Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 5

5

můžeš / číslo 3 - 2015

ZREDAKČNÍ POŠTY

Rubriku Dopisy tentokrát věnujeme čtenář-

ským reakcím na výroky prezidenta Miloše

Zemana oinkluzi. Připomeňme si jeho slova:

„Nejsem zastáncem názoru, že by děti, které

jsou určitým způsobem handicapovány, měly

být umísťovány do tříd snehandicapovanými

žáky, protože je to neštěstí pro oba. Opakuji

neštěstí pro oba, že? Mohl bych to samozřej-

mě rozvádět, mohl bych mluvit ošikaně,

mohl bych mluvit otom, že rychlost kolony

je určena rychlostí nejpomalejšího vozidla,

takže učitelé se nemohou věnovat těm,

řekněme, talentovanějším dětem. Ale sám se

domnívám, ato není žádný rasismus, to není

preference nějaké etnické skupiny, že děti

jsou daleko šťastnější, když jsou vrovnocen-

né komunitě, než tehdy, když jsou zasazeny

do většinové komunity.

Dětská krutost je jedna znejstrašnějších,

dětská krutost zvaná šikana je možná ještě

horší než krutost dospělých. Když jsou tyto

děti takzvaně integrovány, když dochází

ktakzvané inkluzi, tak jsou oběťmi po-

hrdání, šikany atak dále. Hrozně miluju

multikulturalismus, já si myslím, že si to

vymysleli blázniví intelektuálové zpražské

kavárny, kteří nikdy nebyli ve škole, akdyž,

tak do ní nakoukli na půl hodiny aještě se

jim předváděla Potěmkinova vesnice.

Jsem proti inkluzi avím, že multikulturalisté

mě napadnou, že jsem rasista. Vůbec ne.

Zhlediska duševní pohody těch dětí je daleko

lepší, když budou existovat… ono se tomu

říká praktická třída, protože to je méně deho-

nestující než předchozí známý název. Takže

chcete-li znát můj názor, vůbec se mi to nelíbí

ajsem proti tomu.“

Přinášíme reakce čtenářů, kvýroku Miloše

Zemana se veřejně vyjádřila iředitelka Konta

Bariéry Božena Jirků.

Vážená redakce, jistě nejsem jediná, kdo

vám pošle rozhořčený e-mail týkající se prezi-

denta Zemana. Záměrně se přitom vyhýbám

slovům „našeho pana prezidenta“, protože

si tohle spojení vůbec nezaslouží. Nevím,

jestli tak rád provokuje, jestli si kontroverzi

svých slov neuvědomuje nebo jeho nervový

systém už není vpořádku, ale každopádně by

měl mít na svá ústa zbrojní pas. Pobuřující

výroky o(ne)inkluzi postižených dětí jsou

bohužel další zčetných důkazů. Nedovedu

si představit, že by něco takového pronesla

hlava státu ve skandinávských zemích, kde

je začleňování lidí srůznými odlišnostmi věc

téměř posvátná. Aikdyby už se něco tako-

vého stalo, určitě by se pobouřená veřejnost

dočkala omluvy. Unás však máme tak trochu

jinou politickou kulturu atak trochu jiného

prezidenta. Jen mě děsí, že nejde jen otoho

jednoho pána. Někdo ho totiž musel také

zvolit.

Spozdravem Karolína Klasová, Praha

Milí přátelé, již patnáct let pracuji ve

speciální škole pro děti skombinovaným

postižením. Mohlo by se tedy zdát, že budu

snedávným výrokem prezidenta Miloše Ze-

mana souhlasit. Totiž že dětem spostižením

musí být dobře mezi svými. Do určité míry

má pravdu, neplatí to však absolutně. Děti,

snimiž pracuji já, by opravdu vběžném dra-

vém kolektivu pravděpodobně neuspěly. Tady

unás jsou takříkajíc za větrem. Znám ale

iřadu dětí, většinou sméně závažnými typy

postižení, které se vintegraci úspěšně začle-

nily. Jejich osobnímu rozvoji inkluze moc po-

mohla, proto nemohu sprezidentovými slovy

souhlasit vabsolutním pojetí. Vím, jak je

situace každého dítěte individuální. Ani my,

kteří snimi denně pracujeme, nedokážeme

vždy surčitostí říci, co je pro koho to nejlepší.

Mění se to vprůběhu času. Dneska je mu lépe

ve speciální škole, zítra to může být jinak.

