Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 12

12

můžeš / číslo 3 - 2013

TÉMA: SOCIÁLNÍ REFORMA POROCE



Otakar pracuje vnepřetržitém provozu – denní,

odpolední, noční, vezbylém čase staví, staví astaví,

akdyž ne, tak dře navlastním hospodářství.

Panují tu tedy docela jednoduché počty

– celková výše vždy perfektně dodržených

splátek (půjčky ale nevznikly nad katalogem

cestovní kanceláře nebo prospektem nábyt-

kářské firmy) 28 tisíc korun, nadomácnost,

dopravu, jídlo, ošacení, všechny potřeby

velkých kluků, pomůcky pro postižené

děti avůbec celý provoz šestičlenné rodiny

zbývá 14 tisíc! Když odečteme dopravu

apodělíme zbytek počtem obyvatel domu,

jsme uměsíční částky, která by mnoha

Pražanům nestačila ani napár bot nebo

košili. Jsou tedy Galóovi opravdu nezodpo-

vědní blázni? Otakar pracuje vnepřetržitém

provozu – denní, odpolední, noční, vezby-

lém čase staví, staví astaví, akdyž ne, tak

dře navlastním hospodářství: dvacet kusů

hovězího, nepočítaně slepic, perličky, letos

přibudou ičuníci. Maso nekupují, ale doslo-

va ze dvora úspěšně prodávají. Když starší

kluci chtěli televizi svelkoplošnou obrazov-

kou, táta jim poradil: zasaďte si brambory,

pořádně se oně starejte apak je prodejte.

Televizor už mají.

Paní Hana, původně ošetřovatelka

vpražských jeslích, vyrábí domácí máslo,

vaří zvlastních surovin, denně přemýšlí,

jak dodržet splátkové kalendáře, jak dětem

dopřát všechno potřebné, jak tu změť pro-

blémů, starostí, ale inemocí anečekaných

situací přežít aplakat jen osamotě. Ale

zoufalství? To se tu nepěstuje. Nad všemi

nepříjemnostmi svítí nejdůležitější cíl – ne-

vzdat se, udělat všechno, aby starší synové

mohli studovat, adobudovat dům ivšech-

no kolem tak, aby tu jednou… jednou

mohli žít Terezka aTomáš – třeba sněja-

kým asistentem. Než přijde ten čas, nesmí

se práce zastavit. David je nejen skvělým

asistentem Terezky, ale také naprosto sa-

mozřejmě dokáže zvládnout všechnu práci

vhospodářství, Daniel se obdivuhodně umí

postarat oTomáše, avidlí nebo lopaty se

také nebojí.

Krize rodiny? Tomu se smějí…

Kolik lamentací se denně dočteme osou-

mraku tradiční rodiny! Kolik odborníků

sepisuje vteple svých pracoven traktáty

orozpadu vztahů mezi mužem aženou,

mezi rodiči adětmi! Nakolik tisíc si přijdou

nejrůznější také poradci zaúdajně spoleh-

livou likvidaci partnerských krizí! Tady by

nevydělali ani haléř. Tady panuje základní

pojivo dobrého života – spolehlivost. Otakar

přes dřinu, ze které se skládá každý jeho

den, dokáže snadhledem komentovat

žabomyší fňukání politiků; idíky němu

sem smí humor, sebejistota, radost zvlast-

ního hospodářství, pýcha nakluky, kteří už

dnes vědí, co je opravdový život. Dodomu

ani nadvůr však vžádném případě nesmí

lenost. Ta je nejen zapovězená, ale přímo

nenáviděná. Však když se podíváte naposta-

vu tohoto člověka spevnými svaly inázory,

uvidíte, jak mu vlastní zásady spoří peníze –

on opravdu nepotřebuje posilovnu.

Paní Hana je dokonalým doplňkem

svého muže – nesnáší lamentace. Deset

let chodila naobecní úřad, aby vybojovala

zpevněný příjezd kdomu. Nešlo ozablácené

boty, ale oTerezku, která trpěla záchvaty

hrůzy zbahna alouží. Dnes je malý obecní

pozemek pokrytý asfaltem. Když se narodil

Tomáš, našla si doslova encyklopedické

informace ojeho postižení anašla ipomoc,

třeba vKolpingově rodině veSmečně,

ulékařských specialistů vPraze, vnejrůz-

nějších neziskových organizacích. Rádi

slyšíme, že knim patří iKonto BARIÉRY. Jen

díky mamince má postižený kluk všechny

potřebné pomůcky, dobrou rehabilitaci

ivertikalizační zařízení, které nemocnému

umožňuje vzpřímenou polohu při zapojení

všech svalů, atím iúlevu arehabilitaci.

Když se jí zeptáte nasny, nejdříve se

usměje: „Nato nemám čas.“ Ale pak se za-

myslí: „Dokončit tenhle dům jako dokonalý

TEREZKA

to zatím plně

nechápe, ale

ijí chystají

bezpečnou

budoucnost.

NARODINNÉM PORTRÉTU ještě chybí devadesátiletá babička. Také oni se tu paní Hana stará.

Paní Hana je dokonalým

doplňkem svého muže

– nesnáší lamentace.

Deset let chodila

naobecní úřad, aby

vybojovala zpevněný

příjezd kdomu.