Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 19

můžeš / číslo 3 - 2013
19
Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í
dceru se docent Hrubý rozhodl řešit tím, že jí
umožní studovat vUSA. Začal shánět peníze
usponzorů. Mezi ně se zařadilo iKonto BA-
RIÉRY. Studium pro cizince přitom vycházelo
asi napůl milionu korun zajeden semestr!
Nakonec se podařilo získat peníze alespoň
naněkolik semestrů, takže studijní pobyt
trval skoro tři roky během let 1997 až 2000.
Kampus Gallaudetovy univerzity zahrnuje
skoro všechno – odknihovny přes mateřskou
školu až pouniverzitu, vlastní sportoviště,
poštu atd. „To je vUSA celkem běžné, ale
hlavně tam prakticky všichni ovládají znakový
jazyk,“ říká Irena Krejná adodává: „Poznala
jsem tamní život anačerpala hodně informací,
které bych jinak nezískala. Naučila jsem se
americký znakový jazyk, asamozřejmě hlavně
angličtinu! Teprve tam jsem se stala zcela sa-
mostatnou. Získala jsem sebedůvěru. Ikdyž ta
se podelším pobytu unás anemožnosti najít
práci bohužel postupně vytrácí...“
Pomohlo Konto BARIÉRY
Drahé školné zahrnovalo kromě výuky také
ubytování nakoleji, jídlo anejnutnější pomůc-
ky. „Nadace Charty 77 mi prostřednictvím
Konta BARIÉRY věnovala 50000 Kč. Odvšech
sponzorů, kterým znovu děkuji, se mi podařilo
sehnat peníze napět semestrů.“ Pak se začala
zhoršovat hospodářská situace adalší peníze
se už sehnat nepodařilo. „Zbylo mi asi 2500
dolarů, což bylo tehdy asi 80000 Kč. To mi
nadalší semestr samozřejmě nestačilo. Musela
jsem se vrátit. Napsala jsem všem sponzorům,
zda chtějí úměrnou část peněz zpátky, ale
většina znich to odmítla.“ Takže celý zbytek
věnovala naoplátku Kontu BARIÉRY. Stím,
aby byly peníze využity především nazvýšení
vzdělanosti neslyšících. Což se také stalo.
Svá studia paní Irena dokončila vroce
2004 bakalářskou zkouškou naFilozofické
fakultě Univerzity Karlovy Praze, obor:
Čeština vkomunikaci neslyšících spedago-
gickým zaměřením.
❛ Aktuální informace
pro osoby spostižením.
❛ Inzerce zaměstnání,
seznámení aprodej či
nákup pomůcek pro lidi
shandicapem.
❛ Archiv článků.
❛ Fotografická
soutěž vrubrice Vaše
fotografie.
❛ Videa afotografie
ze zajímavých akcí.
❛❛ www.muzes.cz
mohou číst inevidomí
aslabozrací!
ZAJÍMAVÉ ČTENÍ
PRO HLAVU ISRDCE!
Informace, servis.
Čtěte Můžeš
nawww.muzes.cz
Manželství aděti
Během studií se paní Irena seznámila se
svým manželem, který je těžce nedoslý-
chavý. Nosí jedno sluchadlo. Mluvené řeči
rozumí, ikdyž špatně. Mají spolu sedmile-
tého Marka advouletou Elišku, oba slyšící.
Doma mluví normálně iznakují. Se synem
odezírají aněco znakují, ale Marek se
znakovku zatím vůbec nechce učit, což paní
Irenu trochu mrzí, zdá se. Marek nastou-
pil domateřské školy vetřech letech. Se
slyšícími dětmi irodinou normálně mluví.
Eliška se komunikaci teprve učí, keslovu
přicházejí gesta imluvení. Pro zcela neslyší-
cí maminku je výchova náročná stejně jako
komunikace se školou aúřady. Irena Krejná
má ale podporu svého okolí: „Pomáhají nám
moji rodiče amanželova matka. Moc jim
zato děkuji!“
VUSA je americký
znakový jazyk
považován již skoro
30 let zaplnohodnotný
arovnoprávný jazyk.
Osvém vztahu keKontu BARIÉRY říká
Irena Krejná: „Líbí se mi, že pomáhá lidem
se zdravotním postižením. Často pomáhá
itam, kde by měl fungovat stát, ale tato
vláda se chová kezdravotně postiženým čím
dál tím hůře.
Situace neslyšících
Když má Irena Krejná porovnat situaci lidí
spostižením sluchu unás avUSA, je patrné,
že je se situací vČeské republice nespo-
kojená. „VUSA je americký znakový jazyk
považován již skoro 30 let zaplnohodnotný
arovnoprávný jazyk. Je tam dokonce třetím
nejrozšířenějším jazykem poangličtině
ašpanělštině. Vtelevizi běží navšech asi
sedmdesáti kanálech nonstop titulky. Titul-
kováno je iživé vysílání, ato dokonale.“
Alespoň veWashingtonu, D. C., prý doká-
že znakovat vždy alespoň pár zaměstnanců
inaúřadech, adokonce ivobchodech. Po-
kud je to přece jen nutné, mají zde neslyšící
lidé kdispozici dostatek tlumočníků.
Navíc tam platí zákon, podle kterého
nesmí žádný podnik odmítnout uchazeče
ozaměstnání jenom proto, že třeba neslyší.
Musí mu vytvořit takové pracovní podmín-
ky, aby jeho handicap nevadil.
„Unás je tlumočníků strašně málo. Titul-
kovat musí pouze Česká televize aitam je
kvalita diskutabilní,“ stěžuje si paní Irena.
Nelehké postavení lidí se sluchovým
postižením vČeské republice dokresluje
nasvém příkladu. Postátnicích naFilozofic-
ké fakultě UK jen krátce pracovala veškole
pro sluchově postižené. Pak přišly děti, se
kterými je doma už sedm let. „Nevím, co
budu dělat, až mi zarok skončí mateřská.
Sehnat práci je téměř nemožné. Nikoho
nezajímá, co umím. Každý jenom říká, že
nemohu telefonovat. Přitom mailem aSMS
dokážu vyřídit úplně všechno.“
SPOMOCÍ POČÍTAČE ATELEFONU
se domluví prakticky bez potíží,
přesto má obavy opracovní uplatnění.
Můžeš