Stejně tomu může být inaopak. Integrace se

nemusí podařit aspeciální škola může být

záchranou. Vprezidentových slovech jistá

míra pravdivosti je amožná by nevyvolala

takovou nevoli, kdyby už dříve neudělal tolik

problematických kroků. Především měl ale

říci, že to platí jen pro někoho.

Spozdravem Jitka Poláková, Praha

Vážená redakce, dovedu si poměrně dobře

představit, jaké kvám teď chodí rozhořčené

dopisy, když prezident Miloš Zeman zpochyb-

nil nedotknutelnou modlu inkluze. Dovolím

si proto jít trochu proti proudu apřednést

argumenty proti jeho kritice. Ani ve Francii

nejsou všichni Charlie. Prezidentův výrok byl

možná neobratně formulován, ale následná

hysterická reakce zcela zastínila věcný obsah

jeho slov. Vzásadě pojmenoval problém, se

kterým se inkluze potýká. Děti spostižením

se vní nemusí cítit lépe. Je samozřejmě otáz-

ka, jaké jsou naše priority. Společnost orien-

tovaná na výkon jistě upřednostní výkonného

postiženého zinkluze před spokojeným

postiženým ze speciální školy. Vím, že to teď

zjednodušuji, ale zamysleme se nad tím, zda

nám jde vždy především odobro dítěte, nebo

se někdy spíš prosazuje ideový koncept, který

nemusí být nejvhodnějším řešením.

Prezidentovi se vytýká, že generálně ašma-

hem odsoudil začleňování dětí spostižením.

Zcela se přehlíží, že řekl: „… děti, které jsou

určitým způsobem handicapovány.“ To přece

neznamená všechny ajistě se shodneme,

že pro děti surčitými handicapy inkluze

opravdu šťastným řešením není. Nebo snad

prosazujeme inkluzi šmahem, tedy stejně

plošně aneindividuálně, jako to vytýkáme

prezidentovu výroku? Ať už si myslíme coko-

liv, můžeme být rádi, že díky jeho slovům se

otevřela veřejná diskuse, ato ipro lidi, kteří

oinkluzi dosud ani nepřemýšleli.

Súctou Josef Hronovský, Jihlava

Své postřehy anázory nám pište na

info@muzes.cz nebo naadresu

Redakce časopisu Můžeš,

Melantrichova 5, 11000 Praha 1. 

řizovacích nákladů, nejvýše však 400 000 Kč

na jeden byt,“ doplnila ministryně. Dotace je

nařízením de minimis omezena na 200 000

eur. Rozpočet podprogramu je zatím

160 milionů Kč.

Vrámci výzvy je uveřejněno pro infor-

maci také znění nového dotačního titulu

Komunitní dům seniorů, zkráceně Kodus.

Kodus jebytový dům, který může obsaho-

vat pouze podporované upravitelné byty,

nebytové prostory sloužící kzabezpečení

funkcí bytového domu apovinně též sdílené

prostory mající za účel podporu komunitní-

ho způsobu života seniorů. 

Stipendium

Neuro-Euro

Nadace Charty 77 – Konto Míša vyhlašuje

stipendium Neuro-Euro. Do výběrového

řízení se mohou přihlásit pracovníci neuro-

vědních oborů, vysokoškoláci istředoškolá-

ci. Věková hranice byla výjimečně zvýšena

na 40let. Uzávěrka je 31. března.

Tento vzdělávací projekt vypisovaný

Nadací Charty 77 od roku 2000 napomáhá

financovat odbornou stáž mladým neuro-

vědcům na předních klinických pracovištích

vEvropské unii apodporuje vědeckou akli-

nickou spolupráci odborníků vrámci Evropy.

Stipendium vzniklo původně jako součást

projektuKonto MÍŠA, zjehožvýnosů azfi-

nanční jistiny je financováno. Vybraní stážis-

té obdrží stipendium 1300 eur. Uzávěrka

pro přijetí přihlášek je 31. března. Více

informací uAgáty Markové, e-mail: agata.

markova@bariery.cz, tel.: 224 214 452 ana

webu www.bariery.cz vsekciProjekty. 

MINISTERSKÝ GRANT poskytne dotaci

na podporované byty. Foto: archiv

NADACE CHARTY 77 podpoří odborníky

z neurovědních oborů. Foto: archiv

Prezident Zeman oinkluzi