Strana 16
UMĚLCI KONTA BARIÉRY
Kdo je David Linek (*)
Český grafik, malíř atvůrce reliéfních grafik
ailustrací pro nevidomé
Narozen ve slovenském Ružomberoku,
vyrůstal vPraze, kde studoval na základní
umělecké škole pod vedením legendárního
Jindřicha Vávry. Vroce získává práci
vKnihovně atiskárně pro nevidomé, kde
se poprvé seznamuje stvorbou hmatových
ilustrací aknih. Roku spoluzakládá
občanské sdružení Vide Manibus, kde se
skolegy věnuje vytváření publikací pro
nevidomé. Zatím posledním dílem je výpravná
publikace Pohádkovým Českým rájem, kterou
sdružení vydalo sfinanční podporou nadace
Jičín – město pohádky.
Jeho práce vystavila spodporou Konta Bariéry
Galerie UPrstenu. Žije atvoří vPraze.
info
■ Pražský grafik tvoří pro nevidomé.
■ Spolu skolegy je průkopníkem reliéfní ilustrace.
■ Nevidomí si mohou osahat architekturu i slavná umělecká díla.
Text: ŠTĚPÁN BENEŠ
Foto: LENKA LAŇKOVÁ
Vyrůstal jste na pražském Jižáku, vsíd-
lištním mikrosvětě, který inspiroval
nejednoho umělce. Otiskly se paneláky
Jižního Města ido vás podobně jako tře-
ba do Děsíru nebo skupiny PSH?
Myslím, že až takovým způsobem ne. Záži-
tek to byl, pravda, místy nezapomenutelný
(směje se). Přistěhovali jsme se, když mi
bylo pět let. Všude staveniště, opilí dělníci
ahořící barely. Doslova měsíční krajina.
Byl to trochu svět jako zválečného filmu
avyrůstat zde zanechalo včlověku stopu. Já
jsem byl ale vté době tak trochu rozdvojený;
doma jsem vnímal svět sídlištních partiček
bloumajících šedým panelovým bludištěm,
ve škole ke mně zase promlouvala kultura
aumění, protože jsem měl kliku na výborné-
ho učitele. Víc lidí, se kterými jsem si měl co
říci, přece jen nakonec bylo okolo školy.
Kdo vás tedy přivedl kumění?
Měl jsem docela štěstí. Na základní umělec-
ké škole jsem se dostal kJindřichu Vávrovi.
Byl to pedagog skvalitami vysokoškolského
profesora, který mně imým spolužákům
ukázal, jak vnímat umění ajak svět pozorovat
bystrým okem. Bylo to úsměvně paradoxní,
protože ho na naši školu uklidili komunisté,
Reliéfy pro nevidomé
jsou nevyčerpatelné téma
kterým nešel pod nos. On tu naopak měl
možnost ovlivnit mladou mysl avychovávat
další rebely, kteří se na svět nechtěli dívat
černobíle. Osnovy neuznával aškolní in-
spektoři se knám báli chodit. Byla to vlastně
taková oáza vpoušti nechutného normali-
začního školství. Pak přišlo období, kdy jsem
se hodně věnoval kresbě, malbě agrafikám,
než jsem nastoupil na civilní službu do KTN
(Knihovna atiskárna pro nevidomé). Poznal
jsem tu úplně nový svět, který mne začal
přitahovat, později jsem tu byl izaměstnán.
Zvýtvarného pohledu se mi tím otevřela další
životní kapitola aposedlost, která mě definu-
je dodnes: reliéfní grafika pro nevidomé.
Reliéfní obrazy jsou dost netradiční
technika – stejně jako to, že vidoucí
člověk vytváří obrazy ailustrace pro
nevidomé. Nabízí se otázka: proč?
Od začátku mě fascinovalo, jaké obzory se
tím otevírají lidem ochuzeným ozrak. Před-
stavte si, že vám celý život někdo vypráví
otom, jak vypadá nějaká věc avy si ji zkou-
šíte představit. Když si ale prostřednictvím
reliéfu můžete osahat tvar, je to něco zcela
jiného. Nový rozměr, nový vjem. Okamžitě
mě to pohltilo. Je to dnes přibližně dvacet
let, co se tomu věnuji, za řeč stojí zhruba
posledních dvanáct patnáct let, kdy myslím,
že jsme spolu skolegou Jakubem Honet-
schlagerem vytvářeli opravdu zajímavé věci.
16
můžeš / číslo 5 - 2015
David LINEK:
VYTVOŘIT PŘEDLOHU pro reliéfní tisk je složitější,
než se může zdát. Umělec musí objekt perfektně
poznat do nejmenšího detailu.