Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 7

7

rehabilitační péče má však zdravotní

pojišťovna.

Zkušenosti jsou ovšem o ně-

čem jiném. Reálnou situaci mnoha

lidí s postižením nejen v metropoli

ilustruje Michal Prager, radní pro zdra-

votnictví a sociální péči na Praze 14.

Sám je vozíčkářem s diagnózou spi-

nální svalová dystrofie. „S ambulant-

ní péčí to vůbec není slavné, a už vů-

bec není jednoduché najít zařízení,

které by vyhovovalo i handicapova-

ným. S těmi se cvičí jinak než s ji-

nak zdravými pacienty po operacích.

Dříve jsem rehabilitaci dost podce-

ňoval, a když už jsem se přesvědčil,

že začnu cvičit, tak mi lékař rozepsal

jednotky po půlhodině. Pokud je na

tom člověk jako já, tak se čtvrt hodi-

ny ,šteluje‘ na lůžku, aby mohl začít.

Efekt je pak malý.“

Stejně špatné podle Michala je, že

lékař předepíše deset rehabilitací,

deset týdnů se člověku s postižením

Tomáš chodí cvičit

do Rehafitu od

roku 2014. Místní

fyzioterapeuti

jsou mimo jiné

specialisty na

rehabilitaci klientů

s postižením

souvisejícím

s dětskou

mozkovou obrnou

a roztroušenou

sklerózou. Své

znalosti dokonce

předávají kolegům

u nás i v zahraničí.