Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 9

Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

můžeš / číslo 3 - 2013

9

Politici se bojí, že neuspokojí všeobecné očekávání,

veřejnost má strach dozvědět se, jaký je skutečný stav,

jaké možnosti máme abudeme mít.



svého příbuzného? To samozřejmě nikdo

neřekl, protože žádné řešení neexistuje.

Ajsme uté spravedlnosti. Když nemáme

opravdovou komplexní reformu amísto

ní jen drobná, někdy iprotichůdná opat-

ření, zcela logicky přichází keslovu lidová

tvořivost, nápady různých snaživců, jak tu

ajinde ušetřit, amezitím se celý systém hou-

pe nad propastí. Kdo opravdu zná skutečné

náklady napéči oblízkého vdomácnosti?

Nevím otakovém člověku.

Kdyby někdo spočítal skutečné náklady

nanájemné, napráci příbuzných, kteří se

kvůli tomu třeba nemohou věnovat své-

mu zaměstnání, naenergie, stravu adalší

výdaje, zjistili bychom, že taková rodina

platí mnohem, mnohem více než ti, kterým

se podařilo umístit příbuzného donějakého

zařízení.

Je to spravedlivé? Je spravedlivé, když

politická deklarace slibuje všem seniorům

důstojné stáří, apřitom její autoři dobře

vědí, že už dnes je nemohou zaveřejné

prostředky zajistit všem? Je spravedlivé,

když třeba vzařízení, jako je to naše, klienti

vlastně nesmějí ani dobrovolně platit více,

pokud chceme čerpat veřejné prostředky?

Aty nalepší služby nestačí. Je spravedli-

vé, když osamělá maminka spostiženým

dítětem nedostává alimenty – astát to řešit

neumí?

Kdo je

Ing.Mgr.Matěj Lejsal?

Odr.  ředitel obecně prospěšné

společnosti Domov Sue Ryder.

Absolvent VŠE vPraze aFilozofické fakulty

UK. Externě přednáší naFakultě humanitních

studií UK.

Je místopředsedou o. s. SKOK – spolku

neziskových organizací sociálních

azdravotních služeb.

Dlouhodobě se věnuje tématu ekonomiky

afinancování sociálních služeb.

info

ne. Jenomže všichni vidíme, že takovou

dohodu nechtějí ani politici, akoneckonců

ani veřejnost.

Proč?

Politici se bojí, že neuspokojí všeobecné

očekávání, veřejnost má strach dozvědět

se, jaký je skutečný stav, jaké možnosti

máme abudeme mít. Zažil jsem jistý druh

takových obav sám nasobě. Najednou

jsem si uvědomil, že moji rodiče, mají-li

mít vestáří zajištěnou opravdu dobrou

péči, potřebují docela velkou finanční

rezervu. Mohou třeba prodat svůj dům.

Jenomže já vtom domě strávil dětství

amládí atato představa se mi nelíbí. Pak

ale je jen druhá možnost – dům zůstane

náš ajá se zavážu, že tu budoucí péči apo-

moc zaplatím ze svého. Budu nato mít?

Mohu to opravdu slíbit? Mohu dát svým

rodičům tuto jistotu?

Anajednou vidíte, že nejsme natuto

úvahu vůbec připraveni; neznám rodinu,

kde by se takto uvažovalo. Příčina je prostá

– společnost takhle neuvažuje, nevede nás

ktakovému přemýšlení, argument – pro-

blémy řešme, až přijdou, tak zaneřádil náš

veřejný prostor, že každá odvážnější úvaha

je okamžitě označena zarouhačství.

Naši čtenáři ale většinou nemají čas

nadlouhodobé úvahy. Dnes azde se

potýkají sobtížnými situacemi areforma

jim slibovala, že sociální péče, apřede-

vším finanční podpora bude spravedli-

vější.

Podívejme se naspory kolem příspěvku

napéči. Jde onějakých osmnáct miliard ko-

run. Tedy jen malá část ztoho, co vydáváme

nasociální zabezpečení, pomoc, sociální

izdravotní služby. Místo jasné definice cíle,

tedy zmíněné důstojnosti života, utíkáme

kpodružnostem.

Od1. ledna se tiše zrušila úhrada

zajednorázové inkontinenční podložky.

Drobnůstka pro zdravotní pojišťovny, pro

konkrétní rodinu tisícikorunový výdaj mě-

síčně. Co má taková rodina dělat? Jak má

omezit, nebo dokonce vyléčit inkontinenci

Chci především otevřeně říci, že žádná není.

Nemáme reformu, máme jen malé dílčí

úpravy, drobné posuny, ale kam? Nejprve

bychom se museli velmi otevřeně dohod-

nout, co opravdu mohou zajistit veřejné

služby, jaké daně se nato budou vybírat,

jak se budou rozdělovat ajakou kvalitu

života postižených, osamělých, starších

nebo nemocných lidí zaručíme. Ajakou

MATĚJ LEJSAL

je jedním zmála skutečných odborníků

naekonomiku sociálních služeb.

Když nemáme

opravdovou komplexní

reformu amísto ní

jen drobná, někdy

iprotichůdná opatření,

zcela logicky přichází

keslovu lidová

tvořivost, nápady

různých snaživců,

jak tu ajinde ušetřit,

amezitím se celý

systém houpe nad

propastí.