Můžeš

Čtení pro ty, kteří se nevzdávají. Už od roku 1992 je Můžeš svědkem změn, které doprovázely život nejen smyslově, mentálně či fyzicky handicapovaných lidí. Chceme inspirovat, pomáhat a rozsvěcovat na témata i souvislosti, které jinde nenajdete, přesto, že se týkají nás všech. Chceme také přibližovat oba světy –lidí s postižením a těch, kteří zatím žádné postižení nemají. Hranice je přeci velmi tenká – a přesto na sebe lidé z obou stran často nedohlédnou. Mnohdy se tak připravují o možnost si porozumět a možná udělat ten jeden krok navíc, jeden krok k lepšímu.

Strana 8

REFLEKTOR / SPOLEČNOST A LIDÉ S POSTIŽENÍM

ta s postižením. A v neposlední řadě

získáte i praktickou znalost, jak se fy-

zicky pracuje s vozíkem.

Měl jsem možnost se zapojit

do několika vašich stáží azís

-

kal jsem překvapivý dojem, že

ani vpolovině studia medicíny

se vhled budoucích lékařů do

problematiky tělesného postižení

příliš neliší od ryze laického…

Tak to opravdu je. Aniž bych to kri-

tizoval, tak realita je taková, že až do

konce třetího ročníku prakticky nevi-

dí skutečného pacienta. Teprve pak se

jde na praxe. Nechci říkat, že to jsou

ještě děti, to bych je urazil, nicméně

lidská zralost zde hraje svoji roli a ta

se dnes posouvá. To vidíte například

i u sňatků. Dříve šlo o věk kolem

20 let, dnes spíš kolem 30.

A opět, aniž bych to chtěl kriti-

zovat, tak se kromě krátké části na

rehabilitačním lékařství výuka těles-

ným postižením moc nezabývá. Tak

studentům říkám: máte jedinečnou

příležitost se o tom něco dozvědět.

Zároveň se snažíme předat určitý

komunikační základ, aby si byli vě-

domi jistých specifik. K tomu nám

pomáhá tzv. komunikační desatero,

které vydala Národní rada osob se

zdravotním postižením. Probíráme

to bod po bodu, diskutujeme a každý

ze zapojených lidí s postižením nám

k tomu řekne svůj názor.

Kolik prostoru se při studiích

lékařské etice věnuje?

Etika je dvousemestrální, první se-

mestr máme formou povinných se-

minářů ve 3. ročníku. To probíráme

určitá témata teoreticky v učebně.

Prostřednictvím výkladu, otázek

a diskusí tam rozebíráme rozlič-

ná témata. Základy bioetiky, otázky

transplantací, genetiky, počátku lid-

ského života až po terminální práci

s pacientem. Řešíme i smysl lidského

utrpení.

Ve 4. ročníku následují povinné

stáže, které jsou koncipovány jako

cesta lidským životem od počátku

do konce. Začínáme na neonatologii,

kde se zachraňují předčasně naro-

zené děti. Pak studenti pokračují na

psychiatrii, kde je velkým tématem

lidská mysl a svoboda. Následuje již

zmíněné téma tělesného postižení.

Pak navštívíme intenzivní péči, kde

už se řeší otázky vážných pacientů,

vegetativních stavů a odpojení od

přístrojů. Vše zakončujeme hospi-

cem a paliativní péčí po stránce fy-

zické i duševní.

Jaká témata ustudentů rezonují

nejvíc?

Velmi pozitivně je hodnocena neo-

natologie a právě setkání v Jedličko-

vě ústavu.

Stále se setkávám spříběhy, kdy

lékaři přemlouvají rodiče, aby

dítě spostižením odložili nebo

šli na potrat. Nemluvím přitom

odávné minulosti, děje se to

idnes.

Myslím, že teď se to děje dokonce

v ještě větší míře, jelikož máme pre-

natální genetické testování, které ur-

čuje pravděpodobnosti. Samozřejmě

je to na rozhodnutí rodičů a lékař je

Václav Ventura (*1951)

Řeckokatolický duchovní, vysokoškolský pedagog, docent

adoktor teologie.

Po maturitě pracoval jako zdravotní zřízenec, zvelké

části vNemocnici Pod Petřínem. Vletech –

studoval teologii aroku  byl také tajně vysvěcen na

řeckokatolického kněze ve společenstvískryté církve.

Po roce  začal vyučovat na Univerzitě Karlově. Kromě

pražských fakult Katolické teologické aHusitské teologické

působil rovněž na Cyrilometodějské teologické fakultě

Univerzity PalackéhovOlomouci. Věnuje se především

patrologii (věda ocírkevních otcích ajejich textech)

idějinám teologie. Třicet let však také učí lékařskou etiku na

. lékařské fakultě UK.

Je otcem dvou dětí, neboť jeho církev umožňuje uzavření

sňatku před vysvěcením na kněze.