Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 26

26

můžeš / číslo 3 - 2013

NOVÉ ZAHRANIČNÍ TECHNOLOGIE

■ Až 40 milionů lidí – především vchudších zemích – nemá potřebný invalidní vozík.

■ Je třeba vyrobit odolnou, apředevším levnou konstrukci.

■ Sfinancováním pomůže designový model pro vyspělé země.

Text: ŠTĚPÁN BENEŠ

Foto: GRIT (gogrit.com)

J

sme poměrně zvyklí vídat okolo sebe lidi

stělesným postižením, kteří používají

kesvému pohybu moderní pomůcky.

Staré těžké invalidní vozíky, nakterých

je namáhavé ujet pár set metrů, naštěstí

mizí anahrazují je moderní modely aktiv-

ních asnadno transportovatelných vozíků.

Je možné si mezi nimi poměrně snadno

vybrat, akomu nestačí nabídka místní,

vypomůže si vzahraničí uznaček, které se

knám ještě nedovážejí. Ceny těchto vozíků

jsou přitom častým předmětem diskusí. Pro

někoho je cena přímo úměrná vývoji azpra-

cování, někomu se zdá naopak neúměrná

azneužívající faktu, že moderní člověk

potřebuje moderní vozík, aby mohl jakž takž

sebevědomě fungovat vespolečnosti.

Nasvětě však stále existují místa, kde se

kinvalidnímu vozíku nedostanou ani zdale-

ka všichni, kteří by jej potřebovali (odhady

hovoří až o40 milionech lidí), ato nejen

kvůli cenám, které jsou pro ekonomickou

Jako nakole

Amos Winter odcestoval už vroce 2005

doTanzanie, kde strávil léto zjišťováním,

jaký je stav technologie vtomto sektoru.

Setkal se stím, naco byl poměrně připra-

ven zrůzných fotografií azpráv. Vozíky,

které mají místní lidé kdispozici, vynikají

především svým někdy až absurdním stářím,

velmi často se rozbíjejí, korodují, nejsou

kdispozici náhradní součástky ajejich do-

stupnost je závislá prakticky naodpadu vy-

spělého světa. Navíc svou konstrukcí, vahou

ani ovládáním absolutně nejsou vhodné pro

jízdu doterénu. Ponávratu se tedy pustil se

svým týmem dodíla. Rozhodl se, že postaví

invalidní vozík, nakterém se bude možné

vterénu snadno pohybovat, bude mechanic-

ky odolný, postavený zběžně dostupných

součástek, aby se dal vždy opravit, anebude

stát více než dvě stovky dolarů. Jakkoli

se nám, lidem zvyklým vídat navozících

cenovky okolo mnoha desítek tisíc korun,

může zdát takové zadání prakticky nemož-

né, podařilo se.

Světlo světa spatřil LFC (Levereged

Freedom Chair – vozík spákovým poho-

nem) poprvé vroce 2011 – poněkolika kon-

strukčních prototypech, které vyjížděl Amos

Winter testovat dorůzných koutů světa. Zá-

klad vypadá jako uklasického vozíku: pevná

konstrukce advě velká kola postranách.

Rám pokračuje vpřed jedním kusem kovu,

naněmž se nazávěsu točí velké bezdušové

přední kolo, které nahrazuje dvě malá ko-

lečka. Vozík není větší než běžné invalidní

vozíky, vejde se dodveří ipod stůl. To byla

ostatně jedna zAmosových konstrukčních

podmínek. Podobnost sklasickým vozíkem

končí upohonného systému, který je dvojí.

Jednak se postižený může pohánět klasic-

ky obručemi (to když jede poasfaltu nebo

rovnějším terénu), jednak lze zboků vozíku

vyndat dvě páky anasadit je dopohonné

konstrukce upevněné narámu. Pohyb páka-

mi vpřed avzad pak pohání vozík kupředu

pomocí ozubeného kola ařetězu – podobně

jako najízdním kole.

Efektu páky je využito dokonale. Její

délka je uzpůsobena tak, aby se dal pohon

velmi snadno přizpůsobit aktuálnímu teré-

nu. Je-li terén obtížnější, ruce jsou napá-

kách vevyšší poloze, kde je chod páky větší.

Vozík nejede tak rychle, síla je ale využita

kpřilnavosti azáběru, avozík tak izapomo-

Aco třetí svět?

Staré těžké invalidní vozíky, nakterých je

namáhavé ujet pár set metrů, naštěstí mizí

anahrazují je moderní modely aktivních asnadno

transportovatelných vozíků.

situaci obyvatel vtěchto regionech naprosto

nepředstavitelné. Navětšině takových míst

žijí navíc lidé navenkově aknejbližšímu

zaměstnání či doškoly to mohou mít denně

iněkolik kilometrů obtížným přírodním

terénem. Protože si ale amputace nebo úra-

zy nevybírají, je potřeba tuto situaci řešit.

Zajímavým způsobem kní přistoupil mladý

inženýr Amos Winter ajeho tým zTechno-

logického institutu vamerickém Massachu-

setts, známého pod zkratkou MIT.

VOZÍK MUSÍ vodlehlých oblastech

„třetího“ světa leccos vydržet.

Nesmí jej zastavit déšť, bahno ani lesní cesta.