Strana 10
10
můžeš / číslo 3 - 2015
TÉMA: posudkoví lékaři
oddělení Pod Petřínem vPraze nebo
Geriatrickou kliniku vHradci Králové, ale
jde opověstné ostrůvky pozitivní deviace
– systém aběžná praxe zůstaly nedotčeny.
Iposudkoví lékaři pak často mají právě jen
diagnózy aprognostické dojmy, nikoliv
kvalitní funkční zhodnocení.
Často, aby byl klid, se vposudkovém
řízení ipři vystavování podkladů spíše plní
očekávání apocity – jednou nadřízených
orgánů, jindy pacientů ajejich rodin, často
se všetření nešetří pacient, ale čas, atak se
popíše první dojem. Důsledkem je zřejmě
častá nepravdivost popisu skutečného stavu
pacientů, ato oběma směry – těžké stavy
nedostanou podporu, kterou by potřebovaly,
různí aktivní aneodbytní šikulové parazitují
�
na systému. Taková hra na „jakoby“. Jako by
se vyšetřuje, ikdyž se nevyšetřuje, jako by se
trpělo, ikdyž se netrpí…
Ale přitom má naše medicína vmnoha
oborech špičkovou úroveň. Ačlověk by
řekl, že dosáhnout mezinárodního věhla-
su vkardiologii nebo léčení popálenin
je mnohem těžší než zracionalizovat
systém posudkové péče.
To je mnohem složitější. Vytvořit dvě, pět
či osm excelentních center nemusí být tak
komplikované. Peníze se účelově vyčlení,
sponzoři se rádi blýsknou, pro ministerstvo
je to snadno spravovatelné. Zatímco medicí-
na všedního dne je ospoustě malých výdajů,
neatraktivních činností, omnoha lidech,
kde nestačí jedna špičková osobnost. Pár
velmi talentovaných lékařů najdete, kde ale
najít ty tisíce zdravotních, sociálních nebo
zdravotně-sociálních pracovníků, které musí
někdo vychovat, metodicky řídit, ataké
slušně zaplatit. Anavíc ztoho nejsou tituly
před jménem aza jménem, auž vůbec ne
politická sláva.
Takže posudkové lékařství avůbec vše,
kde se prolíná medicína asociální péče
ipráce, adokonce celá oblast primární péče
akomunitních služeb, má nízkou prestiž,
je na okraji zájmu, je považováno za jakýsi
přívěsek velké medicíny. Přitom trend ve
vyspělých zemích je přesně opačný. Posílení
praktických lékařů, redefinování primární
péče, vytváření komunitních sítí, kde se
potkávají lékaři různých oborů skvalifiko-
vanými sociálními pracovníky, práce přímo
vterénu, mezi postiženými, seniory, dlouho-
době nemocnými.
Toto ale naše zdravotnictví neumí. Je
strnulé, chlubí se excelentními výkony, ale
třeba na narůstající počet seniorů se tváří
bezradně. Jako bychom neuměli vytvářet ře-
tězec, který nejen zachraňuje, léčí, ale také
rehabilituje avrací lidi pokud možno do so-
ciálně stabilizované situace. Když špičkový
neurochirurg zachrání člověka po nehodě
anepřijde včas pořádná rehabilitace, vlastně
ztrácíte umění záchranky, neurochirurga
irehabilitačního pracovníka, anakonec
příliš často skončíte uinvalidního důcho-
du, tedy uposudkového lékaře, vhorším
případě vLDN. Azvyšujete zátěž napjatého
státního rozpočtu mandatorními výdaji
zbytečně indukovanými vsystému, který
sám sobě hatí brilantní výkony aprodukuje
Co je funkční hodnocení?
Funkční hodnocení by mělo popsat nejen
diagnózy pacienta, ale také omezení, která
působí, aposouzen by měl být icelkový
funkční stav pacienta, což je zvláště důležité
ugeriatrických pacientů, neboť ve stáří se
disabilita uvolňuje zvazby na konkrétních
(tzv. indexových) chorobách.
Tedy např. nic neříká diagnostický závěr cévní
mozková příhoda slevostranným postižením
(na CT to ato tam atam). Potřebné je doplnit,
zda je ten člověk schopen chodit, používat
postiženou paži, zda je či není upoutaný na
lůžko atd.
Ugeriatrické křehkosti jde opopis zvládání
aktivit denního života nebo ovyužívání
tzv. multikauzálních geriatrických syndromů
– např. instability spády (formuluje
rizika, potřebu intervencí, vhodný režim,
kompenzační pomůcky, úpravu prostředí
apod.).
info
Často nefunguje
ani kolegialita mezi
lékaři – odborná,
komunikační, amnohdy
ani lidská – ani lékař se
vpozici pacienta leckdy
nedočká vysvětlení.
LÉKAŘ:
Funkční
hodnocení
se nevejde
do tabulek.