Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 21

Č A S O P I S P R O T Y , K T E Ř Í S E N E V Z D Á V A J Í

můžeš / číslo 1 - 2013

21

se kusy, které jsme se Stanislavem vytvářeli,

neustále zvětšovaly. Popravdě řečeno, byla to

moje touha dělat větší avětší věci...

Není zrovna obvyklé, že spolu lidé

vydrží tak dlouho aintenzivně spolupra-

covat desítky let. Kdo byl vlastně duší,

motorem vevaší dvojici?

Stanislav uměl prosadit svůj názor, ale ne

tvrdošíjně. On byl malíř, ale se sklem se se-

tkával odzačátku kariéry, vždyť taky skončil

vŽelezném Brodě, dnes má aspoň stovku

žáků, kteří vpráci se sklem pokračují, ato

úspěšně. Já jsem možná víc než on směřovala

kvelkým pracím, lákaly mě velké reliéfy, on

jim ale dával tvar, on je kreslil, já jsem pak

jako sochařka hledala způsoby jejich realiza-

ce. To víte, že ne vždy jsme se zatěch padesát

let společné práce shodli, ale vydrželi jsme.

Značka Libenský – Brychtová je mnohem

proslulejší vesvětě než unás. Čím si to

vysvětlujete?

Nato je složité odpovědět. První větší setkání

jsme měli vroce 1958 vBruselu naExpo.

Poválečné období byla mj. doba, která přála

sklu, unás ivesvětě. My jsme vtom šťastném

období pro sklo žili. Kdysi platilo pravidlo,

že určité procento zrozpočtu veřejné stavby

bylo určeno naumělecké dílo, to už dnes

nemáte. Jsou osvícení architekti, ale když

stanovíte, že kilogram skla, jeho vytavení

aobroušení vyjde natisíc korun, tak dvou-

Kdo je Jaroslava Brychtová

Narodila se vroce  vŽelezném Brodě.

Absolvovala pražskou Uměleckoprůmyslovou

školu vateliéru prof.Karla Štipla aAkademii

výtvarných umění uprof.Jana Laudy.

Odpoloviny . let spolupracovala se

Stanislavem Libenským, svým pozdějším

druhým manželem. Mezi jejich nejznámější

práce veveřejném prostoru unás se řadí

(vespolupráci sarch. Karlem Prágrem)

např. skleněný plášť Nové scény Národního

divadla vPraze (), vstupní hala hotelu

International vBrně (), reliéfy oken

Svatováclavské kaple vchrámu sv. Víta vPraze

(), Spad meteoritů – vnitřní opláštění

vysílače naJeštědu (), Řeka života

pro Expo vÓsace (), sedm oken kaple

vHoršovském Týně (–).

info

Konto BARIÉRY

zorganizovalo

. aukční salon výtvarníků.

Aukce proběhla . prosince vpražském

Karolinu avýtěžek jde napodporu

vzdělávání studentů se zdravotním

postižením.

setkilová plastika je zadvě stě tisíc atunová

zamilion; když se hlídá cena stavby, tak

si to každý rozmyslí. Dnes se hodně hledí

nafunkčnost. Pravda je, že poptávka pona-

šich výtvorech byla vesvětě větší než unás.

To nás také živilo. VČeskoslovensku jsme

měli zakázky navětší věci, venku byl zájem

iomenší. Je také pravda, že dnes je naprostá

většina našich děl uamerických sběratelů.

Jedním ze společných děl byly Kontakty,

výzdoba prosklené stěny vestibulu me-

tra vPraze naNárodní třídě. Stanice se

nyní přestavuje. Jaký je osud té plasti-

ky? Zmizela?

Naštěstí nebyla zlikvidována, jak se to někte-

rým našim pracím vminulosti stalo. Tahle

plastika je dnes vJerevanu. Máme asi dva tři

velké sběratele vesvětě, kteří mají vesbír-

kách většinu našich prací. Jedním znich je

Američan arménského původu. Vybudoval

vJerevanu kulturní centrum, kde má asi po-

lovinu toho, co odnás vlastní. Když se měla

stanice naNárodní třídě bourat, dali jsme mu

vědět. Souhlasil, abychom plastiku zrekon-

struovali, anechal ji odvézt.

Vaše výtvory patří vaukcích pro Konto

BARIÉRY ktěm nejvyhledávanějším,

dražitelé oně mívají enormní zájem. Jak

často dodobročinných akcí přispíváte?

Dvakrát ročně, vloni myslím třikrát. Problém

je vtom, že nové věci spodpisem Libenský

– Brychtová už nejsou asběratelé nejsou

rádi, když se dosvěta dostávají kopie. Chápu

je, mají zájem natom, aby ceny původních

originálů neklesaly, právě naopak. Snad nám

to vtomto případě odpustí. 

Delší verze rozhovoru nawww.muzes.cz

že sklo má výraznou čirost, ataké se dá tavit

při nižších teplotách. Nebylo to ale jednak

zdravé pro lidi, kteří sním pracovali, ataky

to pochopitelně nebylo levné. Tak se postup-

ně olova ubíralo až nadvacet procent, to ale

zase vyžadovalo jiné metody. Zvláště když

KULOVÁ HLAVA.

Tavené broušené

sklo, rozměry

39 x 20 x 14 cm.

Naaukci byla

vyvolávací cena

95000 Kč,

vydraženo

za 310 000 Kč.

VGALERII

LIBENSKÝ –

BRYCHTOVÁ

jsou objekty,

nad nimiž

návštěvníci

stráví

vzamyšlení

hodně času.

■ Příběh sochařky amalíře je příběhem světovým.

■ Jeden znejvětších objektů – Řeka života – pro Expo vÓsace měřil dvacet sedm metrů.

■ Značka Libenský – Brychtová je mnohem proslulejší vesvětě než vČesku.