Víte,

vČeské republice je velká část společnosti

naladěna výrazně proti církvím,“ vysvětluje

Ursula Czerninová, která vřádu zastává

funkci obdobnou postu ministryně zdravot-

nictví asociálních věcí. „Chápu, že je takový

postoj ovlivněn historickým kontextem, ale

je to výrazný rozdíl proti Rakousku, odkud

pocházím. Tam ivdalších zemích západní

Evropy cítím knaší práci větší úctu,“ dodává

žena, která své rakouské kořeny prozrazuje

jen lehkým německým akcentem vjinak

perfektní češtině.

„Je to dáno ineinformovaností onaší

činnosti,“ připomíná Jiří Juda, ředitel obec-

ně prospěšné společnosti Maltézská pomoc.

Situace vtuzemsku je naopak prý dobře

srovnatelná sLitvou, Maďarskem, Rumun-

skem nebo Ukrajinou. Především votázkách

financování asociální problematiky. Proto

se také představitelé Maltézské pomoci

ztěchto regionů pravidelně scházejí kvůli

výměně zkušeností. Česká ostražitost vůči

všemu církevnímu je však ivrámci těchto

zemí výrazná.

Rytíři ducha

Je pravda, že kdobrému pochopení

fungování řádu ajeho pomoci je potřeba

se trochu začíst. Ato nechávám stranou

pohnutou aslavnou historii, kde se mísí

pomoc svojenskými střety, především mezi

křesťanstvím aislámem. Johanité, jak se

také maltézským rytířům říká, patří pod

katolickou církev. Zároveň ale mají velmi

specifické postavení.

Jsou laickým řeholním řádem, což zna-

mená, že vjeho řadách jsou sice duchovní

iřádové sestry, ale většina rytířů adam jsou

civilní osoby. Pro ně je podmínkou pouze

Maltézská pomoc

praktikované katolictví anaplňování poslání

řádu – měli by být rytíři ducha. Za členy

řádu jsou přijímáni příslušníci vybraných

šlechtických rodin alidé, které někdo zřádu

navrhl. Řád má postavení státu bez území,

který disponuje svými velvyslanectvími, poš-

tovními známkami či poznávacími značkami

automobilů. Patří mu jen nepatrné exterito-

riální državy vpodobě paláců vŘímě ana

Maltě, případně menších nemovitostí na

dalších místech. Zhlediska mezinárodního

práva jde ovelmi neobvyklý útvar.

Humanitární pomoc vrůzných částech

světa zajišťuje síť pomocných organizací.

Řád je zakládá podle legislativy platné

vdané zemi ajejich fungování je poměrně

nezávislé. Pracovníci nemusejí být čle-

ny řádu, dokonce se nevyžaduje ani víra

vBoha. Důležitá je práce na společném cíli

– pomoc potřebným bez ohledu na jejich

víru či cokoliv dalšího. Dceřiným odnožím

se nicméně dostává podpory řádu, který

díky svým diplomatickým kontaktům může

rychle reagovat na nastalé situace.

„Výhodou tohoto systému je, že jednotli-

vé lokální organizace, jako je třeba vČeské

republice Maltézská pomoc, o. p. s., mohou

respektovat místní specifika. Jsou jakousi

rukou řádu. Je-li však nutné náhle napnout

společné síly třeba na oblast zasaženou pří-

rodní katastrofou, hodí se nám mezinárodní

charakter řádu. Obvykle dokážeme reagovat

jako jedni zprvních. Diplomatický statut ně-

kterých členů řádu usnadňuje jednání afor-

mality,“ říká špitálnice Ursula Czerninová.

Řád sám mnoho aktivit přímo neorga-

nizuje. Výjimku tvoří mezinárodní Řádová

�

DĚTI, LIDÉ S POSTIŽENÍM A SENIOŘI, to jsou hlavní

cílové skupiny, kterým řád v České republice pomáhá.

Vedle stálých zaměstnanců má stovky dobrovolníků.