Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 10

10

můžeš / číslo 1 - 2013

TÉMA: Neonatologie

sílu vynaložených peněz. VUSA začali

koncem minulého století decentralizovat

neonatální péči akvalita poklesla.

Unás jsme péči v90. letech centralizovali

adostavil se pozitivní efekt. Už napřelomu

tisíciletí jsme byli srovnatelní se Skandiná-

vií, která je naevropské špičce. Ukazuje se,

že se musíme vyvarovat představ oužiteč-

nosti magické ruky trhu arozhodující roli

pojišťoven. Nebudou-li respektovány hlasy

odborníků, hrozí narušení sítě kvalitních

pracovišť. Nejnáročnější neonatologii, ale

imedicínu obecně, mohou dělat jen špičko-

vě technicky alidsky vybavená centra. Když

jde oživot, zejména oživot, který teprve

začíná, tak nemohou rozhodovat úředníci

odzelených stolů. Nebo vlastně mohou, ale

pak je to cesta dopekel. 

Řeknu to třeba trochu

tvrdě – neonatologie

kvalitu populace

nezhoršuje, ale zlepšuje.

Selekce skupin nebo

jednotlivců napodkladě

sociálně-ekonomického

inženýrství je eticky

neakceptovatelná.

narozené, mají mnohem větší naději nanor-

mální život, když odprvního dne popropuš-

tění žijí vsociálně stabilizovaném prostředí,

vefungující rodině, vatmosféře opravdové

péče azájmu. Můžete mít dvě stejně ohrože-

ná miminka, ale jedno díky péči aklidnému

prostředí docela dobře dožene všechno

nebo skoro všechno, druzí rodiče nedají

nanaše rady avýsledky jsou špatné.

Dítě sice žije, ale jeho vývoj je opož-

děn aněkdy izastaven. To už není jenom

věc medicíny, ale jakési kultury člověka.

Stejně jako těhotenství samo. Některé ženy

rodí předčasně, protože je to prostě dáno

geneticky. Ale obrovské množství budoucích

maminek klidně kouří, pije alkohol, nevy-

hýbá se stresu, špatně se stravuje. Pak může

přijít předčasný porod arizika se mohou

zvýšit. Amy také víme, že nezodpovědnost

Lékaři

azodpovědnost

Konečně se podařilo jedné spoluzaměst-

nankyni otěhotnět. Dítě, chlapec, se na-

rodilo předčasně, snedovyvinutou páteří.

Míchu mu dodatečně voperovávali. Byl

to další zázrak. Lékaři-neonatologové

poklepávali pozádech chirurgům ati

zase naopak jim. Tu maminku jsem zna-

la, občas se pak chodila kemně vyplakat

ajednou navozíku přijel ijejí Eduard.

Oba byli nesmírně smutní. Jeden před

druhým to tajili. Chlapec opakoval, jak

občas nenávidí matku, proč ho nezabila,

když jako zdravotní sestra věděla, že bude

celý život nosit pleny. Matka vyčítala

doktorům, že jí neřekli, jak bude dítě žít,

že to brali jako sportovní událost – že to

dokázali. Oni to dokázali! Ale co já jako

matka, aco ten kluk?

Jak bude žít, až tu nebudu? Copak ti

doktoři nevěděli, jak budeme oba živořit?

Proč se mě ptali, zda to dítě chci? Kdyby

ho tehdy neudrželi při životě, tak jsem

mohla mít třeba tři děti – azdravé!

Natoto setkání smatkou asynem si často

vzpomenu, když naKontu BARIÉRY

žádají matky – pochopitelně již rozvede-

né, muži-manželé tuto zátěž nevydrželi

– opomoc nazdravotní pomůcky pro

své těžce handicapované dítě. Většinou

to bývají nedonošené děti svelmi nízkou

porodní váhou.

Pár let jsem pracovala také nakojenec-

kém oddělení, zpracovávala jsem data

odětech, které byly zachovány při životě.

Dokonce se hlášení již před 30 lety zasílalo

doWHO, tedy doSvětové zdravotnické

organizace vKodani, ainformace opočtu

dětí snízkou, či dokonce velmi nízkou

porodní váhou byly ukazatelem vyspělosti

systému péče. Úmrtnost nedonošenců byla

globálním ukazatelem životní úrovně. Do-

konce se to hlásilo naÚV KSČ. Místo ČSSR

se proto psalo jenom ČSR. Česká republika

bez východního souseda vypadala lépe.

Byla lepší? Zhlediska statistického hlášení

ano. Zhlediska pozdějšího života těchto

dětí ajejich rodičů to asi už neplatilo.

Atak si idnes často vzpomenu naslova

jednoho již zemřelého evangelického

faráře, který je pro mě dodnes autori-

tou: Občas připomínal, že když si člověk

odPánaboha vzal schopnost udržet při

životě iděti, které by jinak nepřežily, měli

by lékaři převzít iodpovědnost zato, jak

budou tyto děti žít. Apřípadně spokorou

aláskou kbližnímu nezasahovat vždycky

avšude jen proto, že již to dovedeme.



Autorka je socioložka,

členka rady Konta BARIÉRY.

SLOUPEK

Jiřiny ŠIKLOVÉ

vtěhotenství dost často pokračuje iponaro-

zení dítěte. Přestože ipopropuštění snimi

dál mluvíme, radíme adoslova je školíme,

někdy je to marné.

Souvisí rozdílná prognóza vašich malých

pacientů isekonomickou situací matek?

Jen dourčité míry. VČeské republice máme

mnohem lepší výsledky vzáchraně apřed-

cházení trvalým poškozením než vUSA.

Přitom tam jistě mají špičková centra snej-

lepším technickým ipersonálním potenciá-

lem avydávají nazdravotnictví více než osm

procent hrubého domácího produktu. Včem

je rozdíl? Především vdaleko dramatičtěj-

ším rozvrstvení sociálních skupin avdo-

stupnosti špičkové péče navysoce speciali-

zovaných pracovištích. Správná organizace

arozvrstvení péče může totiž převyšovat

TICHO, KLID ANAPĚTÍ.

Zde se bojuje doslova oživot.

